Tento krok přichází v době, kdy americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zvažuje zavedení až 200% cel na dovážené léky, což výrazně zvyšuje tlak na nadnárodní farmaceutické společnosti, aby přesunuly svou produkci zpět do USA.

Jádrem této investice má být nový výrobní závod v americkém státě Virginie, jehož hodnota bude činit několik miliard dolarů. Závod se zaměří na výrobu produktů souvisejících s kontrolou hmotnosti a metabolismem – zejména léků třídy GLP-1, které v posledních letech zaznamenaly obrovský růst poptávky kvůli epidemii obezity v USA i jinde ve světě. AstraZeneca potvrdila, že nový závod bude využívat umělou inteligenci, automatizaci a pokročilou analýzu dat, aby optimalizovala celý výrobní proces a zvýšila efektivitu.

Nejde však jen o jeden závod. Společnost zároveň rozšíří své výzkumné a výrobní kapacity v pěti dalších amerických státech – Marylandu, Massachusetts, Kalifornii, Indianě a Texasu. Tato expanze se má podílet na vytvoření desítek tisíc pracovních míst v biotechnologickém a farmaceutickém sektoru, což představuje významný přínos i z hlediska zaměstnanosti a regionálního rozvoje.

AstraZeneca PLC (AZN)

Generální ředitel společnosti Pascal Soriot v oficiálním prohlášení uvedl, že tento závazek je výrazem „víry v americkou schopnost inovace v oblasti biofarmacie“ a zároveň důležitým krokem k dosažení strategického cíle – do roku 2030 dosáhnout ročního obratu 80 miliard dolarů, z čehož by polovina měla pocházet právě z amerického trhu. To není překvapující vzhledem k tomu, že v roce 2024 tvořily Spojené státy již více než 40 % celkových tržeb společnosti.

AstraZeneca se stala jedním z hlavních hráčů na globálním trhu díky vývoji jedné z prvních vakcín proti Covid-19, a od té doby výrazně posílila svou přítomnost zejména v oblasti imunoterapie, onkologie a kardiometabolických onemocnění. V listopadu loňského roku – krátce po prezidentských volbách v USA – firma oznámila další investici ve výši 3,5 miliardy dolarů, což jasně ukazuje na její dlouhodobý zájem o americký trh.

Kromě finančních závazků však AstraZeneca zvažuje i možný přesun hlavního burzovního kótování z Londýna do USA, o čemž informoval britský deník The Times. Pokud by k tomuto kroku skutečně došlo, znamenalo by to silnou ránu pro londýnskou burzu FTSE 100, kde je AstraZeneca aktuálně nejhodnotnější společností. Firma však zatím tuto spekulaci oficiálně nekomentovala.

AstraZeneca není jedinou firmou, která na nové americké podmínky reaguje masivními investicemi. V posledních měsících oznámily podobné plány i další globální farmaceutické společnosti, včetně Novartis, Sanofi, Roche, a také amerických gigantů Eli Lilly a Johnson & Johnson. Tyto kroky jsou přímou reakcí na snahu Trumpovy administrativy donutit firmy přesunout výrobu zpět na americkou půdu.

Jedním z hlavních důvodů je probíhající šetření podle článku 232, jehož výsledky mají být zveřejněny koncem tohoto měsíce. Tento mechanismus umožňuje americké vládě zavádět cla, pokud považuje daný sektor za klíčový pro národní bezpečnost. Farmaceutické společnosti se obávají, že pokud nebude investiční přesun dostatečně rychlý, mohou čelit clům až do výše 200 %.

Generální ředitel Novartisu Vas Narasimhan v nedávném hovoru uvedl, že běžný časový rámec pro přesun výroby je tři až čtyři roky, a že současná lhůta 12 až 18 měsíců, kterou navrhuje administrativa, je zcela nerealistická. „Usilovně pracujeme na tom, abychom tento proces co nejvíce urychlili a prokázali, že realizujeme plánované investice,“ dodal Narasimhan a vyjádřil naději, že administrativa projeví pochopení.

Z pohledu dlouhodobé strategie je zřejmé, že americký trh se stává středobodem globálních farmaceutických ambicí, ať už kvůli ekonomickému potenciálu, síle regulačního rámce, nebo politickému tlaku. AstraZeneca a další firmy se tak ocitají v nové éře, kdy se geopolitika stále více prolíná s vědou, výzkumem a výrobou léků.