Dubnový vývoj na trhu s ropou připomíná ekonomické zemětřesení. Cena ropy Brent, globálního benchmarku pro oceňování ropy, spadla během měsíce o přibližně 15 %, čímž zaznamenala největší celoměsíční ztrátu od začátku obchodování s tímto kontraktem v roce 1988. Americká lehká ropa WTI rovněž prudce klesla a její cena se opět přiblížila hranici 50 dolarů za barel. Důvodem tohoto výprodeje není pouze technický vývoj trhu, ale především kombinace geopolitických napětí, rostoucích cel uvalených prezidentem Donaldem Trumpem a změn v produkční politice aliance OPEC+. Ropa, jakožto klíčová průmyslová komodita, reaguje velmi citlivě na jakékoli náznaky zpomalení světové ekonomiky. A právě ty se v dubnu začaly množit. Ve Spojených státech prudce klesla spotřebitelská důvěra, což zpochybňuje výhled domácí poptávky. V Číně, která je největším světovým dovozcem ropy, aktivita továren sklouzla do největšího útlumu od prosince 2023. Tento dvojitý zásah – z USA i z Číny – posílil obavy, že obchodní válka mezi oběma velmocemi začíná mít reálný dopad na globální spotřebu energie. Zdroj: Shutterstock Zejména čínský průmysl čelí důsledkům tvrdé celní politiky Trumpovy administrativy. Prezident USA zavedl cla, která u některých typů čínského zboží dosahují až 145 %, což označil za „skoro embargo“. V rozhovoru pro ABC News uvedl, že Čína si tato cla „zaslouží“ a že nevěří, že by americké spotřebitele čekaly těžké časy. Jeho výrok ale vyvolal rozpaky na trhu, protože právě zvýšené ceny a nižší dostupnost zboží z Číny mohou ovlivnit výrobu i spotřebu v USA – a tím pádem i spotřebu ropy. Současně se ale změnila i situace na straně nabídky. Organizace zemí vyvážejících ropu a její spojenci sdružení pod hlavičkou OPEC+ v dubnu oznámili překvapivé rozhodnutí – od května plánují zvýšit produkci o 411 000 barelů denně. Tento krok byl nečekaný, protože původní plán počítal s pomalejším uvolňováním produkčních limitů. Analytici z JPMorgan Chase upozornili, že OPEC+ může na svém zasedání 5. května urychlit plánované navýšení dodávek, což by dále zatížilo již tak přebytkový trh. Výzkumník Robert Rennie z Westpac Banking Corp. uvedl, že ropa Brent zřejmě míří zpět do pásma 60 až 65 dolarů za barel, a to zejména kvůli oživení vývozu z Kazachstánu a rostoucí nabídce od producentů mimo OPEC. Očekává, že v příštích šesti až osmi týdnech dojde ke zvýšení zásob a zrychlení toku ropy do globálních skladů. Tato očekávání již částečně potvrzují data z amerického trhu, kde komerční zásoby ropy podle odhadů minulý týden vzrostly o 3,8 milionu barelů. Mírný nárůst zaznamenalo i klíčové ropné centrum v Cushingu v Oklahomě. Oficiální údaje měly být zveřejněny později během středy, ale trh již na odhady reagoval s obavami z nadbytku suroviny. Vivek Dhar, analytik australské Commonwealth Bank, varoval, že dodávková politika OPEC+ představuje jedno z největších rizik pro budoucí vývoj cen ropy. Podle něj se trhy oprávněně obávají, že aliance může pokračovat v navyšování produkce i nad rámec již oznámených plánů, což by mohlo ceny stlačit ještě níže. Zdroj: Getty Images Historie ukazuje, že ropa je náchylná k extrémním měsíčním výkyvům. Během pandemického dubna 2020 dokonce ropa WTI krátkodobě dosáhla záporných hodnot, ale paradoxně tehdy Brent zakončil měsíc růstem. V porovnání s tím současný dubnový propad působí méně dramaticky, ale je o to závažnější, že přichází v době, kdy by globální poptávka po energii měla růst s ohledem na oživení ekonomiky po pandemii. Místo toho ale dochází k jejímu opětovnému zpomalení – tentokrát kvůli politickým rozhodnutím a geopolitickým třenicím. Dopad tohoto dubnového vývoje se může přelít i do dalších měsíců. Pokud se OPEC+ nerozhodne znovu omezit produkci a pokud obchodní napětí mezi USA a Čínou nebude zmírněno, lze očekávat pokračující volatilitu. Trhy se tak budou muset vyrovnat nejen s převisem nabídky, ale i s nejistotou na straně poptávky – což je pro cenu ropy toxická kombinace.