Průmyslová výroba meziročně vzrostla o 1,4 %, přičemž klíčovým faktorem byla výroba elektřiny. Stavebnictví zaznamenalo výrazný růst o 12,1 %, což odráží příznivé klimatické podmínky i nízkou srovnávací základnu z předchozího roku. Naproti tomu zahraniční obchod skončil sice přebytkem 32,5 miliardy korun, ale meziročně byl o osm miliard nižší, zejména kvůli nižšímu přebytku v oblasti kovodělných výrobků a elektrických zařízení. Na druhou stranu pokračoval růst vývozu motorových vozidel a jejich dílů.

Průmysl táhla elektřina, zakázky se zvýšily

Průmyslová produkce v Česku v březnu meziročně vzrostla o 1,4 %, podobně jako v únoru. Meziměsíčně došlo k mírnému zvýšení o 0,4 %. Klíčový vliv na růst měl sektor výroby elektřiny, který těžil z nízké srovnávací základny v loňském roce. Výroba ve zpracovatelském průmyslu stagnovala, ale mírné oživení bylo patrné například ve výrobě stavebních hmot a materiálů.

Pozitivní signál přinesl vývoj nových zakázek, které v březnu meziročně vzrostly o 0,9 %. Zvýšení poptávky zaznamenaly především sektory výroby strojů, zařízení a ostatních dopravních prostředků, kde došlo k nasmlouvání významných dlouhodobých kontraktů. Meziměsíčně nové zakázky vzrostly o 2,1 %. Pokles byl naopak zaznamenán v automobilovém průmyslu, výrobě počítačů, optických přístrojů a v chemickém průmyslu, což bylo částečně způsobeno vyšší srovnávací základnou z předchozího roku.

Přestože produkce v průmyslu mírně vzrostla, průměrný evidenční počet zaměstnanců v odvětví klesl meziročně o 2,1 %, což naznačuje pokračující tlak na efektivitu a možnou restrukturalizaci výrobních procesů.

Dvouciferný růst ve stavebnictví

Stavební sektor v březnu vykázal výrazný meziroční růst o 12,1 %, přičemž dvouciferný nárůst zaznamenalo jak pozemní, tak i inženýrské stavitelství. Teplejší počasí a nízká srovnávací základna z loňského roku hrály při tomto výsledku klíčovou roli. Meziměsíčně byla stavební produkce vyšší o 3,5 %.

Pozemní stavitelství, které zahrnuje výstavbu bytových i nebytových budov, meziročně vzrostlo o 10,4 %. Inženýrské stavitelství, tedy výstavba infrastruktury jako jsou silnice, sítě a další inženýrské objekty, posílilo dokonce o 16,2 %. To naznačuje, že infrastrukturní projekty zůstávají jedním z hlavních motorů stavební aktivity v České republice.

<!– DIP popup–>

Tento vývoj potvrzuje dlouhodobější trend mírného oživení ve stavebnictví, a to i přes celkově zpomalující ekonomiku v širším evropském kontextu.

Obchodní bilance s přebytkem, ale slabší

Zahraniční obchod skončil v březnu v přebytku 32,5 miliardy korun, což je sice pozitivní výsledek, ale meziročně došlo k poklesu o osm miliard korun. Důvodem byl především nižší přebytek v obchodu s kovodělnými výrobky a elektrickými zařízeními. I přesto ale pokračoval trend rostoucího vývozu motorových vozidel a jejich dílů.

Celkový vývoz dosáhl hodnoty 429,7 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 6 %. Dovoz vzrostl ještě rychleji, o 8,8 % na 397,2 miliardy korun. Mezi komoditami se výrazně prosadily lithium-iontové akumulátory pro motorová vozidla, které představovaly nejvyšší meziroční přírůstky na straně vývozu i dovozu.

Podle ředitelky odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnové se jedná o pokračující trend, který je propojen s růstem automobilového průmyslu a související poptávkou po elektromobilitě.

Z březnových údajů je zřejmé, že česká ekonomika i nadále čelí smíšeným vlivům. Průmyslová výroba zatím stagnuje s drobnými pozitivními výkyvy, zatímco stavebnictví zaznamenalo silnější růst podpořený počasím a nízkou základnou. Zahraniční obchod si udržel přebytek, ale rostoucí dovoz naznačuje tlak na obchodní bilanci do budoucna. Vývoj v dalších měsících ukáže, zda se podaří udržet pozitivní trend zejména ve vývozu zboží s vyšší přidanou hodnotou.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes rozhodne o dalším nastavení úrokových sazeb. Podle analytiků oslovených ČTK dává ekonomická situace argumenty pro ponechání základní úrokové sazby na 3,75 procenta i pro její snížení o čtvrt procentního bodu. Úterní předběžný odhad dubnové inflace, která s meziroční hodnotou 1,8 procenta byla nejnižší za sedm let, ale podle expertů zvyšuje pravděpodobnost snížení sazeb. Bankovní rada se při rozhodování bude moct opřít o novou makroekonomickou prognózu.