Index S&P 500 odepsal 2,6 %, což představuje nejvýraznější týdenní ztrátu od začátku dubna. Hlavním katalyzátorem propadu se stal návrat celní rétoriky prezidenta Donalda Trumpa, který opět pohrozil 25% clem na iPhony vyráběné mimo USA a současně rozšířil tlak i na Evropskou unii. Jeho slova dopadla zejména na akcie Apple (AAPL), jež během týdne oslabily o více než 7 %.

Přesto nelze všechnu vinu svalovat na Bílý dům. Jak naznačují analytici i samotné tržní ukazatele, za negativní vývoj na burze nesou odpovědnost i samotní investoři, kteří se nechali strhnout předchozí euforií, a následně přehnaně zpanikařili při náznaku rizika.

Trumpovo oznámení přišlo v momentě, kdy se trh snažil konsolidovat po silném růstu. Od 8. dubna do 8. května totiž index S&P 500 posílil o téměř 20 %, čímž vymazal ztráty z předchozích týdnů. Tento růst byl tažen očekáváním deregulací, fiskálních stimulů a především nadějemi na přínos umělé inteligence. Jak upozornil Frank Gretz z Wellington Shields, investoři podlehli iluzi, že „už to nemůže být lepší“. A to se ukázalo jako mylný předpoklad.

Důležitým signálem přehřátého trhu byl i index relativní síly (RSI) S&P 500, který se dostal na úroveň svědčící o nadhodnocení. Navíc globální sentiment měřený DSI (Daily Sentiment Index) od Ned Davis Research prudce vystoupal – během pouhých 17 dní o 62 bodů, což byl nejrychlejší přechod z medvědího na býčí trend od zavedení tohoto ukazatele v roce 2022.

Podle Tima Hayese, hlavního globálního stratéga Ned Davis Research, není problém v tom, že Trump je nepředvídatelný. Problémem je, že trh není připraven na nepředvídatelnost. Každé nové oznámení nebo výrok tak způsobuje prudké pohyby – nahoru nebo dolů – podle toho, jak je zpráva interpretována.

Spekulace sílí na obou stranách trhu

Většina trhu balancovala mezi optimismem a strachem, shortaři však zůstali ve střehu. Výzkumný tým S3 Partners zaznamenal nárůst krátkých pozic i po dubnovém výprodeji, což svědčí o trvale rostoucím medvědím sentimentu. To je pozoruhodné zejména s ohledem na to, jak silně se trh v mezidobí zvedl.

Někteří investoři přitom ještě nedávno vkládali naděje do AI sektoru, zejména po Trumpově návštěvě Blízkého východu, která přinesla uvolnění obchodních bariér pro americké technologické firmy. Jenže vývoj se rychle otočil. Index Roundhill Magnificent Seven (MAGS) ztratil během týdne 2,5 %, přičemž Apple vedl propad s více než 7% ztrátou. Skupina velkých technologických titulů zůstává oproti dubnovému minimu stále 17 % v plusu, což signalizuje, že u investorů je nadále přítomna vysoká obliba jmen jako Nvidia nebo Meta Platforms. Ale očekávat, že „Mag Seven“ zachrání trh, je podle analytiků příliš optimistické.

Varování před další vlnou a změna investiční strategie

Strateg Barry Bannister ze Stifel upozorňuje, že velké technologické firmy, navzdory své pověsti stabilních růstových titulů, jsou ve skutečnosti cyklické. Varuje, že přetrvávající inflace a zpomalení růstu mezd mohou negativně ovlivnit spotřebitelské výdaje a následně i tržby těchto firem. Zároveň by mohlo dojít k poklesu investic do AI, což by ohrozilo růst HDP právě přes snížení fixních investic – tedy klíčového motoru aktuální expanze.

V případě, že se naplní Bannisterova očekávání, doporučuje přesun do základních komodit, zdravotnictví, veřejných služeb a tzv. kvalitních akcií. Ty by měly v prostředí vysoké volatility a zpomalení ekonomiky obstát lépe. Bannister zároveň upozorňuje, že očekávané zpomalení může udeřit už ve druhé polovině roku 2025.

Jak se připravit: diverzifikace jako jediná jistota

Nicholas Colas, spoluzakladatel DataTrek Research, připomíná, že v prostředí zvýšené nejistoty je důležité plánovat různé krizové scénáře. Doporučuje diverzifikaci do tříd aktiv, které se osvědčily v různých typech krizí: státní dluhopisy v recesi, zlato při stagflaci, energetické akcie v případě geopolitického napětí a bitcoin (BTC) jako alternativu při ztrátě důvěry v dolar.

Žádná z těchto investic není samospásná. Ale smyslem diverzifikace není maximalizovat výnos v jednom scénáři – nýbrž zachovat klid a stabilitu, když trh panikaří. „Cílem plánování pro případ katastrofy je umožnit vám zachovat chladnou hlavu, když ji ostatní ztrácejí,“ shrnuje Colas.

V konečném důsledku tedy vina za výkyvy trhu neleží pouze na bedrech prezidenta nebo centrálních bankéřů. Investoři sami nesou odpovědnost za přehnaný optimismus, podcenění rizik i přílišné spoléhání na krátkodobé trendy. Pokud má být další fáze růstu udržitelná, bude vyžadovat více rozvahy – a méně impulzivních reakcí na politické titulky.