Nejistota ohledně celní politiky Spojených států spolu s rostoucí nabídkou ropy na trhu vyvolala mezi investory obavy o budoucí poptávku. Zatímco v pátek se ceny ropy držely poměrně stabilně, za celý týden zaznamenaly citelný propad, který signalizuje širší obavy o globální ekonomický výhled.

Futures na ropu Brent v pátek do 0315 GMT vzrostly o 17 centů, tedy o 0,24 %, na 69,63 USD za barel. Futures na americkou ropu West Texas Intermediate (WTI) přidaly 12 centů, což znamenalo růst o 0,18 % na 66,48 USD za barel. Přesto však Brent za celý týden ztratil 4,9 %, což je největší týdenní pokles od 14. října minulého roku. WTI oslabila o 4,8 %, což je rovněž největší týdenní propad za stejné období.

Výrazné výkyvy na trzích, včetně ropného sektoru, byly způsobeny nejistotou ohledně obchodní politiky Spojených států, které jsou největším světovým spotřebitelem ropy. Nepředvídatelné kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa v oblasti celních opatření vyvolaly obavy o zpomalení hospodářského růstu, což by mohlo vést k nižší poptávce po ropě.

„Vypadá to, že finanční trhy jsou v plném panickém módu a už je nesnadno uklidní Trumpovy měsíční odklady a výjimky z dovozních cel,“ uvedla Vandana Hari, zakladatelka společnosti Vanda Insights, která se zabývá analýzou trhu s ropou. Podle ní je ropa v současnosti uvězněna na čtyřměsíčních minimech, přičemž stále hrozí další pokles.

Napětí na trzích dále přiživilo rozhodnutí Trumpovy administrativy pozastavit do 2. dubna 25% cla, která se vztahují na většinu zboží z Kanady a Mexika. Nicméně cla na ocel a hliník mají vstoupit v platnost již 12. března, jak bylo původně plánováno. Změněná pravidla se plně nevztahují na kanadské energetické produkty, na které platí samostatné 10% clo.

Zavedení cel je obecně považováno za faktor, který může zpomalit hospodářský růst, což by mělo přímý dopad na poptávku po ropě. Nejen samotná cla, ale i nejistota spojená s jejich vývojem a podnikatelskými rozhodnutími může ovlivnit ekonomickou aktivitu a ochotu firem investovat do budoucí produkce.

Dalším faktorem tlačícím ceny ropy dolů je očekávané zvýšení produkce hlavních světových těžařů. Výzkumná agentura Fitch, konkrétně její divize BMI, ve své zprávě uvedla, že rizika pro ceny ropy zůstávají spíše směrem dolů, protože nová nabídka od členů OPEC+ a dalších producentů mimo tuto skupinu pravděpodobně povede k výraznému převisu nabídky na trhu.

Ve středu se ceny ropy Brent propadly na nejnižší úroveň od prosince 2021. Tento pokles byl způsoben nárůstem zásob ropy v USA a také rozhodnutím Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců, známých jako OPEC+, zvýšit své těžební kvóty. Skupina OPEC+ oznámila, že v dubnu plánuje navýšit těžbu o 138 000 barelů denně, což dále zvyšuje obavy o přebytek nabídky.

Na druhé straně určité zpomalení poklesu cen přišlo poté, co Spojené státy začaly zvažovat opatření proti vývozu ropy z Íránu, který je klíčovým producentem OPEC. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že vláda plánuje uzavřít íránský ropný sektor a omezit jeho přístup k exportním trhům.

Zároveň se objevily zprávy, že prezident Trump zvažuje přísnější dohled nad íránskými ropnými tankery, a to v rámci politiky „maximálního tlaku“, jehož cílem je snížit íránský vývoz ropy na nulu. Agentura Reuters informovala, že USA chtějí k těmto krokům využít dohody zaměřené na omezení šíření zbraní hromadného ničení.

Navzdory nejistotě na trzích a propadu cen se ropa stále drží nad klíčovou hranicí 65 dolarů za barel. Investoři nyní čekají na další kroky Trumpovy administrativy, které mohou dále ovlivnit tržní sentiment. Klíčovým faktorem zůstává rovnováha mezi očekávaným růstem nabídky a potenciálním poklesem poptávky v důsledku celních sporů a geopolitických rizik.

Zatímco krátkodobý výhled na trhu zůstává nejistý, dlouhodobá trajektorie cen ropy bude záviset na vývoji americké obchodní politiky, rozhodnutích OPEC+ a dalších ekonomických faktorech ovlivňujících poptávku.