Vietnam se v posledních letech stal pro americké společnosti klíčovým partnerem v rámci snahy diverzifikovat své dodavatelské řetězce. V důsledku přesunu výroby z Číny, který zesílil během první Trumpovy administrativy, prudce vzrostl obchodní přebytek Vietnamu vůči Spojeným státům. V roce 2023 přesáhl 125 miliard dolarů, čímž se Vietnam stal třetím největším obchodním přebytkářem po Číně a Mexiku.

Výrobci jako Apple (AAPL), Intel (INTC) a Nike (NKE) si vybudovali silnou přítomnost ve Vietnamu. Například Nike zde vyrábí polovinu své celosvětové produkce obuvi a Apple plánuje, že do konce roku bude dvě třetiny svých sluchátek AirPods odebírat právě z této země. Tento trend ukazuje na rostoucí důležitost Vietnamu pro americký průmysl, zejména v době, kdy se geopolitická rizika v oblasti čínsko-amerických vztahů nadále prohlubují.

Hrozba cel a reakce firem

Trumpova administrativa v dubnu oznámila zavedení 46% cla na vietnamské zboží, které bylo následně pozastaveno kvůli probíhajícím obchodním jednáním. Přesto zůstává situace velmi napjatá. Americká obchodní komora v Hanoji, jejíž členy jsou mimo jiné vietnamské pobočky velkých amerických korporací, vyjádřila obavy, že tato cla by mohla ohrozit nejen podnikatelské prostředí, ale i dlouhodobé strategické zájmy USA v jihovýchodní Asii.

V dopise adresovaném vládním úředníkům v USA i Vietnamu komora uvedla, že cla jsou „kritickou otázkou“, která by mohla negativně ovlivnit americké společnosti, jejich zákazníky i vzájemné obchodní vztahy. Dodala také, že obchodní přebytek Vietnamu vůči USA by měl být vnímán jako důkaz úspěchu politiky diverzifikace dodavatelských řetězců, nikoliv jako důvod k represivním opatřením.

Politický kontext a tlak na obě vlády

Clo ve výši 46 % by podle analytiků mělo ničivý dopad na vietnamskou ekonomiku, protože Spojené státy představují téměř třetinu vietnamského exportu. Zároveň by mohlo odradit nové zahraniční investice do země. Vietnam se proto snaží zmírnit napětí – mimo jiné tím, že slíbil zvýšit nákupy amerických produktů, včetně letadel Boeing a zkapalněného zemního plynu, a snížit necelní překážky pro americké firmy.

Z politického hlediska se Vietnam snaží posilovat vztahy s USA i symbolickými kroky. Nedávno například schválil projekt golfového hřiště spojeného s Trump Organization a hostil Ericu Trumpa k jednáním o nové Trump Tower v Ho Či Minově městě. Tyto kroky podle pozorovatelů naznačují snahu Vietnamu přiblížit se USA a zlepšit svou pozici v rámci vyjednávání.

Spor o reexport zboží a budoucnost obchodních vztahů

Jedním z hlavních problémů zůstává podezření, že Vietnam slouží jako tranzitní země pro čínské zboží, které se tak vyhýbá americkým clům. Americký ministr obchodu Howard Lutnick uvedl, že i kdyby Hanoj zcela odstranil cla na americké výrobky, Washington nezruší cla na Vietnam právě kvůli této praktice. „Nakupují od Číny za 90 miliard dolarů, pak to přecenují a posílají nám to,“ řekl Lutnick. „Jsou jen cestou Číny k nám.“

Na druhé straně Vietnam opakovaně prohlašuje, že s USA spolupracuje s „odhodláním a dobrou vůlí“. Obě vlády zvažují spolupráci mezi celními úřady, která by měla zabránit nelegálnímu překládání čínského zboží a usnadnit dohled nad tokem zboží.

Důležitým impulzem k rychlému vyřešení sporů je blížící se konec 90denního odkladu cla, který vyprší 9. července. Zástupci obou zemí se podle Hanoje mají sejít k třetímu kolu obchodních jednání v polovině června.

Vietnam rovněž oznámil ochotu provést strukturální reformy, zejména v energetickém sektoru. Americká obchodní komora v Hanoji doporučila jeho úplnou liberalizaci s cílem přilákat nové americké investice a zvýšit dovoz zařízení a technologií z USA. To by mohlo pomoci snížit obchodní přebytek Vietnamu a vyvážit bilanci mezi oběma zeměmi.