Tento růst má hlubší příčiny než jen zvýšený zájem o šperky či průmyslové využití.Od konce roku 2023 posílila cena zlata o více než 40 %, když v březnu 2025 překonala hranici 3 000 USD za unci a dál se přibližuje k 3 200 USD. Tento výrazný nárůst není výsledkem rostoucí poptávky po fyzickém zlatě jako surovině nebo šperku. Mnohem zásadnější roli sehrává vnímání zlata jako finančního aktiva, které je schopné ochránit majetek v obdobích nejistoty.Zlato tradičně drží dvě hlavní skupiny – soukromí investoři a centrální banky. Investoři vnímají tento kov jako způsob ochrany před inflací nebo v dobách politické a ekonomické nestability. Centrální banky ho zařazují do svých devizových rezerv a často reagují na globální otřesy zvýšeným nákupem zlata. Současná situace znovu poukazuje na to, že právě tyto důvody mohou být klíčem k pochopení aktuálního růstu ceny.Zlato jako finanční nástroj, nikoliv jen komoditaCena zlata sice může kolísat kvůli změnám v nabídce a poptávce, ale ve skutečnosti jsou tyto pohyby často přebity změnami v jeho vnímání jako investičního aktiva. Na rozdíl od dluhopisů nebo akcií zlato negeneruje žádný pravidelný výnos. Přesto má ve smíšeném portfoliu své pevné místo. Investoři jej kupují s vírou, že jeho hodnota poroste a bude možné ho později prodat se ziskem. Tento spekulativní potenciál je doplněn ještě jednou výhodou – možností zajištění proti poklesu jiných aktiv.K šíření investic do zlata přispěly také ETF fondy kryté zlatem, které umožňují širokému okruhu investorů jednoduše reagovat na změny na trhu a přelévat prostředky mezi zlatem a jinými aktivy podle aktuální nálady.Zlato je navíc často vnímáno jako ochrana před inflací. Růst cen může snižovat hodnotu peněz a státních dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou. V obdobích inflace tak roste zájem o aktiva, která tuto hodnotu dokáží uchovat. Historicky to bylo patrné zejména v 70. a 80. letech, kdy prudký nárůst cen ropy vedl k inflaci, a s tím i ke zhodnocení zlata.Zlato může být také ochranou proti nejistotě obecně – nejen proti inflaci. Když se otřásá důvěra v ekonomiku nebo když se akciové trhy propadají, mnozí investoři hledají tzv. bezpečný přístav. Během prvních šesti měsíců pandemie COVID-19 vzrostla cena zlata o 22 %, a to i přesto, že inflace v USA zůstávala pod 1,5 %. Zlato tedy sloužilo jako pojistka proti ztrátám způsobeným ztrátou důvěry a poklesem jiných tříd aktiv.Tato ochrana ovšem není zdarma. Držet zlato znamená vzdát se výnosu z jiných aktiv, jako jsou úročené státní dluhopisy. Pokud tyto dluhopisy přinášejí kladný reálný výnos – tedy vyšší než inflace – pak je držba zlata méně atraktivní. Vyšší reálné výnosy státních dluhopisů tak mohou tlačit cenu zlata dolů, protože investoři přehodnocují své preference.Role centrálních bank a geopolitikaZlato má dlouhou historii v roli rezervní měny centrálních bank. Mezi lety 1945 a 1973 byla jeho cena pevně svázána s dolarem – 35 USD za unci – a Spojené státy chránily tuto paritu svými rozsáhlými zlatými rezervami. Po kolapsu systému pevných směnných kurzů význam zlata sice klesl, ale nezmizel. Centrální banky si ho ponechaly jako součást rezerv a v posledních desetiletích jeho význam opět narůstá.Od roku 2010 zvýšily zejména Rusko a Čína své zlaté rezervy s cílem snížit závislost na dolaru. Po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 se tempo nákupů ještě zrychlilo. Kromě Ruska začaly výrazně nakupovat i centrální banky Turecka, Polska, Číny a Indie. Tyto nákupy po roce 2022 dosáhly více než 1 000 tun ročně – zhruba dvojnásobku tempa běžného mezi lety 2010 a 2021.Přesto podle dostupných dat nákupy centrálních bank nejsou hlavním faktorem současného růstu ceny. V roce 2024 a počátkem roku 2025 pokračovaly víceméně stejným tempem jako v předchozích dvou letech.Hlavním tahounem je globální nejistotaRozsáhlá empirická analýza faktorů ovlivňujících cenu zlata mezi lety 2003 a 2025 potvrdila, že globální ekonomická nejistota hraje klíčovou roli. Zatímco vliv inflace nebo reálných sazeb se v některých obdobích projevuje, v posledních měsících byla hlavním hybatelem právě nejistota.Index nejistoty vzrostl mezi začátkem roku 2024 a počátkem roku 2025 na úrovně srovnatelné s vrcholem pandemie. Tento nárůst vysvětluje téměř 47 % růstu ceny zlata za rok do ledna 2025. Dílčí vliv mělo také obnovení inflačních očekávání, které přispělo zhruba 6 %.Současný vývoj tak připomíná situaci z první poloviny roku 2020, kdy pandemie způsobila prudký nárůst poptávky po bezpečných aktivech. Tentokrát je nárůst nejistoty spojen především s obchodní politikou – výrazným zvýšením cel ze strany Spojených států vůči klíčovým partnerům. Tento krok přinesl obavy o budoucí vývoj inflace, napětí v dodavatelských řetězcích i geopolitické vztahy. V takovém prostředí není divu, že investoři znovu hledají útočiště – a zlato jim ho stále nabízí.