Její cílem je především zmírnit americká cla na evropské zboží a otevřít cestu ke komplexnímu transatlantickému dialogu. Ačkoli by úspěch v těchto jednáních mohl upevnit její postavení mezi lídry EU a posílit její domácí podporu, potenciál neúspěchu nese riziko oslabení její vlády a oslabení její mezinárodní pozice.Zdroje obeznámené s jednáními uvádějí, že přípravy na setkání probíhaly od ledna a že italští představitelé vnímali Trumpovu nevyzpytatelnost jako jednu z největších výzev. Jeho poznámka, že jiné země mu podlézají při vyjednávání o clech, pronesená těsně po oznámení návštěvy Meloniové, působila v jejím týmu rozčarování. Přesto premiérka veřejně zachovává umírněný tón a vyzývá ke konstruktivnímu dialogu.Meloniová se chce profilovat jako hlas EvropyJedním z klíčových návrhů, které Meloniová plánuje předložit, je vzájemné zrušení většiny průmyslových cel mezi USA a EU, čímž by se vytvořila de facto zóna volného obchodu. Taková dohoda by nejen podpořila italský vývoz, ale také Meloniovou v očích evropských lídrů posílila jako most mezi Washingtonem a Bruselem. V rámci této snahy chce také prosadit summit USA–EU, který by umožnil přímé rozhovory o obchodu a bezpečnosti mezi členskými státy EU a americkou administrativou.Tento návrh je obzvlášť důležitý v kontextu narůstající nejistoty ohledně transatlantických vztahů od Trumpova návratu do úřadu. Ostatní lídři jako Emmanuel Macron, Keir Starmer nebo Viktor Orbán rovněž hledají cestu, jak si zajistit vliv ve Washingtonu. Meloniová si však chce vydobýt pozici diplomatického prostředníka mezi Evropou a Bílým domem.Meloniová si zároveň uvědomuje, že obchodní politika EU je plně v kompetenci Evropské komise. Výjimky nebo bilaterální dohody mezi Itálií a USA by tak měly spíše symbolický než praktický dopad. I tak by jakýkoli ústupek ze strany Trumpa představoval politický kapitál, který by mohla využít ve vnitropolitickém boji s částmi své koalice.Bezpečnost a obrana jako další klíčová témataVedle obchodu bude druhým důležitým bodem jednání obrana. Spojené státy opakovaně požadují, aby členské státy NATO navyšovaly své výdaje na obranu. Meloniová plánuje zdůraznit strategickou roli Itálie ve Středomoří a varovat před tím, že jakékoli stažení amerických vojenských prostředků z regionu by oslabilo celkovou bezpečnostní architekturu.Itálie sice oznámila, že své výdaje na obranu navýší nad 2 % HDP, jak požaduje NATO, nicméně je to stále méně než 5 %, které by Trump rád viděl. Takový nárůst by znamenal hluboké a nepopulární zásahy do rozpočtu, kterým se chce italská vláda pokud možno vyhnout.Podle analytiků z Bloomberg Economics sice mohou symbolické ústupky Trumpa pomoci Meloniové doma, ale nepřinesou dlouhodobé úlevy pro italskou ekonomiku, která je hluboce provázaná se zbytkem EU. Pokud by tedy Itálie dosáhla zvláštní dohody s USA, stále by čelila širším dopadům celní politiky na celý evropský trh.Vysoké sázky pro Meloniovou i EvropuSetkání s Donaldem Trumpem tak pro Giorgiu Meloniovou představuje významný test její diplomatické zdatnosti. Pokud dokáže dosáhnout byť i dílčího průlomu, může posílit svou pozici nejen doma, ale i v rámci EU. Premiérka se u moci drží už přes 900 dní, což z její vlády činí pátý nejdéle trvající kabinet v poválečných dějinách Itálie. Tento úspěch by mohla nyní přetavit v pevnější postavení na mezinárodní scéně.V opačném případě jí však hrozí, že přijde o důvěru uvnitř koalice. Vicepremiér Matteo Salvini, který vede Ministerstvo dopravy, aktivně buduje vlastní vztahy s Washingtonem a setkává se s osobnostmi jako JD Vance či Elon Musk – což může být vnímáno jako paralelní diplomatická linie. V případě, že Meloniová v Bílém domě selže, mohl by Salvini této slabosti využít k rozkolísání její vlády.Návštěvu Washingtonu vnímá jako důležitou i širší evropské vedení. Generální tajemník NATO Mark Rutte Meloniové poblahopřál k dosažení 2% hranice výdajů na obranu a její setkání s Trumpem vnímá jako příležitost k upevnění transatlantické bezpečnosti.Po návratu do Říma čeká Meloniovou ještě další výzva – návštěva viceprezidenta JD Vance, jehož skeptický postoj vůči EU je veřejně známý. I zde bude premiérka muset hledat rovnováhu mezi obranou evropských hodnot a pragmatickou diplomacií vůči americkému vedení.