Většina analytiků předpokládá, že bankovní rada znovu přeruší uvolňování měnové politiky a základní úrokovou sazbu ponechá na 3,75 procenta, jak ji nastavila na počátku února. V současném cyklu snižování sazeb si ČNB předchozí pauzu vybrala loni v prosinci.

„Ve prospěch pauzy hovoří většina příchozích makro čísel od posledního zasedání. V první řadě jde o lehce vyšší lednovou i únorovou inflaci. Proinflačním překvapením byla i rychlejší mzdová dynamika na konci minulého roku,“ uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko. Dalším důvodem k opatrnosti podle něj je zahraniční vývoj, zejména riziko amerických cel na evropské výrobky nebo dopady očekávaného růstu obranných výdajů v Německu.

ČNB v době sílící inflace zvýšila základní úrokovou sazbu na sedm procent, s uvolňováním měnové politiky začala v prosinci 2023. Aktuální úroková sazba je na nejnižší úrovni od ledna 2022. Analytici předpokládají, že v letošním roce ČNB úrokovou sazbu ještě sníží, pokles ale podle nich už nebude výrazný.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

<!– DIP popup–>

Situace v českém stavebnictví se postupně zlepšuje. Pomohla tomu i poptávka po nových bytech, která v roce 2024 výrazně vzrostla. Hlavním problémem oboru ale zůstává pomalé povolování nových staveb, které zapříčinilo problémové spuštění nového stavebního zákona a nepovedená digitalizace. Vyplývá to z analýzy společností Central Group a KPMG, kterou jejich zástupci představili na Summitu stavebního rozvoje v Praze. Podle analýzy v letošním roce pomohou k lepšímu vývoji ve stavebnictví pokles úrokových sazeb, stabilizace cen stavebních dodávek a snížení inflace.

Stavební výroba v ČR podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni meziročně klesla o 2,4 procenta, tedy stejně jako v roce 2023. Stavebnictví kleslo druhý rok po sobě. Loni k tomu přispělo zejména pozemní stavitelství, tedy stavby budov. V loňském prosinci se stavební produkci ale dařilo a její meziroční růst zrychlil na 9,7 procenta z listopadových 2,5 procenta. Oboru se dál dařilo také v letošním lednu. Podle ČSÚ stavební produkce první měsíc v roce meziročně vzrostla o 8,2 procenta, meziměsíčně mírně klesla o 1,2 procenta.

Analýza společností uvádí, že stavebnictví nadále brzdí především komplikované a zdlouhavé povolování staveb. V souvislosti s novým stavebním zákonem se podle šéfa developerské společnosti Central Group Dušana Kunovského navíc ještě zhoršil nedostatek personálu stavebních úřadů. V druhém loňském pololetí úřady vydaly zhruba 35.000 stavebních povolení, což je nejnižší pololetní výsledek za posledních 25 let. Vedle administrativních překážek zůstává další bariérou pro rozvoj nové výstavby drahé úvěrové financování. Sazby hypoték zatím podle analýzy neklesají takovým tempem, jak se očekávalo.

Nutné je ale například podle Kunovského také přehodnotit podmínky dané Zelenou dohodou pro Evropu (tzv. green dealem), jinak by se stavebnictví mohlo stát přeregulovaným, podobně jako například automobilový průmysl. Pokud bude stát chtít zlepšit dostupnost bydlení, bude muset podle developera zvýšit výdaje na dotace a zvýhodněné úvěry na výstavbu cenově dostupných nájemních bytů na alespoň 20 miliard ročně. Momentálně je na ně ze státního rozpočtu vyčleněno sedm miliard Kč do roku 2026.

Poptávka po nových bytech byla loni podle analýzy zhruba o třetinu vyšší než před pandemií koronaviru. V Praze se loni prodalo okolo 7200 nových bytů, meziročně o 80 procent více. Jednalo se o druhý nejvyšší výsledek za více než 15 let. Podobná situace je i v regionech, kde se prodalo meziročně o 60 procent více bytů v novostavbách. Kvůli výraznému převisu poptávky nad nabídkou ale ceny bytů rostou rychleji, než se očekávalo. V metropoli nové byty meziročně zdražily o sedm procent na 163.000 Kč za metr čtvereční a starší byty o 12 procent na 135.000 Kč za metr čtvereční.

Stavebnictví by se podle analýzy letos mělo navrátit opět k růstu, k tomu ale bude přispívat spíše rekordní výstavba dopravních staveb, než stavba budov a bytů. Trh s kancelářskými prostory bude čelit prohlubujícímu se nedostatku kvůli několikaletému, velmi nízkému množství nové výstavby. Vzniknout by naopak mělo například milion metrů čtverečních průmyslové plochy. Zvýšit by se také měla investiční aktivita. Investovat budou převážně čeští podnikatelé, ve větším by se mohl začít vracet i zahraniční kapitál.