Zpomalení emisí dluhopisů s vysokým výnosem ohrožuje nejisté oživení obchodování. Trumpova cla zmrazila trh s rizikovými dluhopisy a ohrožují financování akvizic Zavedení cel prezidenta Donalda Trumpa zasáhlo americký trh s rizikovými podnikatelskými dluhopisy plnou silou. Od chvíle, kdy prezident na začátku dubna oznámil rozsáhlou obchodní ofenzivu, se trh s junk dluhopisy v hodnotě 1,4 bilionu dolarů prakticky zastavil. Společnosti s nízkým úvěrovým ratingem nebyly schopny vydat nový dluh, což vytváří tlak na Wall Street, private equity investory i banky, které se tradičně podílejí na financování firemních akvizic. Trh se zastavil: investoři odmítají stanovit cenu Podle Boba Kricheffa ze společnosti Shenkman Capital Management bylo „všechno pozastaveno“. V prostředí takové nejistoty se nikdo nechce ujmout role cenotvůrce, protože tržní podmínky jsou mimořádně nepředvídatelné. Investoři se po Trumpově oznámení z 2. dubna začali stahovat z rizikovějších obchodů a fondy zaměřené na dluhopisy s vysokým výnosem zaznamenaly rekordní odliv prostředků. Zdroj: Bloomberg Několik plánovaných emisí bylo následně zrušeno. Mezi zastavené transakce patří například financování nákupu Converge Technology Systems společností HIG nebo převzetí TI Fluid Systems firmou ABC Technologies, za níž stojí společnost Apollo. Velké investiční banky jako Citigroup (C), Morgan Stanley a JPMorgan Chase přehodnotily své závazky a některé z nich zrušily plánované emise, které nebyly schopny najít podporu mezi investory. Rostoucí rizika pro banky i private equity V důsledku zmrazení trhu se zvyšuje riziko pro banky, které poskytují krátkodobé úvěry s očekáváním, že později budou refinancovány prostřednictvím prodeje dluhopisů investorům. Pokud se ukáže, že podmínky těchto úvěrů, včetně úrokových sazeb, jsou výrazně horší než aktuální tržní realita, mohou banky utrpět citelné ztráty. Další komplikací je snížená ochota bank poskytovat nové závazky v prostředí vysoké volatility. Jeff Kivitz z Canyon Partners varuje, že některé stávající úvěrové závazky by mohly „uvíznout v bankovních rozvahách“. Banky jsou proto zdrženlivější a méně ochotné poskytovat indikace pro nové financování, dokud se situace nestabilizuje. Výnosy rostou, aktivita klesá Měřítkem ochoty investorů riskovat jsou tzv. kreditní spready, tedy rozdíl mezi výnosem podnikových dluhopisů a americkými vládními dluhopisy. Podle indexu ICE BofA vzrostly spready u rizikových dluhopisů v týdnu po oznámení cel na nejvyšší úroveň za téměř dva roky – 4,61 procentního bodu – než mírně klesly po dočasném pozastavení některých cel. Goldman Sachs v reakci na nové podmínky zvýšil prognózu nesplácení úvěrů: očekává, že defaultní míra u junk dluhopisů dosáhne letos 5 %, a u pákových úvěrů dokonce 8 %, což je výrazně nad dlouhodobým průměrem a odráží rostoucí napětí v oblasti pákového financování. Trh s novými emisemi přitom prakticky zamrzl. Od 2. dubna bylo vydáno pouze 13 miliard dolarů nových dluhopisů a úvěrů s vysokým výnosem – hluboko pod průměrným měsíčním objemem 52,5 miliardy dolarů, který platil od roku 2021. Investoři hledají alternativní řešení Některé společnosti a investiční skupiny se začínají obracet mimo tradiční trh s dluhopisy a hledají kapitál u soukromých úvěrových fondů, které jsou ochotné převzít vyšší riziko výměnou za vyšší úrokové sazby. Například Citigroup pozastavila plán financovat převzetí Patterson Companies firmou Patient Square Capital prostřednictvím tradičních investorů do dluhopisů. Místo toho se banka snaží získat kapitál od privátních věřitelů – což je nákladnější řešení, které může vést ke ztrátám pro banku. Zdroj: Bloomberg Podobný krok učinila i skupina BayPine, která se při akvizici společnosti CenExel ve výši přibližně 1,3 miliardy dolarů obrátila na Blue Owl, jednoho z největších hráčů v oblasti soukromého úvěrování. Tato forma financování se nyní ukazuje jako jediná životaschopná alternativa v době, kdy tradiční trhy s korporátními dluhopisy selhávají. Výhled zůstává nejistý Riziková aktiva, včetně podnikových dluhopisů s nízkým ratingem, se nacházejí v nejisté situaci, která může mít dalekosáhlé důsledky pro firemní finance, akviziční aktivitu i bankovní sektor. Banky, které se po letech tlaku na výnosy začaly znovu spoléhat na příjmy z obchodování a financování převzetí, nyní čelí novému riziku, že tyto příležitosti vymizí nebo budou výrazně ztrátové. Politická nejistota spojená s Trumpovou obchodní politikou podkopává chuť investorů riskovat a přispívá k narušení financování nejen u rizikových firem, ale v konečném důsledku i v oblasti fúzí a akvizic. Pokud se podmínky na trzích nezlepší, hrozí, že tento výpadek financování přejde z krátkodobého zpomalení do dlouhodobější strukturální slabosti. V tuto chvíli je zřejmé, že obchodní strategie Bílého domu má okamžitý dopad na kapitálové trhy. Otázkou zůstává, zda bude schopna přinést i kýžený dlouhodobý efekt – tedy silnější domácí výrobu – aniž by mezitím nevykolejila klíčové trhy pro americké podniky a investory.