Ceny zlata se během úterního asijského obchodování stabilizovaly, a to navzdory předchozímu prudkému poklesu, který přišel v důsledku spekulací o příměří mezi Íránem a Izraelem. V centru pozornosti investorů nadále zůstává geopolitické napětí a vývoj jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Na jedné straně silné výroky bývalého prezidenta Donalda Trumpa zvyšují obavy z další eskalace konfliktu, na druhé straně zprávy o zákulisní diplomacii přinášejí určitou naději na uklidnění situace. Trump v pondělí večer ostře vystoupil na sociálních sítích, když vyzval k okamžité evakuaci Teheránu. Tato výzva byla vnímána jako silný signál, že americká politika vůči Íránu zůstává tvrdá, přestože Bílý dům následně upřesnil, že Spojené státy se do konfliktu mezi Izraelem a Íránem přímo nezapojí. Trumpův výrok však stačil k tomu, aby podnítil silnou reakci trhů – a zejména trhu se zlatem, které investoři tradičně považují za bezpečné útočiště v časech nejistoty. Zdroj: BurzovniSvet.cz Spotová cena zlata v úterý vzrostla o 0,2 % na 3 392,25 USD za unci, zatímco futures s dodáním v srpnu mírně klesly o 0,2 % na 3 410,70 USD. Tento relativně klidný vývoj však kontrastuje s pondělním pohybem, kdy cena zlata krátce vystoupala nad 3 450 USD za unci, než se prudce otočila směrem dolů. K poklesu přispěly zprávy o tom, že Írán by mohl být ochoten přistoupit na příměří – informace, které podpořily rizikový sentiment na trzích a snížily poptávku po zlatě. Írán nicméně později zdůraznil, že žádné příměří nebude možné, dokud bude Teherán vystaven izraelskému bombardování. Tato rétorika spolu s Trumpovým varováním obnovila nervozitu ohledně dalšího vývoje konfliktu. K situaci se přidala i zpráva agentury Axios, podle níž se představitelé USA i Íránu snaží navzdory zrušení víkendových jaderných jednání znovu navázat dialog. Podle informací probíhají pokusy o dohodnutí nového termínu, který by mohl přinést nejen diplomatické uvolnění, ale i snížení napětí na trzích s drahými kovy. Zlato v posledních týdnech těžilo z obav z regionální války a celosvětových ekonomických dopadů spojených s rostoucím napětím na Blízkém východě. Nicméně analytici ze Citi varují, že tento trend by nemusel dlouho vydržet. Očekávají, že cena zlata v příštích čtvrtletích klesne pod hranici 3 000 USD za unci, protože současná rally ztrácí dech a poptávka investorů postupně ochlazuje. Důležitým faktorem, který ovlivňuje zájem o zlato, je také měnová politika americké centrální banky. Investoři nyní upírají pozornost k blížícímu se zasedání Federálního rezervního systému (Fed). I když se obecně očekává, že centrální banka ponechá úrokové sazby beze změny, trhy budou pečlivě sledovat slova šéfa Fedu Jeromea Powella. Ten by mohl naznačit, zda a kdy dojde k prvnímu snížení sazeb, což by mohlo změnit výhled pro celý sektor drahých kovů. Zdroj: AF Photo Trh se zlatem navíc není jediný, který nyní čelí tlakům. Mezi ostatními drahými kovy klesly futures na platinu o 0,1 % na 1 239,90 USD za unci, čímž se vzdálily od nedávného silného růstu. Naproti tomu stříbro mírně posílilo o 0,2 % na 36,503 USD za unci. Referenční futures na měď na Londýnské burze klesly o 0,4 % na 9 674,75 USD za tunu, zatímco americká měď se stabilizovala na 4,8163 USD za libru. Ani slabší dolar nedokázal výrazněji pomoci drahým kovům, protože obchodníci i nadále preferují americkou měnu kvůli její relativní stabilitě v nejistém globálním prostředí. Výsledkem je složitý obraz trhu, kde se naděje na diplomatické řešení střídají s obavami z eskalace, a kde budoucnost cen zlata zůstává nejistá.