Smíšený vývoj asijských akciových trhů na začátku nového týdne ukazuje, jak silně globální investoři reagují na očekávané výsledky amerických technologických gigantů i na pokračující napětí mezi Spojenými státy a Čínou. Po velikonočním víkendu se sice některé burzy v Asii znovu otevřely, avšak bez jasného směru – nálada investorů je zjevně poznamenaná nejistotou. Americké futures se během pondělního rána pohybovaly v červených číslech. Trhy se připravují na jeden z klíčových momentů čtvrtletí – výsledkovou sezónu technologické „velké sedmičky“, kterou tvoří společnosti Apple, Microsoft, Nvidia, Amazon, Tesla, Alphabet (mateřská společnost Googlu) a Meta Platforms (mateřská společnost Facebooku). Tyto technologické titány čelí nejen hospodářskému zpomalení, ale i tlaku z vnějších geopolitických událostí, zejména z rozvíjející se obchodní války, která nese razítko prezidenta Donalda Trumpa. Trumpova cla, která v některých případech dosahují až 145 %, způsobila otřesy napříč globálními dodavatelskými řetězci. Zvlášť těžce to dopadá na země, jejichž ekonomiky jsou úzce provázány s vývozem – typickým příkladem je Japonsko. Tamní index Nikkei 225 v pondělí klesl o 1 % na 34 368,42 bodu, protože neexistují žádné signály, že by jednání o obchodní dohodě s Trumpovou administrativou pokročila. Obavy z možného uvalení 25% cel na japonské automobily a autodíly posílily nervozitu investorů, především v sektoru průmyslové výroby. Zdroj: Getty Images Zatímco Tokio ztrácelo, čínský index Shanghai Composite si mírně polepšil o 0,3 % na 3 244,44 bodu. Zprávy o tom, že Čína omezila dovoz amerických zemědělských produktů a zkapalněného zemního plynu, však podtrhují, že napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa neutichá. Podle některých analytiků je tento krok reakcí na americká cla a snahou Pekingu vyhnout se placení vysokých dovozních poplatků. Další asijské trhy se pohybovaly bez jasného směru. Jihokorejský index Kospi zůstal téměř beze změny, zatímco tchajwanský Taiex odepsal 1,2 %. Trhy v Hongkongu a Austrálii zůstaly zavřené kvůli prodlouženému svátku. Americké trhy byly v pátek také zavřené, ale při čtvrtečním uzavření vykazovaly rozdílné výsledky. Zatímco index Dow Jones poklesl o 1,3 %, index S&P 500 přidal 0,1 %. Nasdaq Composite ztratil 0,1 %. Tyto výkyvy odrážejí rostoucí nejistotu investorů, kteří sledují nejen vývoj ziskovosti firem, ale také vlivy geopolitických událostí a měnových kurzů. Stephen Innes ze společnosti SPI Asset Management upozornil, že „reputační zásah do značky USA je skutečný a nezmizí v příštím zpravodajském cyklu“. Podle něj se ve světě začíná zpochybňovat stabilita Spojených států jako lídra světové ekonomiky. Tyto obavy se promítly také do vývoje na měnovém trhu. Dolar oslabil na 141,08 japonského jenu, což je jeho nejslabší úroveň od září. Euro posílilo z 1,1404 na 1,1473 dolaru. Slabší dolar a nejistota kolem hospodářské politiky USA znepokojují nejen investory, ale i centrální bankéře a ekonomy, kteří se obávají hlubších dopadů na důvěru v americký finanční systém. Tyto obavy posilují i rostoucí výnosy státních dluhopisů – výnos desetiletého státního dluhopisu vzrostl na 4,35 %, což je známka zvyšujícího se napětí na trhu s dluhopisy. Do tohoto složitého prostředí vstupuje Tesla se svou finanční zprávou za první čtvrtletí, kterou má zveřejnit v úterý. Společnost již přiznala, že její prodeje meziročně klesly o 13 %. S ohledem na to, že část její produkce probíhá v Šanghaji, je jasné, že je silně vystavena rizikům plynoucím z obchodních bariér mezi USA a Čínou. Zdroj: Getty Images Na komoditním trhu se ceny ropy rovněž propadly. Americká lehká ropa ztratila 1,20 USD a dostala se na úroveň 62,81 USD za barel. Ropa Brent, která je mezinárodním standardem, klesla na 66,76 USD za barel. Tento pokles odráží jednak nižší očekávanou poptávku kvůli možnému zpomalení ekonomiky, ale také nervozitu ohledně budoucí stability světového obchodu. Výsledková sezóna amerických technologických firem tak přichází v době zvýšené nervozity. Celková tržní hodnota těchto firem k 20. dubnu poklesla od Trumpovy inaugurace o přibližně 3,8 bilionu dolarů, což představuje zhruba 22% ztrátu. To samo o sobě ukazuje, jak citlivé jsou technologické akcie na politická rozhodnutí a globální nejistotu. Zda technologické společnosti dokážou trhy uklidnit a obnovit důvěru investorů, se ukáže v následujících dnech. Zatím je však jisté jedno – nejistota zůstává hlavním motorem pohybu globálních trhů a jakékoli zklamání by mohlo poslat akciové indexy hlouběji do červených čísel.