Podle nového průzkumu agentury S&P Global začíná americký byznys pociťovat negativní důsledky nedávno zavedených celních opatření administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Vůbec první větší průzkum od jejich zavedení ukazuje, že obchodní války nejen zvyšují náklady, ale také zpomaluji růst, oslabují podnikatelskou důvěru a přispívají k vyšší inflaci. Výsledky naznačují, že americká ekonomika se může dostat do fáze výrazného ochlazení, pokud cla zůstanou v platnosti déle. Zatímco někteří výrobci, zejména v oblasti oceli, zaznamenali mírné zlepšení v důsledku protekcionistických opatření, většina podniků hlásí pokles poptávky, růst cen vstupů a obavy z budoucího vývoje. Chris Williamson, hlavní ekonom S&P Global, situaci komentoval slovy: „Důvěra firem v ekonomické podmínky během následujícího roku se dramaticky zhoršila.“ Pokles v sektoru služeb a varovné signály Podle bleskového (předběžného) odhadu indexu S&P Global pro sektor služeb došlo v dubnu k výraznému poklesu z 54,4 bodu na 51,4 bodu. Přestože hodnota nad 50 stále značí růst, jedná se o nejnižší hodnotu za poslední roky. Sektor služeb přitom tvoří páteř americké ekonomiky – zahrnuje široké spektrum firem od bank přes maloobchodníky až po restaurace. Tyto podniky zaměstnávají většinu americké pracovní síly, a proto jejich oslabující kondice může mít zásadní dopad na širší ekonomiku. Průzkum rovněž ukazuje, že firmy ze sektoru služeb sice nejsou celními tarify přímo zasaženy tak jako výrobci, ale přesto trpí kvůli celkové ztrátě důvěry spotřebitelů a firem. Opatrnost zákazníků, vyšší ceny a nejistota ohledně vývoje americko-čínských vztahů způsobují, že spotřebitelské výdaje slábnou, což dopadá i na podniky, které samy cla neplatí. Růst cen, problémy s dodávkami a útlum zaměstnanosti V oblasti výroby došlo sice k nepatrnému zlepšení indexu z 50,2 na 50,7 bodu, avšak většina tohoto růstu pochází z několika málo odvětví chráněných cly. U výrobců, kteří nemají přímý prospěch z tarifních opatření, však převládá nárůst nákladů, zpožděné dodávky a narušené dodavatelské řetězce. Tato situace podle agentury S&P „zvyšuje tlak na ceny a nutí firmy promítat vyšší náklady do konečných cen zboží a služeb.“ Nejvýraznější nárůst cen zaznamenaly firmy ve zpracovatelském průmyslu. Rychlost růstu cen byla nejvyšší za posledních 13 měsíců. Vyšší náklady se logicky odrážejí i v inflaci, která se pravděpodobně zvýší v příštích měsících – a to i přes aktuální snahu centrální banky udržet cenovou stabilitu. Průzkum také poukázal na první známky ochlazení na trhu práce. Výrobci po šesti měsících růstu začali snižovat počet pracovních míst a firmy v sektoru služeb omezily nábor nových zaměstnanců. To je další varovný signál pro ekonomiku, protože zaměstnanost přímo ovlivňuje úroveň spotřebitelských výdajů, které tvoří přibližně dvě třetiny HDP USA. Obchodní války jako riziko pro růst i inflaci Celkově vyznívá zpráva agentury S&P jako vážné varování pro americkou ekonomiku. Cla sice v některých segmentech přinášejí krátkodobé výhody, avšak široký dopad je převážně negativní. Dlouhodobé udržení tarifní politiky by mohlo oslabit ekonomický růst, zvýšit inflaci a přispět ke zhoršení podnikatelského klimatu. Ekonomové upozorňují, že obchodní války oslabují investiční důvěru, narušují plánování firem a brzdí expanzi. Podle Williamasona je „pravděpodobné, že růst USA zpomalí, pokud celní opatření zůstanou v platnosti delší dobu.“ Na druhé straně, rychlé dosažení obchodního kompromisu mezi USA a Čínou by mohlo ekonomice výrazně pomoci. Překážkou však zůstávají nejen celní tarify, ale i nejistota ohledně politického směřování administrativy a její připravenost jednat flexibilně. Tržní reakce a vyhlídky Zajímavé je, že trhy reagovaly ve středu pozitivně – indexy Dow Jones i S&P 500 výrazně vzrostly poté, co prezident Trump uklidnil investory oznámením, že nehodlá odvolat šéfa Fedu Jeroma Powella. Navíc zazněly první náznaky, že Bílý dům může ustoupit v otázce cel v reakci na rostoucí ekonomické hrozby. Zda však opravdu dojde ke změně kursu, ukáže až čas. V tuto chvíli se zdá, že cla mají spíše negativní dopady na většinu podniků, a to i těch, které nejsou přímo zasaženy. Otázkou zůstává, jak dlouho budou firmy a spotřebitelé schopni čelit rostoucím nákladům a narůstající nejistotě.