Krok USA nebere v úvahu rovnováhu zájmů dosaženou v průběhu let v rámci mnohostranných obchodních jednání a skutečnost, že z mezinárodního obchodu dlouhodobě výrazně profitují, uvedlo čínské ministerstvo obchodu ve svém prohlášení.„Čína se proti tomu důrazně ohrazuje a přijme protiopatření, aby ochránila svá práva a zájmy,“ uvedlo ministerstvo v době, kdy se zdá, že největší světové ekonomiky se dostanou hlouběji do obchodní války, která může narušit globální dodavatelské řetězce.Trump ve středu oznámil, že na Čínu bude uvaleno 34% clo k 20% clu, které zavedl již dříve v tomto roce, čímž se celkové nové odvody vyšplhaly na 54 % a přiblížily se 60 %, kterými hrozil během volební kampaně.Čínští vývozci, stejně jako vývozci ze všech ostatních ekonomik, budou od soboty čelit 10% základnímu clu, které je součástí nového 34% odvodu, na téměř veškeré zboží dodávané do největší spotřebitelské ekonomiky světa, než od 9. dubna vstoupí v platnost zbývající, vyšší „reciproční cla“.Trump rovněž podepsal exekutivní příkaz, kterým se uzavírá obchodní mezera známá jako „de minimis“, která umožňovala bezcelní vstup balíčků s nízkou hodnotou z Číny a Hongkongu do USA.Trump nařídil obchodnímu zástupci USA, aby do 1. dubna určil, zda Čína plní své závazky v rámci „první fáze“ americko-čínské obchodní dohody z roku 2020.Chcete využít této příležitosti?Dohoda vyžadovala, aby Čína během dvou let zvýšila nákupy amerického vývozu o 200 miliard dolarů, ale Peking své cíle nesplnil, když udeřila pandemie COVID-19.Podle údajů čínských celních úřadů Čína v roce 2017, tedy před začátkem obchodní války, nakoupila americké zboží za 153 miliard dolarů a v loňském roce tato částka vzrostla na 164 miliard dolarů.CELOSVĚTOVÁ CLA„Pravděpodobně největší bolesti hlavy způsobí cla prezidenta Trumpa jinde,“ uvedl Ruby Osman, odborník na Čínu z Institutu Tonyho Blaira pro globální změny.„Čínské firmy přesměrovávaly obchod přes místa, jako je Vietnam a Mexiko, aby se vyhnuly americkým sankcím, ale tyto trhy jsou nyní samy zasaženy významnými cly.“Strategie „Čína+1“ se ujala mezi čínskými vývozci a nadnárodními společnostmi, které během Trumpova prvního funkčního období učinily z této výrobní velmoci ústřední součást svých dodavatelských řetězců.Avšak vzhledem k tomu, že Indie, Mexiko, Vietnam a Malajsie – země, které z tohoto přesunu těžily nejvíce – čelí clům ve výši 24 až 46 %, nákladová výhoda přesunu výroby z Číny se výrazně snižuje.Trumpova cla by mohla povzbudit Čínu k posílení obchodu s alternativními trhy, ale žádná jiná země se v současnosti ani nepřibližuje spotřební síle USA, kde čínští výrobci ročně prodají zboží v hodnotě více než 400 miliard dolarů.„Trumpova cla čínským firmám určitě nepomohou a v některých odvětvích způsobí skutečnou bolest, ale čínskou ekonomiku nijak definitivně nepoznamenají,“ řekl William Hurst, profesor čínského rozvoje Chong Hua na univerzitě v Cambridge.„Význam amerického vývozu pro Čínu klesá. Americká cla podnítí větší obchod Číny s jinými místy, od Evropy po jihovýchodní Asii a Afriku,“ dodal.Čínští výrobci však označují přesun na alternativní trhy za „krysí závod“, který vede k cenovým válkám mezi vývozci, jež mohou rozdmýchat deflační síly v druhé největší ekonomice světa, protože firmy nadále stlačují klesající marže.Čína ponechala svůj hospodářský cíl pro letošní rok beze změny na úrovni „kolem 5 %“, a to navzdory Trumpovým celním salvám, které by mohly zastavit oživení, jež od konce pandemie COVID-19 probíhá převážně díky vývozu.Vláda přislíbila další fiskální stimuly, zvýšenou emisi dluhopisů, další uvolnění měnové politiky a ještě větší důraz na podporu domácí poptávky, aby zmírnila dopad obchodní války.„Čína věděla, že tento den přijde, s dostatečným předstihem, relativně zdrženlivá stimulační oznámení na březnových dvou zasedáních byla kalkulací, nikoliv nedopatřením,“ uvedl Osman s odkazem na každoroční zasedání čínského parlamentu.„Peking si záměrně nechával více v záloze, a to jak z hlediska domácích stimulů, tak odvetných opatření, pro případ, že by musel reagovat důrazněji,“ dodala.Do hry by mohl vstoupit i čínský prezident Si Ťin-pching v návaznosti na zprávy, že by se oba lídři mohli setkat v červnu ve Spojených státech.„Trump a Si jsou uzavřeni v paradoxu tlaku a hrdosti,“ řekl Craig Singleton, vedoucí pracovník washingtonského výzkumného institutu Foundation for Defense of Democracies.„Trumpova strategie kombinuje maximální nátlak s náhlými diplomatickými úkroky – nátlak a angažovanost vnímá jako vzájemně se doplňující. Si je naproti tomu metodický a vyhýbá se riziku, spoléhá na odklad a disciplínu. Zde však nastává dilema: pokud se odmítne angažovat, tlak se stupňuje; pokud se angažuje příliš brzy, riskuje, že bude vypadat slabě,“ dodal.„Ani jeden z nich nechce být považován za toho, kdo se složí jako první, ale otálení by mohlo patovou situaci ještě prohloubit.“