Jeho chystané reciproční clo představuje dosud největší obchodní restrikce zavedené americkou vládou za poslední století. Podle informací agentury Bloomberg mají být tato opatření oficiálně oznámena během projevu v Růžové zahradě Bílého domu, a ačkoli detaily zůstávají zatím nejasné, dopady by mohly být výrazné a dalekosáhlé.Návrh recipročních cel přináší značnou nejistotu nejen investorům a podnikatelům, ale i vládám po celém světě. Ekonomové varují, že tato opatření by mohla vést ke zhoršení obchodních vztahů, růstu cen a celkové destabilizaci světové ekonomiky. Zvláště znepokojující je skutečnost, že konkrétní výše, rozsah a podmínky cel zatím nebyly upřesněny.Zavedení recipročních cel mohlo zvýšit průměrnou sazbu amerických cel až o 15 procentních bodů. To by znamenalo návrat k úrovním, které byly naposledy běžné v 19. století. Výpočet zahrnuje nejen tarify na zboží z Číny, Mexika a Kanady, ale také na komodity jako hliník a ocel. V úvahu se berou rovněž necelní bariéry, například rozdíly v DPH nebo další administrativní překážky.Trumpova administrativa zatím nezveřejnila přesný seznam cílových zemí, ale podle dosavadních výroků prezidenta i jeho poradců se na seznamu mohou objevit Evropská unie, Japonsko, Jižní Korea, Indie, Vietnam, Mexiko a Kanada. Čína již čelí 20% přirážce, která byla zavedena během předchozích kol obchodních střetů.Podle odborníků by v extrémním případě mohlo dojít ke snížení exportu těchto zemí do USA až o 90 %, což by výrazně narušilo jejich ekonomiky. Celkový objem ohroženého obchodu se podle odhadů pohybuje kolem 33 bilionů dolarů. Chcete využít této příležitosti?Inflace, recese a stagflace: ekonomická rizika na obzoruZavedení cel přináší přímé riziko pro americkou ekonomiku, která je dnes mnohem více závislá na dovozu než v minulosti. Ekonomové z Goldman Sachs očekávají, že nová cla povedou k růstu jádrové inflace, zpomalení hospodářského růstu a mohou zvýšit riziko recese. Vyšší náklady na dovážené zboží se totiž dříve či později promítnou do spotřebitelských cen.Objevují se také obavy z stagflace, tedy situace, kdy je kombinován nízký růst s vysokou inflací. Podle Shang-Jin Weie z Columbia Business School lze současný vývoj přirovnat k ropnému šoku ze 70. let, kdy došlo ke zpomalení růstu a zároveň k prudkému nárůstu cen. Podle něj může být tentokrát zdrojem podobné turbulence špatně navržená politická rozhodnutí, kterým bylo možné se vyhnout.Odhady Bloomberg Economics dokonce uvádějí, že maximální varianta celní politiky by mohla znamenat zásah do amerického HDP ve výši 4 % a nárůst spotřebitelských cen až o 2,5 %, a to po dobu několika let.Odezva světa a možná odvetná opatřeníZatímco Spojené státy připravují nová cla, reakce obchodních partnerů nenechaly na sebe dlouho čekat. Čína již v lednu reagovala odvetnými tarify, i když jejich rozsah byl menší než americká opatření. Evropská unie a Kanada rovněž přijaly protiopatření, zejména v oblasti kovů.Některé země se pokusily vyjednat výjimky z nových cel, a to nabídkou vyšších nákupů amerického zboží nebo snížením vlastních dovozních poplatků. Vietnam patří mezi země, které otevřeně projevily snahu upravit obchodní bilanci ve prospěch USA. Přesto není jisté, zda tato gesta budou stačit, aby se vyhnuly přímému zasažení.Investoři zatím reagují opatrně. Americké akcie zažily v prvním čtvrtletí roku 2025 nejhorší výkonnost od roku 2023, zatímco zlaté rezervy posílily a dolar oslabil. Rostoucí zájem o americké státní dluhopisy ukazuje na zvýšenou averzi k riziku mezi investory.Trumpova opatření navazují na předchozí rozhodnutí o 25% clech na dovoz automobilů a autodílů, která mají vstoupit v platnost již 3. dubna. Zvažují se také nové tarify v oblasti farmaceutik. To vytváří tlak na zahraniční společnosti, aby přemístily alespoň část své výroby do USA, pokud se chtějí vyhnout zvýšeným nákladům.Budoucnost globálního obchodu zůstává nejistáDůsledky nové celní politiky nelze v tuto chvíli přesně odhadnout. Hodně bude záviset na konečné podobě tarifů, reakci dotčených zemí a vývoji spotřebitelského chování. Trhy se snaží připravit na různá možná řešení, ale nejistota přetrvává.Mnoho odborníků varuje, že pokud USA skutečně zavedou nejtvrdší verzi plánovaných opatření, otřese to systémem volného obchodu, který byl po desetiletí základem světové ekonomiky. To může vést k zásadní změně obchodních vztahů, která se dotkne nejen exportérů, ale i běžných spotřebitelů a zaměstnavatelů.Globální podnikatelská komunita vnímá situaci s rostoucím napětím. John Denton, generální tajemník Mezinárodní obchodní komory, upozorňuje, že firmy po celém světě sledují kroky USA s velkou obavou, protože sázky jsou vysoké a pravidla hry se mohou změnit téměř ze dne na den.Zatím nelze říct, jaké budou konečné dopady. Ale jedno je jisté – nová obchodní realita je na obzoru a svět se na ni bude muset připravit.