Tato slova zazněla jen den po oznámení dočasného příměří v obchodní válce mezi USA a Čínou, které vedlo ke snížení cel a uklidnění světových trhů. Si v Pekingu přivítal prezidenty Brazílie, Kolumbie a Chile, což dokládá rostoucí zájem Číny o upevnění své pozice v regionu, který se stává stále důležitější součástí globálního geopolitického soupeření.

Podle čínských médií je snížení cel důkazem, že tvrdý postoj Pekingu byl efektivní a přinutil americkou stranu ke kompromisu. Naopak Bílý dům prezentoval výsledek jako úspěch Trumpovy obchodní strategie. Vývoj ale ukazuje, že obě strany usilují především o zmírnění napětí a vytvoření prostoru pro další vyjednávání.

Význam obchodní dohody pro globální trhy

Oznámení dohody, podle níž USA sníží cla na čínské zboží ze 145 % na 30 % a Čína naopak na americký dovoz ze 125 % na 10 %, bylo vnímáno jako klíčový zlom. I přes trvající cla na fentanyl a přetrvávající netarifní bariéry je dohoda považována za zásadní ulehčení dosavadní obchodní války. Čínští komentátoři označili výsledek za „obrovské vítězství“, a to nejen v ekonomickém smyslu, ale i jako diplomatický signál o schopnosti Číny stát si pevně za svými zájmy.

Peking tvrdí, že dohoda vytváří precedens pro obranu práv menších států, což vyjadřují i akademici jako Wang Yiwei z Renmin University, kteří vnímají postoj Číny jako zásadní pro udržení principů multilaterálního obchodu.

Si posiluje vztahy s Latinskou Amerikou

V projevu během zasedání fóra Čína–CELAC (Společenství latinskoamerických a karibských států) se Si soustředil na myšlenku společného postupu globálního Jihu proti unilaterálním tlakům. Vyzdvihl nezávislost a rozvoj jako základní hodnoty, o které je nutné společně usilovat, zejména v období rostoucích geopolitických nejistot.

Obchod mezi Čínou a Latinskou Amerikou překonal loni 500 miliard dolarů, přičemž Peking zůstává klíčovým odběratelem komodit, jako je například brazilská sója. Čína zároveň nabídla regionu úvěrové linky v hodnotě 66 miliard jüanů (9,2 miliardy USD), které mají být poskytnuty v juanech. Tento krok je součástí širší čínské strategie dedolarizace a podpory mezinárodního postavení vlastní měny.

Trumpovo oslabení jako příležitost pro Peking

Zatímco Trumpův tým oslavuje obchodní dohodu jako důkaz prezidentovy schopnosti vyjednat výhodné podmínky pro Spojené státy, v očích mnoha komentátorů a odborníků zůstává obchodní válka strategickou chybou, která oslabila americké postavení nejen v očích protivníků, ale i spojenců. Si tuto příležitost využívá k posílení vlastní diplomacie a k podpoře čínského narativu o férovém a rovnoprávném světovém řádu, v němž má Peking hrát vůdčí roli.

Latinská Amerika je v této strategii klíčová. Fórum Čína–CELAC založené v roce 2014 má za cíl nabourat americký vliv v regionu a nabídnout alternativu k tradiční dominanci Washingtonu. Vývoj obchodních vztahů, rostoucí investice a společné politické postoje signalizují, že tento plán se Pekingu daří naplňovat.

Trumpovy cla ve výši 145 % zavedené na začátku jeho druhého mandátu byla čínskými protiopatřeními opětována, což vedlo ke krátkodobému ochlazení obchodních toků. Vzájemná opatření byla z velké části zrušena nebo pozastavena, ale i dočasné příměří umožnilo oběma stranám částečně napravit vztahy a zabránit bezprostředním ekonomickým škodám.

Závěrečné uvolnění napětí mezi USA a Čínou přineslo nejen vítaný oddech globálním trhům, ale i zcela novou etapu geopolitické soutěže. Zatímco Trump prezentuje dosaženou dohodu jako triumf své strategie tvrdého vyjednávání, Si Ťin-pching ji využívá k upevnění čínského postavení jako obhájce multilaterálního řádu a globální solidarity. Rozšířená spolupráce s Latinskou Amerikou ukazuje, že Peking má v úmyslu dále posilovat své mezinárodní vazby a diverzifikovat své obchodní partnery. Dohoda tedy není jen ekonomickým příměřím, ale i symbolickým krokem ve formování nového světového řádu.

Aktuální jednání dle všeho nastaví precedens pro další dohody.