Americký prezident Donald Trump se setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby jednal o míru na Ukrajině, a v centru pozornosti bude také hlasování o německém dluhovém stropu a volatilita na Wall Street.Zasedání Fedu, na kterém se bude určovat politikaTento týden čeká investory zasedání Federálního rezervního systému, na kterém se bude určovat politika, a investoři budou hledat náznaky dalšího snižování úrokových sazeb, které by mohly obnovit klid po nedávném propadu akcií.Všeobecně se očekává, že americká centrální banka bude ve středu držet úrokové sazby na stejné úrovni, ale toto zasedání přichází v době, kdy se Wall Street stále více obává zpomalení ekonomiky, zejména vzhledem k celní válce vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem.Investoři tak budou hledat známky toho, že se Fed možná chystá nabídnout další snížení úrokových sazeb, pokud se stav ekonomiky bude nadále zhoršovat.Fed však uvízl mezi dvěma pomyslnými mlýnskými kameny, když se snaží najít rovnováhu mezi potřebou poskytnout podporu potenciálně ochlazujícímu se trhu práce a zároveň omezit cenové tlaky.„Spíše než zdvojnásobit hodnotu pro další snížení sazeb… je pro výbor pravděpodobně vhodnější zachovat přístup ‚počkej a uvidíš‘, alespoň prozatím,“ uvedli ekonomové Stifel ve své poznámce.Trump se sejde s Putinem kvůli UkrajiněAmerický prezident Donald Trump by měl v úterý hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a diskutovat o ukončení války na Ukrajině, a to po víkendových rozhovorech mezi představiteli obou stran.Chcete využít této příležitosti?Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden přijal návrh USA na 30denní prozatímní příměří, čímž na Rusko uvalil povinnost ustoupit Trumpovým požadavkům.Zelenskyj přitom důsledně tvrdí, že o suverenitě jeho země nelze vyjednávat a že Rusko se musí vzdát území, kterého se zmocnilo.Na druhé straně bude Rusko v jakékoli mírové dohodě požadovat záruky, že Ukrajina upustí od svých ambicí v NATO, že si Moskva ponechá kontrolu nad veškerým zabraným ukrajinským územím a že budou zmírněny západní sankce.Nálada na Wall Street klesáTento týden bude v centru pozornosti také Wall Street, protože investoři se obávají, že nejistota spojená s obchodní politikou Trumpovy administrativy by mohla vést k výraznému zpomalení ekonomiky.Podle nejnovějších odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj bude růst americké i světové ekonomiky nižší, než se dříve předpokládalo.OECD uvedla, že globální růst HDP by se měl zmírnit z 3,2 % v roce 2024 na 3,1 % v roce 2025 a 3,0 % v roce 2026, zatímco roční růst HDP ve Spojených státech by měl zpomalit z nedávného silného tempa a v roce 2025 by měl činit 2,2 % a v roce 2026 1,6 %.Tři hlavní indexy v pátek uzavřely na vyšší úrovni, přesto však zaznamenaly týdenní pokles. Průmyslový index Dow Jones poklesl o zhruba 3,1 %, což je jeho nejhorší týden od března 2023, zatímco indexy S&P 500 a Nasdaq klesly každý o více než 2 % a prodloužily svou sérii ztrát na čtvrtý týden.Nasdaq Composite se minulý týden propadl hlouběji do korekčního teritoria, zatímco S&P 500 se také krátce ponořil do korekce, než uzavřel nad touto úrovní.Rozhodnutí o německém dluhovém stropuNěmecký parlamentní rozpočtový výbor v neděli schválil plány na masivní zvýšení státních půjček na podporu obrany a oživení hospodářského růstu, čímž se úterní parlamentní hlasování dostalo do centra pozornosti.Návrh zákona, který zahrnuje 500 miliard eur na infrastrukturu a změny pravidel pro zadlužování, bude vyžadovat dvoutřetinovou většinu.Návrhy představují jednu z největších politických změn v Německu od pádu Berlínské zdi v roce 1989.Podle banky UBS by tato opatření mohla vést ke kumulativnímu 20% nárůstu vládních výdajů v příštím desetiletí, což by mohlo posílit důvěru spotřebitelů a podniků ještě před plným využitím prostředků.Další zasedání centrálních bankKromě amerického Federálního rezervního systému se tento týden uskuteční zasedání řady dalších významných centrálních bank, které budou určovat měnovou politiku – včetně Bank of England, Švýcarské národní banky a švédské Riksbank.BoE bude ve čtvrtek držet svou základní úrokovou sazbu na úrovni 4,5 %, přičemž tvůrci politiky se budou muset vypořádat s rostoucí inflací a také s ekonomickou nejistotou vyvolanou cly Trumpovy administrativy a nadcházejícím zvýšením daní.Další uvolnění sazeb je pravděpodobné později v průběhu roku, neboť Bank of England od srpna loňského roku postupně snižuje výpůjční náklady, čímž se pozornost soustředí na rozdělení hlasování mezi jestřáby a holubice.Riksbank ve čtvrtek pravděpodobně také ponechá sazby na stejné úrovni – což pravděpodobně znamená konec cyklu uvolňování ve Švédsku, které patřilo mezi nejagresivnější centrální banky na vyspělých trzích.Na druhou stranu se všeobecně očekává, že SNB, sníží svou základní úrokovou sazbu na pouhých 0,25 %, čímž se její klíčová sazba opět přiblíží k záporným hodnotám.SNB používala záporné úrokové sazby téměř osm let, od prosince 2014, ale v září 2022 tuto politiku ukončila v rámci boje proti inflaci.