Klíčové body

Emoce poskytují cenné informace, které mohou inspirovat kreativní nápady
Různé nálady podporují různé fáze tvůrčího procesu
Vědomá práce s emocemi zvyšuje šanci na úspěšnou realizaci nápadů

Podle Dr. Zorany Ivcevic Pringle, vedoucí výzkumnice z Yale Center for Emotional Intelligence, jde o komplexní proces, který zahrnuje nejen tvorbu nových myšlenek, ale i jejich rozvíjení a realizaci. A právě v tomto procesu hrají emoce zásadní roli.

Kreativní práce je často spojena s emocionálními výkyvy. Objevuje se nejistota, zda nápad uspěje, frustrace z překážek, konflikty v týmu ohledně směřování projektu a samozřejmě také radost, když se podaří dospět k funkčnímu řešení. Úspěšnost kreativního procesu však nezávisí na tom, zda prožíváme pozitivní nebo negativní emoce, ale na tom, zda s nimi dokážeme efektivně pracovat. Dr. Ivcevic Pringle ve své knize The Creativity Choice zdůrazňuje, že emoční inteligence je klíčem ke zvládání těchto situací a využívání emocí jako hnací síly pro inovaci.

Emoce nejsou slabost – mohou ukázat cestu k nápadům

Tradiční pojetí profesionality často staví emoce na okraj pracovního prostředí. Tento přístup je podle odborníků zastaralý. Emoce totiž nejsou překážkou, ale cenným zdrojem informací o tom, co se kolem nás děje – a jaký prostor pro inovaci se nám otevírá.

Frustrace může například signalizovat problém, který čeká na kreativní řešení. Negativní pocit ze stereotypních nákupů vedl Apoorvu Mehtu k založení společnosti Instacart, která celý proces přesunula do mobilní aplikace. Stejně tak Melissa Butler, rozčarovaná stavem kosmetického průmyslu, založila značku Lip Bar, jejíž produkty jsou veganské, netestované na zvířatech a barevně odvážné.

Kreativita však nemusí vznikat pouze z frustrace podnikatelů. I inovátoři uvnitř organizací mohou využít své emoce jako vodítko. Příkladem je vedoucí pracovník nemocničního stravovacího oddělení, který si uvědomil vyčerpání svého týmu a vedl změny ve způsobu práce tak, aby omezil fyzickou zátěž. Tím se zlepšila nejen pohoda zaměstnanců, ale i kvalita poskytovaných služeb.

Chcete využít této příležitosti?

Práce s náladami: pozitivní i negativní emoce mají své místo

Emoce se dají nejen sledovat, ale i aktivně využít pro různé fáze kreativního procesu. Vědci zjistili, že různé nálady podporují různé způsoby myšlení. Pozitivní a energická nálada se hodí pro brainstorming, kdy je cílem generovat co nejvíce nápadů. Naopak skleslejší nebo kritická nálada je ideální pro fázi hodnocení, přepracování a dolaďování detailů. Jinými slovy: každá nálada má svůj účel.

Pokud se tedy cítíme plní energie, je vhodný čas na generování nových nápadů. Pokud naopak pociťujeme útlum nebo lehkou mrzutost, je vhodná doba na revizi nebo hledání chyb.

A co dělat, když je potřeba být kreativní, ale necítíme se na to? Náladu lze cíleně ovlivnit – připomenutím vlastního úspěchu, poslechem motivující hudby nebo kontaktováním kolegy, který nás dokáže povzbudit. Stejně jako sportovci se dokážou soustředit na výkon i v neideálních podmínkách, tak i my si můžeme navodit potřebný emoční stav.

Emoční inteligence jako základ inovativní kultury

Jedním z klíčových aspektů využití emocí v kreativním procesu je emoční inteligence vedoucích pracovníků. Právě oni totiž formují klima týmů a nastavují pravidla pro to, co je považováno za přijatelné chování.

Rozsáhlá studie Yale University, které se zúčastnilo více než 14 000 zaměstnanců napříč sektory, ukázala, že emočně inteligentní lídři sdílejí několik společných rysů. Umějí vnímat a reagovat na emoce druhých, inspirovat nadšení, přemýšlejí o důsledcích svých rozhodnutí pro ostatní a zvládají vlastní emoční reakce i v náročných situacích.

Zaměstnanci, kteří pracovali pod vedením takových lídrů, byli nejen více motivovaní, ale cítili se také podporovaní a oceňovaní. Naopak tam, kde vedoucí postrádali emoční citlivost, se pracovníci cítili nedoceněni a frustrovaní, což se promítlo i do nižšího nasazení a horšího výkonu.

Investice do rozvoje emoční inteligence v rámci profesního vzdělávání se tak ukazují jako velmi efektivní cesta, jak vytvořit prostředí podporující kreativitu a inovace. Vedoucí pracovníci, kteří vnímají pocity členů týmu, dokážou lépe přizpůsobit styl vedení a pomoci lidem lépe zvládat pracovní výzvy.

Kreativita není výhradně o talentu nebo náhodné inspiraci. Je to proces, který se dá řídit, rozvíjet a optimalizovat – a emoce hrají v tomto procesu klíčovou roli. Pokud se naučíme naslouchat svým pocitům, využívat nálady k různým fázím práce a rozvíjet emoční inteligenci v týmech, můžeme vytvořit prostředí, kde budou nové nápady nejen vznikat, ale také růst a přinášet skutečnou hodnotu.

