Klíčové body

Ceny ropy vzrostly po předchozím poklesu kvůli možnému navýšení produkce OPEC+
Kazachstán zpochybnil jednotu OPEC+, což vyvolalo obavy z cenové války
Obchodní napětí mezi USA a Čínou dál ovlivňuje výhled globální poptávky
Nové sankce USA na Írán komplikují naděje na zvýšení ropné nabídky

Futures na severomořskou ropu Brent se během ranního obchodování do 05:05 GMT zvýšily o 8 centů, což představuje nárůst o 0,12 %, a dosáhly ceny 66,20 USD za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vzrostla o 9 centů na 62,36 USD za barel. Tento mírný růst přichází po středečním propadu, který nastal po zprávách agentury Reuters o tom, že několik členských států OPEC+ plánuje v červnu prosazovat zrychlené zvýšení produkce.

Podle tří zdrojů obeznámených s probíhajícími diskusemi mezi členy OPEC+ se debatuje o tom, zda by se plánované navyšování těžby nemělo urychlit. Tento návrh vyvolal na trzích obavy z možného převisu nabídky, což přispělo k předchozímu poklesu cen. Analytici z ING k situaci uvedli, že „ropa zůstala pozadu i přes všeobecný růst rizikových aktiv kvůli přetrvávajícím neshodám mezi členy OPEC+“.

Zvláštní pozornost poutá Kazachstán, který v minulosti několikrát překročil své produkční kvóty a nyní otevřeně tvrdí, že při rozhodování o objemu těžby bude upřednostňovat vlastní národní zájmy před zájmy celé skupiny. Tento postoj zvyšuje napětí uvnitř kartelu a připomíná dřívější spory, které v roce 2023 vyústily v odchod Angoly z OPEC+. Analytici varují, že pokud by tyto neshody vyústily v otevřený konflikt nebo cenovou válku, mohlo by to mít negativní dopady na celý trh s ropou.

Vedle napětí uvnitř OPEC+ trh sleduje i vývoj v oblasti obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Čínou. Podle deníku Wall Street Journal je Bílý dům ochoten snížit cla na čínské zboží až o 50 %, což by mohlo otevřít cestu k obnovení jednání. Ministr financí Scott Bessent uvedl, že současná výše dovozních cel – 145 % na čínské zboží a 125 % na americké zboží – není dlouhodobě udržitelná. Nicméně mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová později prohlásila, že žádné jednostranné snížení cel ze strany USA není v plánu, čímž částečně zchladila naděje trhu na rychlý pokrok v jednáních.

Podle společnosti Rystad Energy by pokračující napětí mezi USA a Čínou mohlo v roce 2025 výrazně ovlivnit růst čínské poptávky po ropě. Z původně očekávaného přírůstku 180 000 barelů denně by se růst mohl zpomalit na polovinu – pouhých 90 000 barelů denně. Pro trh s ropou, který do značné míry závisí na dynamice čínské spotřeby, je to výrazné varování.

Dalším geopolitickým faktorem, který hýbe cenami ropy, jsou probíhající jaderná jednání mezi USA a Íránem. Nadcházející víkend je naplánováno třetí kolo rozhovorů, které by mohlo přinést dohodu o omezení íránského programu obohacování uranu. Pokud by k dohodě došlo, mohlo by to vést ke zmírnění amerických sankcí a následnému zvýšení exportu íránské ropy, což by přispělo k růstu globální nabídky.

Náladu na trhu však zchladilo úterní rozhodnutí Spojených států uvalit nové sankce na íránský energetický sektor. Íránská diplomacie tento krok označila za důkaz nedostatku dobré vůle a ochoty ze strany Washingtonu. Z pohledu trhu se tak opět objevují pochybnosti o tom, zda vůbec k dohodě dojde, a jaký bude její reálný dopad na objem dostupné ropy na světovém trhu.

Souhrnně lze říci, že aktuální pohyby cen ropy odrážejí napětí mezi krátkodobými spekulacemi a dlouhodobými fundamentálními faktory. Investoři zvažují rizika spojená s rozpory uvnitř OPEC+, diplomatické výzvy v jednáních mezi USA a Íránem a proměnlivou americkou politiku vůči Číně. Všechny tyto faktory budou v následujících týdnech nadále ovlivňovat cenový vývoj a určovat směr ropných trhů.

