Donald Trump oznámil zásadní krok v pokračující obchodní válce: zdvojnásobení cel na dovoz oceli a hliníku z původních 25 % na 50 %. Tento krok prezident vyhlásil během vystoupení v Pensylvánii, kde představil nové partnerství mezi americkou společností US Steel a japonským výrobcem Nippon Steel v hodnotě 15 miliard dolarů. Trump prohlásil, že jeho cílem je „vybudovat celní bariéru“ kolem amerického těžkého průmyslu a ochránit jej před zahraniční konkurencí, kterou označil za neférovou a ničivou.Podle něj již 25% clo nestačí k efektivní obraně amerických továren a pracovních míst. „Při 25 % se přes tu bariéru ještě dá nějak dostat. Při 50 % už se přes ni nedostanou,“ prohlásil s důrazem před nadšeným davem v městě West Mifflin. Na sociální síti Truth Social následně potvrdil, že nové clo vstoupí v platnost 4. června.Motivace: domácí politika a volbyTrumpův krok není jen ekonomickým opatřením, ale i silným politickým signálem, mířícím přímo na voliče v tradičně průmyslových státech jako je Pensylvánie, kterou vyhrál v posledních volbách. Právě v těchto regionech si jeho administrativa slibuje podporu dělníků, kteří vnímají globalizaci a levné dovozy jako hrozbu pro místní zaměstnanost.Obchodní bariéry, které Trump zavádí, jsou součástí jeho širší strategie „America First“, která má omezit závislost Spojených států na zahraničních surovinách a zároveň posílit domácí průmysl. Jde o pokračování linie, kterou započal již v roce 2018, kdy zavedl původní 25% clo na ocel a hliník jako jednu z prvních epizod své globální obchodní války. Tímto způsobem prezident doufá nejen ochránit pracovní místa, ale také znovu nastartovat průmyslové regiony, které v posledních dekádách ekonomicky stagnují.Kritika od spojenců i ekonomůTrumpovo rozhodnutí ale vyvolalo okamžitou a ostrou reakci ze zahraničí. Nejhlasitěji se ozvali zástupci Kanady, která je největším zdrojem dovozu oceli do USA. Candace Laingová z Kanadské obchodní komory varovala, že opatření naruší efektivní a provázané přeshraniční dodavatelské řetězce, což poškodí jak kanadské, tak americké firmy.Evropská komise rovněž označila krok za potenciálně škodlivý pro globální ekonomiku. Podle ní rozhodnutí zvyšuje nejistotu a náklady pro podniky i spotřebitele a může negativně ovlivnit transatlantické vztahy. Brusel proto pohotově oznámil, že připravuje odvetná opatření, která by mohla být aktivována již 14. července nebo dříve, pokud se situace bude dále vyhrocovat.Kritiku vyjádřila i Velká Británie. Gareth Stace, šéf britské obchodní organizace UK Steel, upozornil, že vývoz britské oceli do USA má hodnotu 400 milionů liber ročně a že nový celní režim může tento důležitý exportní trh zcela uzavřít. Opatření proto označil za „další tvrdý úder“ britskému průmyslu.Chcete využít této příležitosti?Nestabilita a tržní nejistotaCelní politika současné americké administrativy je navíc často vnímána jako nepředvídatelná a nestabilní, což podle analytiků zvyšuje nejistotu nejen pro firmy, ale i pro globální trhy. Trumpova tendence oznámit nová cla a následně je zase zrušit, nebo výrazně pozměnit, již v minulosti způsobila výrazné výkyvy na akciových trzích a podkopala důvěru obchodních partnerů v dlouhodobou předvídatelnost americké obchodní politiky.Páteční oznámení navíc přišlo jen dva dny poté, co americký obchodní soud označil některá prezidentova cla za nelegální, i když se toto rozhodnutí netýkalo odvětvových daní, jako jsou právě cla na ocel a hliník. Bílý dům už přislíbil, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.Zároveň eskalace přichází krátce poté, co Trump oznámil dosažení dohody s Čínou o snížení cel, která měla ulevit od dlouhodobého napětí ve vzájemných vztazích. Nyní však prezident obvinil Peking z jejího porušení, čímž podle mnohých analytiků znovu podkopává důvěru v jakoukoli udržitelnou obchodní dohodu.ShrnutíTrumpova nová cla na dovoz oceli a hliníku představují další eskalaci jeho celní politiky, která se opírá o ochranu domácího průmyslu a snahu posílit americkou ekonomiku zevnitř. Přestože tento krok může přinést politické body mezi dělníky a voliči v klíčových státech, zahraniční reakce, hrozby odvetných opatření a nestabilita v obchodní politice ukazují na možná rizika širšího dopadu. S rostoucím napětím a právními výzvami se Spojené státy ocitají v komplikované pozici, která může ovlivnit nejen jejich ekonomiku, ale i jejich postavení na globálním trhu.