Vzniká ve složitém prostředí, kde se kříží očekávání zákazníků, interní firemní politika i technická realita. Vytvářet něco, co skutečně slouží lidem a zároveň obstojí v konkurenčním prostředí, vyžaduje nejen technologické dovednosti, ale především empatii, strategické myšlení a odvahu činit těžká rozhodnutí. Podle zkušené produktové manažerky společnosti Google Shalini Govil-Pai je klíčové umět vyvažovat tři základní síly – lidi, politiku a produkt. Právě jejich vzájemné napětí definuje, jaké produkty vznikají – a jaký mají dopad na svět.Uživatelé v centru rozhodováníGovil-Pai vzpomíná na okamžik, kdy její tým vyvíjel novou funkci hlasového vyhledávání. Z technického hlediska šlo o pokrokový nástroj využívající umělou inteligenci, který měl uživatelům zjednodušit interakci se zařízením. Marketing byl nadšený z inovace a připravoval kampaň. Technici byli hrdí na dosažené výsledky. Jenže tým pro přístupnost upozornil, že funkce nefungovala správně u uživatelů s poruchami řeči. Co mělo být inovací, se pro některé stalo překážkou.Tato zkušenost se stala bodem zlomu. Ukázala, že produktové rozhodnutí nikdy nestojí samo o sobě. Každé rozhodnutí má širší společenský dopad, zasahuje nejen jednotlivce, ale i celé komunity. I zcela „technická“ volba – například výchozí nastavení domovské obrazovky – může ovlivnit způsob, jakým rodiny tráví večery. Dát na první místo akční filmy, nebo vzdělávací obsah? Podporovat lokální zprávy, nebo globální média? Z těchto rozhodnutí vznikají návyky a formuje se způsob, jakým lidé konzumují informace a tráví čas.Zvlášť důležité je zohlednit inkluzivní design, tedy přístup, který zajišťuje, aby produkt byl přístupný pro co nejširší okruh uživatelů. Navrhovat funkce s ohledem na uživatele s postižením často vede k inovacím, které přinášejí hodnotu i ostatním. Příkladem může být hlasové ovládání – zlepšení přístupnosti pro osoby s poruchou řeči zároveň usnadňuje používání v hlučném prostředí nebo v noci, kdy ostatní spí. Chcete využít této příležitosti?Vnitřní politika a mocenské vztahyTvorba produktu není jen o uživatelích. Uvnitř firem působí síly, které mají rozdílné cíle: obchodní tým chce maximalizovat výnosy, technici chtějí udržet vysoký výkon, designéři dbají na použitelnost a právníci upozorňují na regulační rizika. Vedení produktu pak stojí před úkolem tyto požadavky vyvážit. A to je výzva.Govil-Pai připomíná případ, kdy tým rozhodoval o optimalizaci umístění kanálů. Každý tým měl jinou představu, jak postupovat. Nešlo o to, kdo má pravdu – šlo o to pochopit všechny perspektivy a nalézt řešení, které bude fungovat v praxi.Zvenčí se navíc přidávají regulační a kulturní tlaky. To, co bylo ještě nedávno považováno za normální, může být dnes kritizováno jako nevhodné. Firmy musí reagovat na zpřísňující se ochranu soukromí, na kulturní rozdíly mezi trhy a na měnící se očekávání veřejnosti. Nelze se těmto tlakům vyhnout – ale je možné se v nich orientovat s integritou a otevřeností.Transparentnost ve způsobu rozhodování a schopnost vést obtížné rozhovory o kompromisech jsou dnes zásadními vlastnostmi dobrého lídra. Někdy je třeba přiznat, že nejde vyhovět všem. Ale právě v takových chvílích vzniká důvěra – když firma ukáže, že si stojí za svými hodnotami, i když to není snadné.Produkt jako vyjádření hodnotKaždý produkt, každá funkce, každý řádek kódu je podle Govil-Pai odrazem firemních priorit a hodnot. Není to neutrální technologie – je to forma sdělení. Výběr výchozího nastavení, rozhodnutí o tom, co bude snadno dostupné a co skryté, utváří chování uživatelů.Typickým příkladem jsou algoritmy doporučování obsahu. Čím víc dat algoritmus získá, tím lepší doporučení může nabídnout. Ale za jakou cenu? Kde je hranice mezi personalizací a narušením soukromí? Odpovědi na tyto otázky nejsou čistě technické – odrážejí to, čemu firma věří a jak vnímá odpovědnost vůči svým uživatelům.Podobná dilemata se objevují i u moderování obsahu, u centralizace nebo decentralizace rozhodnutí a u způsobu, jakým je uživateli nabídnut obsah. Produkty totiž nejen reagují na potřeby lidí – formují způsob, jakým lidé myslí, rozhodují se a jednají.Rovnováha mezi zájmem a zodpovědnostíGovil-Pai uzavírá své zamyšlení dvěma otázkami, které podle ní dokážou vnést pořádek do složitých situací: „Co naši zákazníci opravdu chtějí?“ a „Jak dosáhneme našich cílů v souladu s našimi hodnotami?“ Zdánlivě jednoduché dotazy, které ale nutí týmy přemýšlet hlouběji – za čísla, za metriky, za očekávání akcionářů. Pokud produkt nevychází z reálné potřeby a není v souladu s firemní vizí, dlouhodobě neuspěje.Skutečné produktové vedení podle autorky znamená nejen řídit projekt nebo plnit kvartální cíle. Znamená to vnímat širší kontext, chápat napětí mezi různými zájmy a rozhodovat se vědomě. Tyto dovednosti jsou dnes důležitější než kdy dřív – technologie mají obrovský dopad na společnost a firmy nesou odpovědnost za to, jaký svět svými produkty pomáhají vytvářet.Společnosti, které umí dobře pracovat s napětím mezi lidmi, politikou a produktem, podle Govil-Pai nevytvářejí jen úspěšné služby. Vytvářejí produkty, které mají smysl, slouží lidem a zanechávají pozitivní stopu. A právě o to by mělo jít – nejen v technologiích, ale ve vedení obecně.