V době, kdy obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou opět nabírá na intenzitě, se ukazuje, že Peking drží v rukou jednu z nejsilnějších strategických karet – vzácné zeminy. Tyto nenápadné, ale technologicky nezastupitelné minerály se staly klíčovým bodem napětí v obnoveném obchodním sporu mezi oběma velmocemi. Dominance v dodavatelském řetězci Vzácné zeminy představují skupinu 17 prvků, které jsou nezbytné pro výrobu moderních technologií – od chytrých telefonů přes elektromobily až po stíhačky F-35. I když se tyto prvky nacházejí i mimo Čínu, těžba a především jejich zpracování je složité, nákladné a environmentálně problematické. A právě v této fázi má Čína drtivou převahu – podle Mezinárodní energetické agentury zajišťuje 61 % globální produkce, ale kontroluje až 92 % fáze zpracování. Tato dominance není náhodná. Čína budovala svou pozici v tomto odvětví desítky let, a to kombinací nízkých nákladů, investic do výzkumu a vývoje a využitím technologií dovezených ze Západu. Už v roce 1992 tehdejší vůdce Teng Siao-pching prohlásil: „Zatímco na Blízkém východě je ropa, Čína má vzácné zeminy.“ Zdroj: Canva Trumpova cla a čínská odveta Obnovené napětí přišlo v důsledku dubnového rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa uvalit 34% „reciproční“ cla na čínské zboží. Čína zareagovala vývozními kontrolami na sedm druhů vzácných zemin a souvisejících produktů, včetně magnetů, které jsou pro pokročilé technologie zásadní. Od 4. dubna musí všechny firmy žádat o zvláštní vývozní licence. Dopady se dostavily rychle. Americké a evropské firmy zaznamenaly pozastavení dodávek z Číny, což vyvolalo značnou nejistotu. John Ormerod z poradenské společnosti JOC potvrdil, že v některých případech dodávky prostě ustaly a firmy nyní čekají na instrukce čínských úřadů. Pro americký průmysl to znamená vážnou výzvu, protože zásoby kritických prvků jsou velmi omezené. Joshua Ballard, ředitel USA Rare Earth, upozornil, že se čínské kontroly vývozu zaměřují především na tzv. těžké vzácné zeminy, které jsou vzácnější a zpracovávají se obtížněji. Tyto prvky jsou přitom nezbytné pro výrobu magnetů a dalších komponent s vysokou přidanou hodnotou. A právě v této oblasti Spojené státy výrazně zaostávají. Americká odpověď: budování soběstačnosti Trumpova administrativa reagovala spuštěním přezkumu možných cel na kritické minerály a snahou o revitalizaci domácí produkce. V exekutivním příkazu prezident varoval, že závislost USA na dovozech představuje riziko pro národní bezpečnost i ekonomickou stabilitu. Od roku 2020 investovalo americké ministerstvo obrany přes 439 milionů dolarů do budování domácího dodavatelského řetězce. Cílem je do roku 2027 vybudovat infrastrukturu, která by pokryla veškeré obranné potřeby Spojených států – od těžby po finální výrobu magnetů. Některé americké firmy vnímají současnou krizi jako příležitost. Například startup Phoenix Tailings vyvinul technologii zpracování vzácných zemin bez odpadu a emisí a plánuje výrobu rozšířit ze 40 na 400 tun ročně. Společnost USA Rare Earth staví v Texasu závod s plánovanou kapacitou 5 000 tun magnetů ročně a vlastní i ložiska v západním Texasu, kde se nacházejí všechny kritické prvky, na které Peking uvalil vývozní kontroly. Cesta k nezávislosti bude dlouhá Navzdory těmto krokům zůstává americký sektor vzácných zemin v dětských botách. Znovuobnovení průmyslu bude vyžadovat roky investic, inovací a státní podpory. Jak poznamenal Ormerod, USA ztratily nejen výrobní kapacity, ale také know-how a kvalifikované pracovníky. A protože čínská konkurence profituje z rozsahu, automatizace a státní podpory, nebude snadné ji dohnat. Zatímco Spojené státy stále hledají cestu, jak se z této závislosti vymanit, Čína drží v rukou páku, kterou může uplatňovat přesně a strategicky. Nejde jen o jednotlivé suroviny – vývozní omezení se vztahují i na slitiny a finální produkty, které je obsahují byť v malém množství. Vývozci proto musí žádat o licence i v případech, kde dříve nebyly potřeba, což komplikuje orientaci v novém systému. Zdroj: Canva Geopolitické důsledky Čína se opět ukazuje jako klíčový hráč v technologickém soupeření s USA. Vývozní kontroly nevznikly ze dne na den – jsou výsledkem dlouhodobé strategie. Ukazují, že Peking je připraven využít svou pozici k cílenému tlaku na americký průmysl, aniž by musel sáhnout po tradičních clách. Zda Spojené státy dokážou tento tlak přetavit v impuls k obnově domácí produkce, ukáže až čas. Zatím ale platí, že v této části obchodní války drží Čína silnější kartu.