Navzdory nedávnému prohlášení prezidenta Donalda Trumpa o „uzavřené“ obchodní dohodě s Čínou zůstává realita mnohem složitější. Americké firmy, které závisí na dovozu vzácných zemin a především magnetů ze slitin vzácných kovů, stále marně čekají na schválení čínských vývozních licencí. Tato situace se dotýká napříč sektory – od automobilového průmyslu po obranné technologie – a vytváří nečekané překážky i pro takové giganty jako jsou Ford (F), General Motors (GM) nebo výrobci letadel typu Airbus. Zpoždění v dodávkách, které měly podle Trumpa dorazit „ihned“ po podpisu dohody 11. června v Londýně, vyvolává značnou nejistotu. Mnoho firem tak zůstává v limbu: nemohou plánovat produkci, nemohou exportovat své zboží a nemají jistotu, zda a kdy budou moci znovu nakupovat materiály ze zahraničí. I když se některé vývozní licence začaly vydávat, podle odborníků je čínský systém stále byrokraticky složitý a těžkopádný, což odporuje původním očekáváním americké administrativy. Zdroj: Shutterstock Riziko zhroucení dohody a eskalace obchodní války Napětí mezi USA a Čínou se přelévá z formálních dohod do praktické reality, kde mnohé detaily zůstávají nevyjasněné. Čína se sice zavázala k vydávání vývozních licencí, ale činí tak pouze na půl roku, což znamená, že firmy budou muset o povolení opakovaně žádat. Americké společnosti navíc neobdržely žádné záruky o stabilitě dodavatelských řetězců, což vytváří předpoklad pro možné zhroucení celého ujednání. Zásadním problémem je, že vývozní režim zůstává netransparentní. Američtí úředníci přiznávají, že omezení vývozu softwaru, čipů a dalších klíčových komponent do Číny mají vytvořit tlak na Peking, nikoliv chránit národní bezpečnost, jak se oficiálně uvádí. Zástupci průmyslu mezitím varují, že vývozní omezení na americké straně poškozují spíše domácí ekonomiku než čínské konkurenty. Například tankery plné ethanu, připravené k odplutí, zůstávají v přístavech zablokovány a čekají na uvolnění licencí, zatímco Čína může své potřeby pokrýt z jiných regionů. Nejistota v automobilovém průmyslu a obranných technologiích Nedostatek čínských magnetů je obzvlášť citlivý pro sektor elektromobility a obranného průmyslu. Samarium, klíčový prvek používaný v řízených střelách, byl zařazen na čínský seznam zboží dvojího užití a jeho vývoz pro vojenské účely byl výslovně zakázán. To ohrožuje americké dodávky zbraní a vyvolává další možné střety v rámci stávajících obchodních dohod. Například Ford Motor Co. již musel kvůli nejistotě kolem dodávek dočasně uzavřít jeden ze svých závodů. Podobné problémy řeší i Scout Motors ze skupiny Volkswagen, který nyní přepracovává technické komponenty svých vozidel tak, aby snížil závislost na čínských surovinách. General Motors se snaží diverzifikovat dodávky tím, že investuje do domácí výroby magnetů. Firma má smlouvu s americkou MP Materials Corp., jejíž produkce má začít ještě letos, a s německou eVAC, která má začít dodávat z Jižní Karolíny v roce 2026. To však nestačí řešit současný nedostatek. Nedůvěra roste, firmy hledají alternativy Jedním z hlavních důsledků současného chaosu je narůstající nedůvěra amerických firem v dlouhodobou udržitelnost čínsko-americké dohody. Neexistují jasně definované podmínky ani formální dohoda v písemné podobě, což zvyšuje riziko další eskalace. Mnozí hráči z automobilového a obranného sektoru proto začínají hledat alternativní zdroje mimo Čínu – i když to znamená vyšší náklady a technické komplikace. Čínské úřady sice postupně vydávají povolení, ale zároveň požadují extrémně podrobnou dokumentaci – včetně technických návrhů produktů. To znamená, že některé firmy musí čelit i hrozbě odhalení citlivých technologií a duševního vlastnictví. Mluvčí čínského ministerstva obchodu He Yadong sice tvrdí, že Peking proces „urychluje“, nicméně konkrétní data o počtu schválených žádostí chybí. Trumpova administrativa stále považuje omezení vývozu za nátlakový nástroj, který má přimět Čínu k plnění závazků, přestože průmyslové kruhy upozorňují, že výsledky jsou zatím minimální. Podle Adama Johnsona z Principal Mineral je vzácné zeminy „kohoutek, který může Čína kdykoliv zavřít“, a to je pro firmy nepřijatelná míra rizika. Zatímco některé automobilky, jako například Toyota, už obdržely vývozní licence, dodávky stále nedorazily a zásoby na trhu zůstávají vyčerpané kvůli dvouměsíčnímu výpadku po dubnovém zavedení cel. Trumpova dohoda se tak čím dál víc jeví jako krátkodobé řešení, které nedokáže zajistit potřebnou stabilitu pro dlouhodobé plánování průmyslové výroby. Pro americké firmy to znamená jediné – připravit se na další vlnu nejistoty. Zdroj: Getty images