Co ho ale výrazně odlišuje od většiny jiných miliardářů a šéfů firem, je ochota otevřeně mluvit o vlastních chybách. V průběhu desetiletí, kdy vedl společnost Berkshire Hathaway (BRK-A) (BRK-B), se dopustil řady omylů – a mnohé z nich sám označil za drahé, nepříjemné nebo dokonce zbytečné. Místo toho, aby je bagatelizoval, učinil z nich pevnou součást svého přístupu k investování.

V nejnovějším, osmém vydání knihy The Essays of Warren Buffett, sepsané Lawrencem A. Cunninghamem, Buffett identifikuje více než 30 významných investičních omylů, kterých se v průběhu své kariéry dopustil. Každý z nich přináší určitou lekci, která přesahuje samotnou ztrátu kapitálu. A právě v této ochotě reflektovat a učit se z vlastních rozhodnutí tkví skutečná síla „věštce z Omahy“.

Dexter Shoe: dobrá značka, špatné rozhodnutí

Snad nejznámějším Buffettovým omylem je akvizice společnosti Dexter Shoe Company v roce 1993. Firma v té době působila jako ideální kandidát pro Berkshire – silná značka, věrní zákazníci, nízkonákladový přístup. Buffett za ni zaplatil 443 milionů dolarů v akciích Berkshire Hathaway. Ukázalo se ale, že to byla chyba. Dexter čelil tvrdé konkurenci levného dovozu z Číny a v následujících letech zcela ztratil hodnotu.

Tato chyba nebyla pouze finanční – byla i strukturální. Buffett totiž zaplatil v akciích, kterých se vzdal právě v době, kdy začaly dramaticky růst. V roce 2019 měly tyto akcie hodnotu téměř 8 miliard dolarů. Buffett později řekl, že „proměnil dobrý podnik v mizernou investici“ – a zaplatil za to zlatem. Lekce? I zdánlivě silná firma může selhat, pokud její byznysmodel není dlouhodobě udržitelný.

Gen Re a důvěra bez due diligence

Dalším zásadním omylem byla akvizice společnosti General Re v roce 1998 za 22 miliard dolarů. Buffett i přes varování svého partnera Charlieho Mungera věřil, že bude možné problematickou derivátovou divizi postupně ukončit. Jenže to se nepodařilo. Společnost podhodnotila rizika, špatně oceňovala pojistné smlouvy a jen mezi lety 1999 až 2001 vytvořila ztráty přes 6,1 miliardy dolarů.

Buffett tím ukázal, že ani hluboká důvěra v lidi nebo značku není náhradou za kvalitní analýzu. Gen Re se stala symbolem toho, co může způsobit nedostatečné zhodnocení rizik v oblasti financí – i když má investor dobré úmysly a předchozí úspěchy.

Sokol a etická zkouška firemní kultury

V roce 2011 došlo k incidentu, který se netýkal přímo investice, ale důvěry uvnitř firmy. David Sokol, jeden z nejvýše postavených manažerů Berkshire a považovaný za potenciálního nástupce Buffetta, doporučil akvizici společnosti Lubrizol. Teprve později vyšlo najevo, že před tímto doporučením nakoupil akcie firmy za 10 milionů dolarů.

Buffett nejprve ve veřejném vyjádření Sokola spíše hájil, než aby ho jasně odsoudil, což kritici považovali za nedostatečně ráznou reakci. Později přiznal, že prohlášení měl vydat právník, nikoliv on sám. Tento případ odhalil napětí mezi důvěrou a odpovědností v decentralizovaném modelu Berkshire – kde vedoucí pracovníci mají vysokou míru autonomie, ale zároveň naráží na etické limity.

Nečinnost jako nejdražší chyba

Buffett sám přiznává, že mezi jeho nejhorší chyby patří obchody, které nikdy neuskutečnil. V raných fázích měl možnost investovat do firem jako Amazon (AMZN) nebo Walmart (WMT), ale nerozhodl se tak. Důvodem byla často přílišná opatrnost nebo přeceňování krátkodobých rizik. Později sám uvedl, že i když si myslel, že inteligentní lidé budou činit rozumná rozhodnutí, často tomu tak není – a že institucionální tlak bývá silnější, než očekával.

Buffett proto vyvinul filozofii, podle níž se má soustředit na podniky s jednoduchým modelem, předvídatelným cash flow a silným vedením. Vyhýbá se složitým strukturám, nadměrnému dluhu a přílišným technologickým spekulacím. V jeho slovech: „Naučili jsme se obtížným problémům nečelit – naučili jsme se jim vyhýbat.“

Transparentnost jako základ důvěry

Buffettovy chyby nejsou skryté v účetních poznámkách – jsou součástí firemní kultury Berkshire. Ve svých výročních dopisech akcionářům o nich otevřeně píše, často s nadhledem, ale vždy se snahou předat ponaučení. Jeho přístup ke komunikaci je neobvyklý – místo propagace úspěchů staví do popředí proces myšlení, sebereflexi a odpovědnost.

Berkshire Hathaway tak není jen investiční konglomerát – je to i školní příklad toho, jak lze řídit obrovskou firmu s důrazem na dlouhodobost, disciplínu a charakter. Buffettova ochota přiznat chyby není slabostí, ale součástí jeho síly. Věří, že obchodní partnerství musí stát na důvěře a respektu, nikoli na iluzi neomylnosti.