Obchodníci na trzích aktuálně reagují na spekulace ohledně možného navýšení produkce v rámci skupiny OPEC+ a zároveň bedlivě sledují vývoj v americko-íránských jaderných jednáních a postoj Spojených států vůči Číně v oblasti cel. Tyto faktory výrazně ovlivňují výhled světové poptávky a nabídky ropy a tím i její cenu na globálních trzích.Futures na severomořskou ropu Brent se během ranního obchodování do 05:05 GMT zvýšily o 8 centů, což představuje nárůst o 0,12 %, a dosáhly ceny 66,20 USD za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate vzrostla o 9 centů na 62,36 USD za barel. Tento mírný růst přichází po středečním propadu, který nastal po zprávách agentury Reuters o tom, že několik členských států OPEC+ plánuje v červnu prosazovat zrychlené zvýšení produkce.Podle tří zdrojů obeznámených s probíhajícími diskusemi mezi členy OPEC+ se debatuje o tom, zda by se plánované navyšování těžby nemělo urychlit. Tento návrh vyvolal na trzích obavy z možného převisu nabídky, což přispělo k předchozímu poklesu cen. Analytici z ING k situaci uvedli, že „ropa zůstala pozadu i přes všeobecný růst rizikových aktiv kvůli přetrvávajícím neshodám mezi členy OPEC+“.Zvláštní pozornost poutá Kazachstán, který v minulosti několikrát překročil své produkční kvóty a nyní otevřeně tvrdí, že při rozhodování o objemu těžby bude upřednostňovat vlastní národní zájmy před zájmy celé skupiny. Tento postoj zvyšuje napětí uvnitř kartelu a připomíná dřívější spory, které v roce 2023 vyústily v odchod Angoly z OPEC+. Analytici varují, že pokud by tyto neshody vyústily v otevřený konflikt nebo cenovou válku, mohlo by to mít negativní dopady na celý trh s ropou.Vedle napětí uvnitř OPEC+ trh sleduje i vývoj v oblasti obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Čínou. Podle deníku Wall Street Journal je Bílý dům ochoten snížit cla na čínské zboží až o 50 %, což by mohlo otevřít cestu k obnovení jednání. Ministr financí Scott Bessent uvedl, že současná výše dovozních cel – 145 % na čínské zboží a 125 % na americké zboží – není dlouhodobě udržitelná. Nicméně mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová později prohlásila, že žádné jednostranné snížení cel ze strany USA není v plánu, čímž částečně zchladila naděje trhu na rychlý pokrok v jednáních.Podle společnosti Rystad Energy by pokračující napětí mezi USA a Čínou mohlo v roce 2025 výrazně ovlivnit růst čínské poptávky po ropě. Z původně očekávaného přírůstku 180 000 barelů denně by se růst mohl zpomalit na polovinu – pouhých 90 000 barelů denně. Pro trh s ropou, který do značné míry závisí na dynamice čínské spotřeby, je to výrazné varování.Dalším geopolitickým faktorem, který hýbe cenami ropy, jsou probíhající jaderná jednání mezi USA a Íránem. Nadcházející víkend je naplánováno třetí kolo rozhovorů, které by mohlo přinést dohodu o omezení íránského programu obohacování uranu. Pokud by k dohodě došlo, mohlo by to vést ke zmírnění amerických sankcí a následnému zvýšení exportu íránské ropy, což by přispělo k růstu globální nabídky.Chcete využít této příležitosti?Náladu na trhu však zchladilo úterní rozhodnutí Spojených států uvalit nové sankce na íránský energetický sektor. Íránská diplomacie tento krok označila za důkaz nedostatku dobré vůle a ochoty ze strany Washingtonu. Z pohledu trhu se tak opět objevují pochybnosti o tom, zda vůbec k dohodě dojde, a jaký bude její reálný dopad na objem dostupné ropy na světovém trhu.Souhrnně lze říci, že aktuální pohyby cen ropy odrážejí napětí mezi krátkodobými spekulacemi a dlouhodobými fundamentálními faktory. Investoři zvažují rizika spojená s rozpory uvnitř OPEC+, diplomatické výzvy v jednáních mezi USA a Íránem a proměnlivou americkou politiku vůči Číně. Všechny tyto faktory budou v následujících týdnech nadále ovlivňovat cenový vývoj a určovat směr ropných trhů.