Meziročně se zvedla asi o 300 korun. Pod důstojnou částkou bylo 63 procent zaměstnaných. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53.953 korunách, proti předloňsku loni vzrostl o víc než 6200 korun. Nedosáhlo na něj 59 procent zaměstnanců. Méně než stanovenou důstojnou sumu vydělávalo 2,5 milionu pracovníků a pracovnic. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. Výsledky experti představili dnes na tiskové konferenci.

Minimální mzda loni činila 18.900 korun. Průměrná mzda dosáhla podle statistického úřadu 46.165 korun. Experti ve svém výpočtu důstojného výdělku zohlednil náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdraví, vzdělání, mobil, internet i menší rezervu a také růst cen.

„Pod hranicí minimální důstojné mzdy bylo loni 63 procent zaměstnanců a zaměstnankyň, v Praze a Brně 59 procent, což odpovídá asi 2,5 milionu pracujících. Podíl je meziročně o něco menší, přičemž je ale relativně stabilní. Pohybujeme se někde pod průměrnou mzdou. Vlivem stagnujících platů ve veřejné sféře se pod důstojnou hranici propadali lidé pracující pro stát. Vykompenzoval to vyšší nárůst mezd v soukromé sféře,“ řekl ekonom Jan Bittner.

Mzdu pod vypočítaným důstojným výdělkem mělo loni 56 procent zaměstnanců a 72 procent zaměstnankyň. Ve veřejném sektoru na ni nedosáhlo 56 procent pracujících, v soukromém 65 procent. Důstojnou částku pobíralo v Česku 32 procent mladých do 35 let, v Praze a Brně 35 procent.

Přes dvě desítky odborníků na sociální problematiku, ekonomů, sociologů a politologů pracovaly na konceptu minimálního důstojného výdělku od roku 2016. Při výpočtech experti vycházeli z údajů statistického úřadu, ministerstev i dalších institucí. Počítali odměnu za práci na plný úvazek pro člověka, který živí ještě další osobu – dítě či dospělého. Poprvé částku zveřejnili pro rok 2019. Pro loňský rok využili u bydlení místo normativních nákladů ministerstva práce částky z cenových map resortu financí.

Proti předloňsku se minimální důstojná mzda v ČR zvedla o 292 korun. Na část položek lidé potřebovali meziročně o několik desetikorun méně, na část víc. Odborníci spočítali loňské měsíční výdaje na přiměřené bydlení s energiemi a službami na 14.373 korun, na potraviny na 8199 korun, na oblečení a obuv na 1496 korun, na dopravu na 1846, na zdraví a hygienu na 1412 korun, na telekomunikace na 1323 korun, na volný čas na 3996 korun a k tomu úspory 4856 korun.

V Praze se proti předloňsku důstojná mzda zvedla o 6235 korun. Částka na bydlení činila 20.076 korun, meziročně o 3943 korun víc. Výdaje na potraviny byly 8443 korun, tedy stejné jako v roce 2023. Stejnou minimální důstojnou mzdu jako v metropoli přiřadili experti i Brnu.

<!– DIP popup–>

Zadlužení Evropské unie se loni ve čtvrtém čtvrtletí snížilo o 0,6 bodu na 81 procent hrubého domácího produktu (HDP). Zadlužení eurozóny pak činilo 87,4 procenta HDP a proti předchozímu čtvrtletí bylo nižší o 0,7 procentního bodu. V meziročním srovnání však zadlužení vzrostlo – v eurozóně z 87,3 procenta a v EU z 80,8 procenta, uvedl dnes unijní statistický úřad Eurostat. V Česku činil veřejný dluh 43,6 procenta HDP, což byl mírný pokles proti předchozímu čtvrtletí. Meziročně je zadlužení Česka také vyšší.

Z jednotlivých států mělo na konci roku nejvyšší míru zadlužení Řecko, a to 153,6 procenta HDP. Následovala Itálie, jejíž veřejný dluh dosahoval 135,3 procenta HDP, a Francie s dluhem 113 procent HDP. Nejnižší zadlužení pak vykázalo Estonsko, kde veřejný dluh dosahoval 23,6 procenta HDP. Následovaly Bulharsko s dluhem 24,1 procenta HDP a Lucembursko, jehož veřejný dluh činí 26,3 procenta HDP.

Ve srovnání s třetím čtvrtletím se dluh v poměru k HDP zvýšil v osmi členských státech, zatímco ve většině zemí – celkem osmnácti – podíl dluhu na HDP klesl.

Státní dluh na konci čtvrtého čtvrtletí v EU v hrubém vyjádření přesáhl 14,543 bilionu eur (364,4 bilionu Kč), a zvýšil se tak ze 14,48 bilionu eur ve třetím čtvrtletí. V zemích platících eurem pak státní dluh přesáhl 13,25 bilionu eur proti téměř 13,23 bilionu eur o čtvrtletí dříve. Výrazně vyšší je státní dluh v eurozóně i v celé EU také v meziročním srovnání. V České republice se státní dluh dostal na rekordních více než 3,49 bilionu korun, uvádí Eurostat.

Nejvýraznější snížení zaznamenaly Řecko, a to o 4,7 procentního bodu, dále Kypr o 4,1 bodu a Španělsko o 2,5 bodu. Naopak největší nárůst zaznamenalo Polsko, a sice o dva procentní body. Následovalo Rumunsko a Švédsko, kde podíl dluhu na HDP vzrostl shodně o 1,6 procenta.

Schodek rozpočtu podle pravidel EU nesmí překročit tři procenta HDP. Celkové zadlužení se pak má držet pod 60 procenty HDP.

V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok. Od té doby až do pandemie covidu-19 zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na 29 procent HDP. V těch letech byli v čele vlád nejprve Bohuslav Sobotka za ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO.

Eurostat dnes také zveřejnil statistiku o vývoji deficitu veřejných financí. Ten se ve čtvrtém čtvrtletí v EU zvýšil na 3,4 procenta HDP z tří procent ve čtvrtletí dříve, ale byl nižší než ve čtvrtém čtvrtletí 2023, kdy činil 3,9 procenta. V eurozóně deficit klesl na 3,2 procenta z 2,8 procenta HDP ve třetím čtvrtletí, ale byl nižší meziročně. Ve čtvrtém čtvrtletí 2023 činil 3,9 procenta. V Česku podle dat Eurostatu činil deficit 1,8 procenta HDP a byl nižší mezičtvrtletně i meziročně.