Přímé zahraniční investice poklesly, protože podniky byly varovány, že v případě útoku Pekingu budou muset nést břemeno ochrany svých zaměstnanců. Rostoucí napětí v Tchajwanském průlivu přináší nové výzvy nejen pro státy v regionu, ale také pro tisíce zahraničních firem. Japonská vláda podle lidí obeznámených s touto záležitostí sdělila svým podnikům, že v případě čínské invaze na Tchaj-wan nebudou moci počítat s pomocí při evakuaci zaměstnanců. Tento postoj vyvolává obavy mezi investory a firmami, které na ostrově působí, a poukazuje na hlubší politické i praktické překážky při přípravách na potenciální konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem. Peking považuje Tchaj-wan za součást svého území a v minulosti opakovaně varoval, že v případě nutnosti ostrov převezme silou. Spojené státy a jejich spojenci, včetně Japonska, se snaží připravit na různé scénáře vývoje situace. V praxi je však obtížné získat jednoznačné závazky o tom, jak by jednotlivé státy v případě vojenské eskalace postupovaly. Zdroj: Canva Omezená role Japonska a nejistota pro firmy Japonská vláda údajně již tři roky sděluje firmám, že v případě krize budou při evakuaci svých zaměstnanců z Tchaj-wanu odkázány samy na sebe. Tento postoj není oficiálně potvrzen, ale diplomaté i firemní manažeři o něm hovoří jako o známé skutečnosti. „Pokud máte na Tchaj-wanu významný majetek, jste na to sami,“ uvedl jeden z účastníků rozhovorů s diplomaty. Tento přístup má přímý dopad na ochotu japonských firem investovat. Zatímco americké investice do Tchaj-wanu v roce 2024 dosáhly 938 milionů dolarů a investice z Velké Británie dokonce 1,54 miliardy dolarů, japonské investice v loňském roce klesly o 27 % na 452 milionů dolarů. Ještě v roce 2022 přitom dosahovaly až 1,7 miliardy dolarů. Podle výzkumné skupiny Teikoku Databank působí na Tchaj-wanu téměř 3 000 japonských společností, z nichž značná část se zaměřuje na výrobu, zejména v oblasti polovodičových materiálů a technologií. Aktivní jsou ale i firmy z maloobchodu, velkoobchodu a pohostinství. Právní překážky a složitost vojenské reakce Situaci komplikuje také japonská pacifistická ústava, podle níž může být armáda vyslána do zahraničí jen se souhlasem hostitelské země. Vzhledem k tomu, že Japonsko Tchaj-wan diplomaticky neuznává, oficiálně zde „není žádná vláda“, jak uvedli dva japonští úředníci. To výrazně omezuje možnosti jakékoli vojenské intervence nebo evakuace. Navíc je nepravděpodobné, že by v případě konfliktu Čína poskytla souhlas s nasazením japonské armády na území, které považuje za své. Přestože v roce 2021 Japonsko dokázalo evakuovat své občany z Afghánistánu bez formálního souhlasu Talibanu, podobný krok na Tchaj-wanu by mohl být ještě riskantnější a politicky citlivější. Úředníci, diplomaté i podnikatelé přiznávají, že podobné nejistoty odrazují japonské firmy od dalších investic na ostrově. Zatímco jiné země posilují svou přítomnost včetně výstavby datových center a větrných farem, japonské společnosti se drží zpátky. Zdroj: Canva Soukromý sektor se připravuje bez oficiální podpory Několik velkých japonských firem začalo podle zdrojů od roku 2022 pořádat každoroční simulace evakuace zaměstnanců z Tchaj-wanu. I když se těchto cvičení účastní zástupci japonské vlády, nedělají to oficiálně. Plány jsou vedeny jako operace soukromého sektoru bez vojenské podpory. Zásadní je podle účastníků správné načasování a diskrétnost. Evakuace musí proběhnout včas – tedy ještě před samotným vypuknutím invaze – a zároveň nenápadně, aby nedošlo k vyvolání paniky nebo odvety vůči zaměstnancům působícím na pevninské Číně. „Musíme přijmout preventivní a proaktivní opatření, abychom dostali naše lidi zpět,“ uvedl jeden ze zapojených manažerů. Dodal, že scénář evakuace nepočítá s žádnou vojenskou asistencí, a proto je příprava ještě komplikovanější. Oficiální stanoviska zůstávají vágní Na přímý dotaz k této situaci japonské ministerstvo obrany odpovědělo, že je obtížné reagovat na hypotetický scénář. Reakce na nouzovou situaci by prý byla „provedena individuálně a konkrétně“ v souladu s ústavou a příslušnými zákony. Ministerstvo zahraničí však zdůraznilo, že ochrana občanů v zahraničí patří k nejdůležitějším povinnostem vlády. „V případě nutnosti evakuace japonských občanů včetně Tchaj-wanu vynaložíme veškeré úsilí na podporu evakuace... s využitím nejrychlejších a nejbezpečnějších prostředků a prozkoumáním všech možností,“ uvedlo ministerstvo. V praxi ale zůstává otázkou, zda by Japonsko v případě skutečné krize dokázalo pružně a efektivně reagovat.