Cílem nových cel se stala široká škála průmyslových odvětví, od luxusního zboží a alkoholu až po automobilky a logistické firmy. Tato opatření přicházejí v době, kdy se firmy po celém světě již nyní potýkají se slabou poptávkou a inflačními tlaky. Podle mnohých analytiků jsou největšími poraženými američtí spotřebitelé, kteří budou platit více téměř za vše – od tenisek Adidas až po pivo Modelo, nejprodávanější značku v zemi.USA zavedly základní clo ve výši 10 %, přičemž dodatečné sazby mohou dosáhnout až 50 %. Tato opatření zasahují Evropskou unii, Japonsko, Vietnam, Kambodžu a další obchodní partnery Spojených států.Rána pro maloobchod a luxusní značkyObzvláště silně byla zasažena jihovýchodní Asie, která se v posledních letech stala výrobním centrem pro řadu maloobchodních značek. Společnosti, které dříve přesunuly výrobu z Číny do Vietnamu, Kambodže či Indonésie, nyní čelí cla až 49 %. To zasáhlo akcie významných značek jako Nike , Adidas a Puma, které zaznamenaly pokles kolem 10 %. Podobně dopadla i švédská H&M, jejíž akcie klesly o 4,5 %.Výrazně zasáhnut byl i trh se šperky. Dánský výrobce Pandora informoval o poklesu akcií o 12 % kvůli dopadu cel na výrobní závody v Thajsku. Roční náklady spojené s novými cly odhadla firma na 1,2 miliardy dánských korun, přičemž do konce roku 2025 očekává dopad ve výši zhruba 700 milionů.Trumpova administrativa rovněž zrušila osvobození od cel pro malé zásilky do 800 USD z Číny a Hongkongu – takzvanou výjimku de minimis, která skončí 2. května. To je tvrdá rána pro e-commerce platformy jako Shein a Temu.V odvětví luxusního zboží se očekává zvýšení cen v USA v průměru o 6 %, aby značky kompenzovaly dopad nových cel. Pokud by tak neučinily, mohly by přijít až o 7 % zisku před úroky a zdaněním. Značky jako Ferragamo, LVMH či Cartier jsou na americkém trhu výrazně závislé. Drahé zboží však má větší cenovou flexibilitu, takže odborníci očekávají, že dopad nebude pro luxusní značky zcela fatální. Otázkou ale zůstává, zda nová cla nepoškodí důvěru spotřebitelů v době, kdy trh s luxusním zbožím po pandemickém boomu již zpomaluje.Chcete využít této příležitosti?Alkohol a automobily: Cla jako noční můraEvropské společnosti vyrábějící alkoholické nápoje se ocitly v těžké pozici. Společnost Rémy Cointreau, která v roce 2024 realizovala 38 % tržeb v Severní Americe, byla silně zasažena, protože většina jejího exportu pochází z EU. Cla na dovážené plechovky a pivo ohrozila i značky jako Modelo, Corona a Pacifico, které do USA dováží firma Constellation Brands. Mexické pivo tvoří až 85 % tržeb skupiny, což by podle analytiků mohlo znamenat až 25% pokles provozního zisku.Naopak pozitivní zprávou bylo vyjmutí některých produktů z cel, konkrétně tequily a kanadské whisky, pokud splňují podmínky dohody USMCA. Akcie firmy Diageo, jež se na tyto segmenty zaměřuje, díky tomu posílily.V oblasti automobilového průmyslu zavedly USA 25% clo na všechna vozidla montovaná mimo Spojené státy. Výjimku tvoří vozy z Mexika a Kanady, pokud splňují podmínky dohody USMCA. Od 3. května začne platit stejné clo také na širokou škálu automobilových dílů.Francouzská firma Valeo uvedla, že polovina jejich zákazníků již akceptovala zvýšení cen, aby pokryla nové náklady. Podle poradenské společnosti Anderson Economic Group zvýší clo cenu některých dovážených modelů až o 20 000 dolarů, což představuje 30 miliard dolarů ztrát pro americké spotřebitele v prvním roce.Postiženi budou i domácí výrobci jako GM a Ford, kteří odebírají díly ze zahraničí. Společnost Bernstein odhaduje pokles tržeb GM o téměř 10 %. Stellantis, majitel značky Jeep, oznámil dočasné zastavení výroby ve svých závodech v Kanadě a Mexiku. Zahraniční automobilky jako BMW, Mercedes-Benz a Subaru jsou rovněž pod tlakem kvůli dováženým dílům a motorům.Letectví a logistika: Drahé letenky, dražší přepravaTrumpova cla se dotýkají i leteckého průmyslu. Přibližně 20 % materiálu používaného k výrobě letadel Boeing se dováží a nové clo tak zvýší náklady na výrobu. Evropský konkurent Airbus, i když má montážní linky v USA, zůstává zranitelný kvůli komplexnímu dodavatelskému řetězci. Vyšší náklady se přenesou na letecké společnosti a nakonec i na zákazníky.V sektoru logistiky některé firmy vidí příležitost. Zvýšený zájem o leteckou přepravu před zavedením cel přinesl vyšší poptávku. Firmy jako Maersk očekávají „spěšné objednávky“, především z Asie. Současně se zvyšuje poptávka po celních službách a skladování zboží v USA.Na druhé straně trh zasáhl pokles důvěry – akcie velkých logistických skupin jako AP Møller-Maersk, Hapag-Lloyd, Kuehne+Nagel a DSV oslabily.Zatímco se podniky po celém světě přizpůsobují nové obchodní realitě, dopady Trumpovy celní politiky se začínají projevovat v peněženkách spotřebitelů i ve strategiích nadnárodních firem. Obavy, že by mohla tato opatření urychlit globální recesi, se stávají čím dál hlasitějšími.