Optimismus na Wall Street sice roste, ale vývoj v následujících měsících bude záviset na celé řadě proměnných. Investoři zůstávají rozděleni – někteří věří, že index S&P 500 může v příštím roce pokořit nová maxima, zatímco jiní varují před nejistotou, která kolem akciových trhů přetrvává.Například Citigroup na začátku týdne zvýšila svůj cenový cíl pro index S&P 500, a není sama. Více velkých bank z Wall Street očekává pokračující růst. Přesto však průměrná prognóza předních amerických investičních domů ukazuje jen mírný růst v horizontu příštího půl roku. Tento rozpor mezi optimistickými zisky a opatrnými tržními výhledy naznačuje hlubší pochybnosti o udržitelnosti současného růstu.Podle dat shromážděných Edwardem Jonesem jsou prognózy zisků na příštích 12 měsíců nejvyšší v historii. Analytici očekávají, že index S&P 500 vygeneruje 280 USD zisku na akcii, což představuje rekordní hodnotu. Přesto je zřejmé, že investoři sledují i jiná rizika než jen výkonnost samotných firem.Růst akcií za poslední dva měsíce překročil 20 %, přičemž hlavním motorem byla silná výsledková sezóna za první čtvrtletí. Klíčovou roli sehrála společnost Nvidia, která překvapila investory svými výhledy poptávky po technologiích pro umělou inteligenci. Jean Boivin z investičního institutu BlackRock uvedl, že mezi portfoliovými manažery panuje shoda o tom, že AI bude hlavním tahounem dalšího růstu, i přes negativní dopady celní politiky na zisky některých společností.Podle Bank of America dosáhnou letos kapitálové výdaje na vývoj technologií přes 400 miliard dolarů, a do roku 2026 se předpokládá nárůst na 432 miliard. Tento růstový trend je silným argumentem pro pokračující expanzi technologických akcií, které v posledních letech táhnou celý trh vzhůru.Pozitivní náladě pomáhá také obchodní politika. Prezident Trump nedávno oznámil dočasné pozastavení cel, označované za „Den osvobození“, což vedlo k prudkému růstu akcií ze svých dubnových minim. Rozhodnutí federálního soudu, které zpochybnilo zákonnost těchto cel, pak dále podpořilo optimismus na trzích. Klíčovým datem zůstává 9. červenec, kdy končí aktuální období pozastavení cel a očekává se, že USA a Čína udělají další krok směrem k dohodě.Jak uvedl Louis Navellier, Čína zůstává zásadním prvkem globální rovnice. Celý svět bude sledovat, jak se americká administrativa vypořádá s požadavky na větší flexibilitu při vyjednávání. Zároveň se jedná o faktor, který přímo ovlivňuje vývoj amerického dolaru, jenž od začátku roku oslabil o téměř 9 % vůči hlavním měnám. Tento pokles ale paradoxně prospívá americkým firmám, protože zvyšuje hodnotu repatriovaných zisků a posiluje exportní konkurenceschopnost.Budoucí vývoj dolaru bude záviset mimo jiné na měnové politice Fedu. Pokud centrální banka skutečně přistoupí k snížení úrokových sazeb – což se očekává na podzim – mohl by dolar dál oslabovat. Tento scénář však narušují inflační tlaky, které souvisejí s celními opatřeními. Vyšší inflace by mohla donutit Fed zachovat vyšší sazby déle, což by zbrzdilo výhled oslabení dolaru.Zásadní roli v budoucnosti akciových trhů hraje také fiskální politika. Kongres bude muset schválit daňové a rozpočtové zákony, které umožní stimulaci ekonomiky, ale zároveň nesmí vyvolat paniku na dluhopisovém trhu. Investoři se obávají možného konfliktu o dluhový strop nebo prudkého zvýšení rozpočtového deficitu.Významnou roli hraje i globální hospodářský výhled. Světová banka snížila svůj odhad růstu světového HDP na pouhých 2,3 %, což by byl nejslabší růst bez recese od roku 2008. Ve své zprávě upozorňuje na celou řadu rizik – od geopolitického napětí, přes obchodní bariéry, až po klimatické extrémy, které narušují stabilitu.Závěrem lze říct, že současný růst akcií je podmíněn řadou „pokud“. Pokud dojde k dohodě s Čínou. Pokud Fed začne snižovat sazby. Pokud Kongres podpoří rozumnou fiskální expanzi. A pokud globální ekonomika vydrží tlak současných rizik. Všechny tyto faktory hrají klíčovou roli a určují, zda akcie překonají svá historická maxima – nebo zda se růst zastaví.