Škoda nepatrně vzrostla o dvě procenta na 365 milionů Kč. Průměrná škoda na klienta klesla o zhruba 1400 Kč na 17.236 Kč. Statistiky zveřejnila Česká bankovní asociace (ČBA). Čísla zahrnují jakýkoliv způsob napadení, tedy i manipulaci, kdy klient zadává nebo autorizuje platbu sám.

„Bankám se daří lépe detekovat podezřelé transakce a klienty tak včas varují. Často se ale setkávají i s tím, že klient na rizikových transakcích i přes upozornění trvá. Je velmi důležité vzdělávat veřejnost, protože v celém řetězci těchto útoků je bohužel nejslabším článkem. E-šmejdi toho využívají, a proto dramaticky přibývá podvodných telefonátů,“ uvedl předseda pracovní skupiny pro kyberbezpečnost ČBA Tomáš Stegura. Klient podle něj, ať už vědomě, nebo nevědomě, pomůže e-šmejdům získat citlivé údaje. „Přitom stačí zavěsit a ověřit si telefonát v bance,“ podotkl.

Připomněl, že banky v loňském roce dokázaly zachránit téměř osm miliard korun svých klientů. Za tím podle něj stojí značné investice do vývoje pokročilých bezpečnostních technologií i osvětových kampaní.

Útoky jsou zaměřené výhradně na zařízení klientů, nikoli systémy bank, upozornil Stegura. Jde pouze o přiznané škody, tedy ty, které klienti řešili se svými bankami. Velmi pravděpodobně jde tedy o část celkové škody, protože klienti nemuseli některé případy nahlásit nebo ještě o nich neví.

E-šmejdi vymýšlejí stále nové triky a způsoby, jak se dostat k citlivým údajům lidí a následně k jejich penězům. V poslední době navíc stále častěji využívají umělou inteligenci. Přesto nejčastěji zkoušejí podvodné telefonáty, kdy se vydávají například za bankéře nebo policisty a snaží se dostat k citlivým údajům. Využívají také domnělých nabídek výhodných investic a kryptopodvodů. V kryptoměnách přitom končí podstatná část ukradených peněz.

<!– DIP popup–>

Uvalení stoprocentních cel na všechny filmy vyrobené mimo USA, které avizoval americký prezident Donald Trump, by na české producenty určitě mělo dopad, ale ne likvidační. ČTK to řekl předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. Odhadl, že americké zakázky tvoří asi polovinu ze všech zahraničních v Česku. Šlajer stejně jako šéfka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková současně poukázala na nejasnosti chystaného kroku, mimo jiné vzhledem ke globálnímu propojení filmového průmyslu a velkých internetových platforem. Ministerstvo kultury bude analyzovat, jak by českou audiovizi případná americká cla ovlivnila.

Trump na své sociální síti Truth Social [DJT] oznámil clo ve výši 100 procent na všechny filmy vyrobené v zahraničí. Filmový průmysl v USA včetně Hollywoodu podle něj záměrně ničí cizí státy, což považuje za hrozbu pro národní bezpečnost. Nad záměrem však podle médií panuje mnoho nejasností.

„Mělo by to dopad, ale nebylo by to likvidační,“ reagoval na Trumpovo prohlášení Šlajer. Český trh se už musel adaptovat na nové podmínky při předloňské stávce hollywoodských filmařů, při níž se zastavila výroba. „Přežili jsme to,“ uvedl Šlajer s tím, že čeští producenti nezávisejí na jednom typu zakázek. V Česku se točí hodně evropských filmů, jsou i jiné mimoevropské zakázky, dodal.

Poukázal na to, že americký prezident zmínil film, ale 70 až 80 procent výroby zadávají televizní a internetové platformy. Ty jsou navíc globální a svůj obsah nevytvářejí v USA, ale jinde, v Evropě či například v Koreji. Zda by se vztahovala na takovou produkci cla, není vůbec jasné. Šlajer i proto očekává tlak amerických filmařů proti oznámenému záměru stoprocentních cel.

Bezděk Fraňková ČTK řekla, že po Trumpově oznámení na sociální síti zůstává leccos nejasného. A to zejména kvůli globálnímu propojení filmového průmyslu, které se netýká jen filmové produkce, ale zejména velkých internetových platforem Netflix, Amazon či Disney.

„Platformy nejsou teritoriálně odděleny, není jasné, kdo by komu platil clo,“ uvedla. Například Netflix si zřídil evropskou centrálu v Amsterodamu, Disney v Paříži a Amazon v Lisabonu. A to zejména z toho důvodu, že natáčení filmů v USA bylo podle ředitelky fondu asi o 40 procent dražší oproti Evropě.

Ministerstvo kultury podle mluvčí Jany Malíkové situaci průběžně sleduje a možné dopady na český audiovizuální sektor bude analyzovat. „V tuto chvíli je předčasné spekulovat o konkrétních důsledcích, jde o prvotní oznámení v médiích. Podpora audiovizuálního průmyslu je prioritou této vlády, plán pobídek je dán českou legislativou,“ uvedla na dotaz ČTK Malíková.

V Česku mohou filmaři čerpat pobídky, tedy peníze, které stát vyplatí po konci natáčení na území republiky. Novela zákona o audiovizi pobídky letos zvýšila z 20 na 25 procent a v případě animace a postprodukce až na 35 procent skutečně vynaložených uznatelných nákladů.

U zahraničních filmařů je populární zejména Praha. Pro Apple TV+ v tuzemské metropoli vzniká série Foundation, natáčel se mimo jiné seriál Blade Runner 2099 nebo celovečerní film Netflixu podle knihy Kosmonaut z Čech (Spaceman of Bohemia). Netflix v Praze natáčel i snímek The Gray Man. V minulosti se v Česku natáčely například akční thrillery Mission: Impossible a Bournova identita, komiksový Hellboy nebo bondovka Casino Royale. Česku v oboru konkurují okolní státy, jako jsou Polsko, Maďarsko či pobaltské republiky.