Šlo už o čtvrtý obchodní den poklesu v řadě, což je důsledkem sílících obav z recese, které vyvolala eskalující obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou. Trumpova nová cla, jejichž součástí je i dramatické 104% dovozní clo na čínské zboží, vyvolala paniku nejen na trzích s ropou, ale i mezi investory po celém světě.

Pod tlakem jsou zejména futures na ropu Brent a WTI. Od chvíle, kdy prezident Trump oznámil nové clo, se Brent propadl o více než 19 % na 60,41 USD za barel, zatímco WTI ztratila přibližně 20 % a klesla na 57,06 USD za barel. Pro oba kontrakty jde o nejnižší úrovně za poslední čtyři roky, což signalizuje výraznou ztrátu důvěry v budoucí vývoj globální poptávky po ropě.

Cla a recese: výbušná kombinace

Eskalace celní války vyvolává obavy, že globální ekonomika sklouzne do hlubší recese. Čína, která je aktuálně největším světovým dovozcem ropy, čelí nejen přímému dopadu těchto opatření, ale také širším negativním důsledkům pro svůj vývoz a průmyslovou výrobu. Jak upozornil tržní analytik Dilin Wu ze společnosti Pepperstone Australia, cla mohou citelně poškodit technologický sektor i průmysl elektromobilů, což jsou dva klíčové segmenty čínského růstu. To by podle něj automaticky vedlo ke snížené poptávce po ropě, a to nejen v Číně, ale v širším regionálním i globálním měřítku.

Navíc dodal, že clo ve výši 104 % může vytlačit americkou inflaci zpět k 4 %, a to ještě před tím, než budou započteny další hrozící cla. Pokud by k tomu došlo, mohla by centrální banka Spojených států ztratit prostor pro stimulaci ekonomiky, což by ještě více zvýšilo riziko hlubší recese i v USA.

OPEC snižuje, ale trh to nezajímá

Zajímavé je, že pokles cen ropy přichází navzdory snaze OPECu omezit produkci. Osm hlavních členů kartelu se minulý týden dohodlo na urychleném ukončení dřívějšího snižování těžby, což mělo vést ke stabilizaci cen. Tento krok však na investory nijak nezapůsobil – obavy z recese zastiňují i geopolitické faktory, které jindy hýbou cenami ropy. Navíc je situace komplikována Trumpovými „sekundárními cly“, která dopadají na hlavní vývozce ropy, jako jsou Venezuela, Írán a Rusko, což dál přispívá k nejistotě.

Banky revidují své předpovědi

Na vývoj okamžitě zareagovaly i přední finanční instituce. Goldman Sachs v úterý oznámila, že snižuje svůj odhad průměrné ceny ropy Brent do konce roku na 40 dolarů za barel, což představuje potenciální další pokles o 36 % oproti současným hodnotám. Tato revize je důsledkem narůstající nejistoty a zhoršujících se globálních ekonomických ukazatelů.

Znepokojení panuje i v oficiálních strukturách. Americký Úřad pro energetické informace (EIA) nečekaně odložil publikaci své pravidelné měsíční zprávy „Krátkodobý energetický výhled“. Vysvětlil to potřebou přepracování modelů, které musejí reflektovat nové tržní skutečnosti. Zpráva by měla být zveřejněna až ve čtvrtek.

Možný obrat?

Přesto se analytici nedomnívají, že je situace beznadějná. Dilin Wu upozornil, že trh je aktuálně silně přeprodaný a že jakékoliv náznaky deeskalace obchodního konfliktu by mohly vést k prudkému obratu. „Krátké pozice jsou už značně napjaté, takže i drobné pozitivní zprávy by mohly vyvolat oživení,“ uvedl.

Čína sází na stimuly

Zásadní bude i reakce Číny. Země již signalizovala, že se hodlá bránit nejen na diplomatické, ale i ekonomické frontě. Na březnovém výročním zasedání vláda oznámila 5% cíl růstu HDP pro rok 2025 a zároveň zvýšila rozpočtový deficit na 4 % HDP – což je nejvyšší hodnota za posledních třicet let. Očekává se, že brzy budou představeny další stimulační opatření, která mají zmírnit dopady obchodní války a stabilizovat domácí ekonomiku.

Zda tato opatření postačí k tomu, aby zbrzdila pád cen ropy a obnovila důvěru investorů, zůstává zatím otevřenou otázkou. Jisté ale je, že trh s ropou vstoupil do turbulentní fáze, kterou budou v příštích týdnech a měsících určovat nejen fundamentální data, ale především politické rozhodnutí ve Washingtonu a Pekingu.