Obchodníci na trzích aktuálně reagují na spekulace ohledně možného navýšení produkce v rámci skupiny OPEC+ a zároveň bedlivě sledují vývoj v americko-íránských jaderných jednáních a postoj Spojených států vůči Číně v oblasti cel. Tyto faktory výrazně ovlivňují výhled světové poptávky a nabídky ropy a tím i její cenu na globálních trzích.Futures na severomořskou ropu Brent se během ranního obchodování do 05:05 GMT zvýšily o 8 centů, což představuje nárůst o 0,12 %, a dosáhly ceny 66,20 USD za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate vzrostla o 9 centů na 62,36 USD za barel. Tento mírný růst přichází po středečním propadu, který nastal po zprávách agentury Reuters o tom, že několik členských států OPEC+ plánuje v červnu prosazovat zrychlené zvýšení produkce.Podle tří zdrojů obeznámených s probíhajícími diskusemi mezi členy OPEC+ se debatuje o tom, zda by se plánované navyšování těžby nemělo urychlit. Tento návrh vyvolal na trzích obavy z možného převisu nabídky, což přispělo k předchozímu poklesu cen. Analytici z ING k situaci uvedli, že „ropa zůstala pozadu i přes všeobecný růst rizikových aktiv kvůli přetrvávajícím neshodám mezi členy OPEC+“.Zvláštní pozornost poutá Kazachstán, který v minulosti několikrát překročil své produkční kvóty a nyní otevřeně tvrdí, že při rozhodování o objemu těžby bude upřednostňovat vlastní národní zájmy před zájmy celé skupiny. Tento postoj zvyšuje napětí uvnitř kartelu a připomíná dřívější spory, které v roce 2023 vyústily v odchod Angoly z OPEC+. Analytici varují, že pokud by tyto neshody vyústily v otevřený konflikt nebo cenovou válku, mohlo by to mít negativní dopady na celý trh s ropou.Vedle napětí uvnitř OPEC+ trh sleduje i vývoj v oblasti obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Čínou. Podle deníku Wall Street Journal je Bílý dům ochoten snížit cla na čínské zboží až o 50 %, což by mohlo otevřít cestu k obnovení jednání. Ministr financí Scott Bessent uvedl, že současná výše dovozních cel – 145 % na čínské zboží a 125 % na americké zboží – není dlouhodobě udržitelná. Nicméně mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová později prohlásila, že žádné jednostranné snížení cel ze strany USA není v plánu, čímž částečně zchladila naděje trhu na rychlý pokrok v jednáních.Podle společnosti Rystad Energy by pokračující napětí mezi USA a Čínou mohlo v roce 2025 výrazně ovlivnit růst čínské poptávky po ropě. Z původně očekávaného přírůstku 180 000 barelů denně by se růst mohl zpomalit na polovinu – pouhých 90 000 barelů denně. Pro trh s ropou, který do značné míry závisí na dynamice čínské spotřeby, je to výrazné varování.Dalším geopolitickým faktorem, který hýbe cenami ropy, jsou probíhající jaderná jednání mezi USA a Íránem. Nadcházející víkend je naplánováno třetí kolo rozhovorů, které by mohlo přinést dohodu o omezení íránského programu obohacování uranu. Pokud by k dohodě došlo, mohlo by to vést ke zmírnění amerických sankcí a následnému zvýšení exportu íránské ropy, což by přispělo k růstu globální nabídky.Náladu na trhu však zchladilo úterní rozhodnutí Spojených států uvalit nové sankce na íránský energetický sektor. Íránská diplomacie tento krok označila za důkaz nedostatku dobré vůle a ochoty ze strany Washingtonu. Z pohledu trhu se tak opět objevují pochybnosti o tom, zda vůbec k dohodě dojde, a jaký bude její reálný dopad na objem dostupné ropy na světovém trhu.Souhrnně lze říci, že aktuální pohyby cen ropy odrážejí napětí mezi krátkodobými spekulacemi a dlouhodobými fundamentálními faktory. Investoři zvažují rizika spojená s rozpory uvnitř OPEC+, diplomatické výzvy v jednáních mezi USA a Íránem a proměnlivou americkou politiku vůči Číně. Všechny tyto faktory budou v následujících týdnech nadále ovlivňovat cenový vývoj a určovat směr ropných trhů.