Podle Dr. Zorany Ivcevic Pringle, vedoucí výzkumnice z Yale Center for Emotional Intelligence, jde o komplexní proces, který zahrnuje nejen tvorbu nových myšlenek, ale i jejich rozvíjení a realizaci. A právě v tomto procesu hrají emoce zásadní roli.Kreativní práce je často spojena s emocionálními výkyvy. Objevuje se nejistota, zda nápad uspěje, frustrace z překážek, konflikty v týmu ohledně směřování projektu a samozřejmě také radost, když se podaří dospět k funkčnímu řešení. Úspěšnost kreativního procesu však nezávisí na tom, zda prožíváme pozitivní nebo negativní emoce, ale na tom, zda s nimi dokážeme efektivně pracovat. Dr. Ivcevic Pringle ve své knize The Creativity Choice zdůrazňuje, že emoční inteligence je klíčem ke zvládání těchto situací a využívání emocí jako hnací síly pro inovaci.Emoce nejsou slabost – mohou ukázat cestu k nápadůmTradiční pojetí profesionality často staví emoce na okraj pracovního prostředí. Tento přístup je podle odborníků zastaralý. Emoce totiž nejsou překážkou, ale cenným zdrojem informací o tom, co se kolem nás děje – a jaký prostor pro inovaci se nám otevírá.Frustrace může například signalizovat problém, který čeká na kreativní řešení. Negativní pocit ze stereotypních nákupů vedl Apoorvu Mehtu k založení společnosti Instacart, která celý proces přesunula do mobilní aplikace. Stejně tak Melissa Butler, rozčarovaná stavem kosmetického průmyslu, založila značku Lip Bar, jejíž produkty jsou veganské, netestované na zvířatech a barevně odvážné.Kreativita však nemusí vznikat pouze z frustrace podnikatelů. I inovátoři uvnitř organizací mohou využít své emoce jako vodítko. Příkladem je vedoucí pracovník nemocničního stravovacího oddělení, který si uvědomil vyčerpání svého týmu a vedl změny ve způsobu práce tak, aby omezil fyzickou zátěž. Tím se zlepšila nejen pohoda zaměstnanců, ale i kvalita poskytovaných služeb.Chcete využít této příležitosti?Práce s náladami: pozitivní i negativní emoce mají své místoEmoce se dají nejen sledovat, ale i aktivně využít pro různé fáze kreativního procesu. Vědci zjistili, že různé nálady podporují různé způsoby myšlení. Pozitivní a energická nálada se hodí pro brainstorming, kdy je cílem generovat co nejvíce nápadů. Naopak skleslejší nebo kritická nálada je ideální pro fázi hodnocení, přepracování a dolaďování detailů. Jinými slovy: každá nálada má svůj účel.Pokud se tedy cítíme plní energie, je vhodný čas na generování nových nápadů. Pokud naopak pociťujeme útlum nebo lehkou mrzutost, je vhodná doba na revizi nebo hledání chyb.A co dělat, když je potřeba být kreativní, ale necítíme se na to? Náladu lze cíleně ovlivnit – připomenutím vlastního úspěchu, poslechem motivující hudby nebo kontaktováním kolegy, který nás dokáže povzbudit. Stejně jako sportovci se dokážou soustředit na výkon i v neideálních podmínkách, tak i my si můžeme navodit potřebný emoční stav.Emoční inteligence jako základ inovativní kulturyJedním z klíčových aspektů využití emocí v kreativním procesu je emoční inteligence vedoucích pracovníků. Právě oni totiž formují klima týmů a nastavují pravidla pro to, co je považováno za přijatelné chování.Rozsáhlá studie Yale University, které se zúčastnilo více než 14 000 zaměstnanců napříč sektory, ukázala, že emočně inteligentní lídři sdílejí několik společných rysů. Umějí vnímat a reagovat na emoce druhých, inspirovat nadšení, přemýšlejí o důsledcích svých rozhodnutí pro ostatní a zvládají vlastní emoční reakce i v náročných situacích.Zaměstnanci, kteří pracovali pod vedením takových lídrů, byli nejen více motivovaní, ale cítili se také podporovaní a oceňovaní. Naopak tam, kde vedoucí postrádali emoční citlivost, se pracovníci cítili nedoceněni a frustrovaní, což se promítlo i do nižšího nasazení a horšího výkonu.Investice do rozvoje emoční inteligence v rámci profesního vzdělávání se tak ukazují jako velmi efektivní cesta, jak vytvořit prostředí podporující kreativitu a inovace. Vedoucí pracovníci, kteří vnímají pocity členů týmu, dokážou lépe přizpůsobit styl vedení a pomoci lidem lépe zvládat pracovní výzvy.Kreativita není výhradně o talentu nebo náhodné inspiraci. Je to proces, který se dá řídit, rozvíjet a optimalizovat – a emoce hrají v tomto procesu klíčovou roli. Pokud se naučíme naslouchat svým pocitům, využívat nálady k různým fázím práce a rozvíjet emoční inteligenci v týmech, můžeme vytvořit prostředí, kde budou nové nápady nejen vznikat, ale také růst a přinášet skutečnou hodnotu.