Prezident Donald Trump v pátek dramaticky pohrozil uvalením 50% cel na dovoz z EU, čímž překvapil nejen evropské lídry, ale i vlastní poradce. O tři dny později už Trump na své síti Truth Social vítal „pozitivní vývoj“, protože EU souhlasila s rychlým zahájením nových jednání.Trumpovo jednání přepsalo zaběhnutý proces vyjednávání a vystavilo napětí, které v Bílém domě dlouho doutnalo. Rozhovory mezi USA a EU vázly – z pohledu americké strany se vyznačovaly příliš pomalým tempem, zatímco evropští diplomaté trvali na svých standardních postupech. Na obou stranách rostla frustrace, ale nikdo z Evropy nečekal, že prezident Spojených států sáhne k tak ostré eskalaci bez přímého varování.Rychlý tlak, rychlá reakceTrumpovo rozhodnutí bylo oznámeno jen čtyři hodiny před klíčovým hovorem mezi americkým obchodním zástupcem Jamiesonem Greerem a šéfem obchodní sekce EU Marosem Sefčovičem, což vyvolalo šok a nejistotu na trzích. Prezidentova slova „Naše jednání nikam nevedou!“ a výzva k zavedení cel od 1. června 2025 přiměla EU urychleně zareagovat. Ministr financí Scott Bessent, který se mezitím vracel z jednání skupiny G7, poskytl první náznaky Trumpovy strategie – i když se nijak nepodílel na předchozích vyjádřeních o možné eskalaci. Ve veřejném vystoupení na Fox News naznačil, že prezident nebyl spokojen s evropskými návrhy a doufá, že tlak přiměje EU k činu.Ačkoliv se Bessent přímo neúčastnil rozhodnutí, jeho komentář byl pro trhy signálem, že nejde jen o teatrální gesto, ale seriózní vyjednávací nástroj. Rozkolísané trhy se rychle začaly ptát, zda Trumpova slova značí definitivní kurz, nebo pouze taktický manévr.Vnitřní potíže a kolektivní rozhodování EUVeřejná vyjádření z obou stran ukazovala na hlubší strukturální problém: rozdílné tempo a styl rozhodování. Zatímco americká strana se dožadovala rychlých a jednoznačných návrhů, evropský blok – tvořený 27 členskými státy – čelil vnitřním omezením kolektivního jednání. To vyvolávalo nelibost zejména u Trumpova ekonomického týmu.Podle Bessenta i Hassetta, dalšího poradce prezidenta, se EU ukazovala jako „nejtvrdší oříšek“ z celkem 18 bilaterálních jednání, která USA současně vedla. Pomalost a vnitřní roztříštěnost EU byly podle jejich slov vážnou překážkou, která zpomalovala hledání společného jazyka.Trump si ale ponechal otevřené dveře k dalším jednáním. Jeho dobré vztahy s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hrály zásadní roli v jeho rozhodnutí pozastavit cla až do 9. července. Během víkendového telefonátu se von der Leyenová zavázala postupovat „rychle a rozhodně“, a Trump tak souhlasil s šestitýdenní vyjednávací lhůtou.Kam se obchodní jednání mezi Spojenými státy a Evropou budou vyvíjet v nejbližší budoucnosti, to je v t tuto chvíli otázkou. Situace se ale podle všeho obrací k lepšímu. Výsledek: silový manévr, který přinesl pohybTrumpův tweet, který zasáhl trhy a zaskočil diplomaty, byl klasickým příkladem jeho stylu vyjednávání. Bezprostřední eskalace a náhlá výzva k akci s sebou přinesly okamžitou reakci druhé strany. Ačkoli nelze předjímat výsledek nadcházejících jednání, strategický efekt byl zřejmý – EU změnila tón a vyjádřila ochotu postoupit v rozhovorech s větším důrazem.Maros Sefčovič potvrdil na sociálních sítích, že Evropská komise zůstává „plně odhodlána“ pokračovat v konstruktivním dialogu. Trump naopak zopakoval, že i přes současnou přestávku má pravomoc uzavřít obchodní dohodu nebo se vydat cestou cel, pokud nebude dosaženo spravedlivé dohody.Celkově Trump během 72 hodin proměnil pasivní diplomatické čekání v akutní vyjednávací fázi. A to bez ohledu na to, zda šlo původně o impulzivní rozhodnutí, nebo promyšlený tlak.