Zisk před zdaněním činil 2,7 miliardy liber, což představuje meziroční nárůst o 11 % a překonání konsensu analytiků, který podle údajů LSEG činil 2,49 miliardy liber. Významnou měrou k těmto výsledkům přispělo investiční bankovnictví, jehož příjmy vzrostly o 16 % na 3,87 miliardy liber. Celkové tržby skupiny dosáhly 7,7 miliardy liber, opět nad očekáváním trhu (7,33 miliardy liber). Přestože akcie banky po zveřejnění výsledků vzrostly v Londýně o 2 %, Barclays se už nyní připravuje na období zvýšené ekonomické nejistoty, které by mohlo být důsledkem globálních obchodních cel a geopolitických napětí.

Generální ředitel Barclays C. S. Venkatakrishnan v rozhovoru pro CNBC upozornil, že banka očekává zvýšenou volatilitu na trzích. I když se situace aktuálně jeví klidně, podle něj není pochyb o tom, že do budoucna bude charakterizována výkyvy, které mohou zásadně ovlivnit rozhodování firem i spotřebitelů. Uvedl, že právě schopnost řídit riziko v těchto podmínkách přinesla bance výhodu – především v segmentu obchodování s pevnými výnosy. Tato činnost totiž nejen pomáhá klientům snižovat jejich rizika, ale zároveň vytváří hodnotu i pro banku samotnou. Výsledkem je solidní návratnost hmotného kapitálu, která v prvním čtvrtletí dosáhla 14 %, tedy téměř dvojnásobek hodnoty z předchozího čtvrtletí.

Zejména expozice Barclays vůči americkému trhu je pro investory klíčovým bodem zájmu. Banka má v USA silné postavení již od akvizice investičních aktivit zkrachovalého giganta Lehman Brothers za 1,75 miliardy dolarů. Dnes je však právě toto napojení vnímáno jako potenciální slabina, zejména v kontextu obchodních válek, které znovu rozdmýchal americký prezident Donald Trump. Zavedení cel vyvolalo vlnu nejistoty a dopadlo na sentiment investorů – například začátkem dubna zaznamenaly akcie Barclays výrazný propad. I když se následně zotavily, obavy přetrvávají. Analytici RBC Capital Markets upozorňují, že právě americká expozice může na akcie Barclays dopadat výrazněji než u jiných britských bank, dokud se neuklidní globální obchodní napětí.

Barclays se však může opřít o více než jen svou investiční divizi. Spotřebitelské bankovnictví ve Velké Británii i v USA ukázalo ve výsledcích smíšený obraz. Zatímco příjmy americké spotřebitelské jednotky se meziročně zvýšily o 1 % na 864 milionů liber, zisk před zdaněním zde klesl o 7 % na 55 milionů liber. V kontrastu s tím britská spotřebitelská divize zaznamenala skok o 12 % v příjmech (484 milionů liber) a 23% nárůst zisku před zdaněním (207 milionů liber). Tento vývoj byl částečně způsoben akvizicí Tesco Bank, která posílila postavení Barclays na domácím trhu.

Bankovní sektor ve Velké Británii zároveň čelí strukturálním změnám, které mohou ovlivnit konkurenční prostředí. Například gigant HSBC oznámil, že ukončí svou činnost v oblasti fúzí a akvizic v Evropě a USA, a španělská Banco Santander v březnu varovala, že uzavře 95 poboček a propustí stovky zaměstnanců. Tyto kroky ukazují na to, že i velké banky se připravují na složitější období a snižují své provozní náklady v očekávání možné stagnace nebo poklesu ekonomické aktivity.

Zajímavým momentem ve výsledkové zprávě Barclays byla i poznámka o možných výhodách, které by pro Velkou Británii mohl přinést její odchod z Evropské unie. Zatímco EU se aktuálně potýká s 20% americkými cly, Spojené království čelí jen 10% odvodům, což dává Londýnu prostor vyjednat výhodnější obchodní podmínky. Britská vláda se tak snaží zužitkovat historické transatlantické vazby a stabilnější obchodní bilanci se Spojenými státy. I přesto však přetrvávají obavy z dopadu globálního zpomalení obchodu na britskou ekonomiku – včetně možné neochoty firem investovat nebo expandovat.

Barclays tak stojí na rozcestí – na jedné straně se jí daří překonávat očekávání a ukazovat svou sílu v klíčových oblastech, na straně druhé se připravuje na náročnější období. Zvládnutí této rovnováhy bude v následujících měsících rozhodující nejen pro samotnou banku, ale i pro její investory.