To může být klíčové pro nadcházející rozhodování Evropské centrální banky o úrokových sazbách. Navzdory očekávání jistého poklesu inflace se ukazuje, že její úroveň zůstává nad stanoveným dvouprocentním cílem ECB, což vnáší nejistotu do debaty o dalším vývoji měnové politiky.Z prognóz 35 ekonomů oslovených agenturou Bloomberg vyplývá, že spotřebitelské ceny v březnu vzrostly meziročně o 2,2 %. Ačkoli by to bylo nejnižší číslo za posledních pět měsíců, stále by šlo o výsledek převyšující inflační cíl. Tento údaj může být vnímán různě v závislosti na postoji jednotlivých představitelů ECB – jedni ho budou interpretovat jako signál ke snížení sazeb, druzí jako důkaz potřeby opatrnosti.ECB vyčkává s rozhodnutím, výhled zůstává nejistýPřestože se inflační tlak poněkud zmírňuje, základní jádrová inflace, která vylučuje volatilní složky jako energie, podle odhadů klesla pouze na 2,5 %. Tento ukazatel je pro mnohé členy ECB důležitější než celkový index, protože lépe vystihuje trvalý cenový vývoj. Ani tento mírný pokles však zatím nedává jasnou odpověď, zda je vhodné pokračovat v měnovém uvolňování.Nejbližší zasedání ECB se koná 17. dubna, tedy za méně než tři týdny. Vzhledem k tomu, že březnová zpráva o inflaci má být zveřejněna už v úterý, bude představovat jeden z posledních zásadních údajů před tímto rozhodnutím. Jak poznamenal viceprezident ECB Luis de Guindos, je stále příliš brzy na to, učinit závěr, zda sazby dále snížit, nebo zaujmout vyčkávací strategii.Podle Jamiena Rushe z Bloomberg Economics bude právě březnový údaj považován za rozhodující faktor. Upozorňuje však, že případné překvapení v jakémkoli směru – ať už rychlejší pokles inflace, nebo její zpomalení – může zásadně ovlivnit postoj ECB k úrokovým sazbám. V tuto chvíli tedy zůstává výsledek zcela otevřený.Národní rozdíly v inflaci mohou ovlivnit celkový vývojZveřejněné národní údaje z pátku přinesly smíšený obraz. Zatímco inflace ve Francii a Španělsku byla nižší, než ekonomové očekávali, čísla z Belgie a Německa sice ukazují pokles, ale stále zůstávají nad úrovní, kterou by si ECB přála. V Belgii například dosáhla inflace hodnoty 3,6 %, což je výrazně méně než únorových 4,4 %, ale stále dost na to, aby vyvolávala obavy.V Německu, jakožto největší ekonomice eurozóny, se spotřebitelské ceny podle odhadů zvýšily o 2,4 %, zatímco v předchozím měsíci to bylo 2,6 %. Naopak v Itálii se očekává mírné zrychlení tempa inflace na 1,8 %. Tyto údaje, které budou oficiálně zveřejněny v pondělí, tak vytvářejí další vrstvy složitosti v rozhodovacím procesu ECB.K tématu se vyjádřil i prezident Bundesbanky Joachim Nagel, který je známý svým přísnějším postojem vůči inflaci. Označil aktuální vývoj za povzbudivý, zároveň však varoval před přílišným optimismem, který může vzniknout, když se inflační cíl začíná přibližovat. Podle jeho slov by bylo nerozumné spoléhat se na krátkodobé zlepšení bez hlubší analýzy celkového trendu.ECB balancuje mezi tlakem na uvolnění a obezřetnostíV rámci ECB se postupně vyprofilovaly dva tábory. Na jedné straně stojí tzv. holubice, tedy zastánci pokračujícího snižování sazeb. Ti upozorňují na postupné zpomalování inflace a argumentují tím, že měnová politika by měla být uvolněna ještě před tím, než se inflace skutečně dostane na cíl. Jedním z těchto hlasů je Piero Cipollone, člen Výkonné rady ECB, který začátkem týdne uvedl, že důvody pro uvolnění měnové politiky již zesílily.Cipollone pro španělský list Expansion řekl, že podle jeho názoru existuje prostor pro další uvolnění a že aktuální data mohou potvrdit správnost zvolené strategie. Zmínil také, že ECB může dosáhnout svého cíle dříve, než naznačují současné projekce, pokud se potvrzí dosavadní vývoj.Na druhé straně však stojí jestřábi, kteří poukazují na to, že inflace zůstává nad cílovou hodnotou a že její návrat k 2 % nemusí být tak jistý, jak se může zdát. Upozorňují také na rizika vnějších tlaků, například na straně spotřebitelských cen v Německu, které mohou být ovlivněny vyšší domácí poptávkou, a také na potenciální důsledky obchodních sporů, které mohou ovlivnit širší ekonomické prostředí.Zvlášť vnímaným faktorem je obchodní napětí mezi USA a dalšími zeměmi, které může negativně ovlivnit ekonomický růst a přenést se i do cenové hladiny v Evropě. Nadcházející kolo amerických cel, které vstoupí v platnost ve středu, může tak být dalším rizikem, které ECB bude muset vzít v úvahu.Rozhodnutí ECB tedy bude balancovat mezi potřebou podpořit ekonomiku a zároveň udržet cenovou stabilitu, což z něj činí jeden z nejnapjatěji sledovaných okamžiků měnové politiky v poslední době. Vývoj v následujících dnech, především zveřejnění úterních inflačních dat, může být rozhodující pro to, jakým směrem se ECB v dubnu vydá.