Trump oznámil novou obchodní dohodu s Japonskem, cla i investice míří na obě strany Americký prezident Donald Trump v úterý večer oznámil rámcovou obchodní dohodu s Japonskem, která podle něj představuje jeden z největších ekonomických úspěchů jeho administrativy. Jednání mezi dvěma dlouholetými spojenci se vedla po mnoho měsíců, často za napjaté atmosféry. Výsledná dohoda přináší oboustranné ústupky v oblasti cel, investic i přístupu na trhy s citlivým zbožím, jako jsou automobily nebo zemědělské produkty. Trump označil dohodu za „největší obchodní dohodu v historii“ a zdůraznil, že americká ekonomika z ní bude významně profitovat. Během recepce s republikánskými členy Kongresu uvedl, že Spojené státy získají 90 % všech zisků a že dohoda vytvoří stovky tisíc nových pracovních míst. Japonská strana v čele s premiérem Šigeru Ishibou i vyjednavačem Ryoseiem Akazawou dohodu potvrdila a zdůraznila její výhody pro vzájemné vztahy. Nová cla a výhodné podmínky pro japonský automobilový průmysl Jedním z nejvýraznějších prvků dohody je zavedení recipročních 15% cel na japonské zboží dovážené do Spojených států. Klíčové však je, že stejná sazba se vztahuje i na japonské automobily a automobilové díly. To dává Japonsku výhodu oproti jiným vývozcům, kteří čelí 25% clům uvaleným od dubna. Trump tak Japoncům nabídnul výrazně příznivější podmínky než jiným zemím, které zůstávají mimo rámec této bilaterální dohody. Podle japonského vyjednavače Akazawy je Japonsko „první zemí na světě, která dokázala snížit cla na automobily a díly bez omezení objemu“. To může mít významný dopad nejen na vývoz, ale i na celkovou konkurenceschopnost japonských automobilek na americkém trhu. Americký prezident při dřívějších jednáních často kritizoval, že Japonsko prakticky nedováží americké vozy. V reakci na to Akazawa uvedl, že Japonsko loni dovezlo 16 707 amerických automobilů. Japonské investice v USA a otevření trhu Významným pilířem dohody je také japonský závazek investovat 550 miliard dolarů do Spojených států. Podle Trumpa půjde o kapitálové vstupy a půjčky na podporu investic japonských firem v klíčových oblastech, jako jsou farmacie a polovodiče. Prezident na platformě Truth Social uvedl, že tato dohoda přinese USA dlouhodobý zisk nejen finanční, ale i technologický. Dohoda rovněž zahrnuje otevření japonského trhu americkému zemědělství. Japonsko podle Trumpa otevře svůj trh produktům jako jsou automobily, nákladní vozy, rýže a další zemědělské komodity. Téma dovozu rýže bylo předmětem ostré kritiky – Trump v minulosti vyjádřil frustraci nad tím, že Japonsko nechce kupovat americkou rýži, přestože má podle jeho slov její nedostatek. Data amerického Úřadu pro sčítání lidu však ukazují, že Japonsko loni nakoupilo rýži z USA za 298 milionů dolarů. Akazawa nicméně ujistil, že zemědělství nebude obětováno, a že růst dovozu americké rýže bude probíhat v rámci jasně definovaného rámce. Zároveň zdůraznil, že Japonsko bude pokračovat v jednáních o dalších problematických komoditách, jako je ocel a hliník, na které nadále platí 50% clo. Chcete využít této příležitosti?Obchodní napětí a geopolitické souvislosti Dohoda s Japonskem je jedním z mála konkrétních výsledků, které Trumpova administrativa v posledních měsících zaznamenala na poli mezinárodního obchodu. Ostatní jednání – s Evropskou unií, Jižní Koreou, Indií a dalšími – uvízla na mrtvém bodě, často kvůli neústupným postojům na obou stranách. Trump přesto trvá na tom, že tvrdý postoj vůči partnerům je nutný k dosažení výhodnějších podmínek. Podle ekonomky Mary Lovely z Petersonova institutu nová dohoda významně zmírňuje hrozbu 25% cel na japonské zboží a posiluje pozici Tokia vůči jiným dodavatelům. Zároveň upozornila, že liberalizace zemědělství může být přínosem pro japonské spotřebitele, pokud se otevřou americkým produktům jako například kalifornské rýži. Spojené státy loni dovezly z Japonska zboží v hodnotě 148 miliard dolarů, přičemž největší položky představovaly automobily, díly a stroje. Naopak USA vyvezly do Japonska zboží v hodnotě 80 miliard dolarů, hlavně ropu, plyn, farmaceutické výrobky a leteckou techniku. Japonsko tak zůstává pátým největším vývozcem do USA a klíčovým obchodním partnerem. Další kroky a možné dopady dohody Vedle samotné obchodní dohody se obě země přiblížily také k uzavření společného podniku na výstavbu plynovodu na Aljašce, který má podpořit energetickou spolupráci a snížit závislost regionu na dodávkách z jiných částí světa. Detaily však zatím zůstávají neveřejné. Trumpovu administrativu zároveň dlouhodobě trápí rostoucí vliv Číny v regionu. Japonsko se tak ocitá v citlivé situaci – Peking je jeho největším obchodním partnerem, ale Spojené státy na něj tlačí, aby se více orientoval na západní aliance. I proto dohoda může sloužit jako strategický nástroj, který má Japonsko upevnit ve sféře vlivu USA. Z politického hlediska jde o významný úspěch Trumpovy vlády, a to i v kontextu dřívější obchodní dohody z roku 2019. Tehdejší dohoda rozšířila bezcelní výměnu zboží mezi oběma zeměmi. Nynější rámcová dohoda má ambici posunout tyto vztahy ještě dál. Nelze opomenout ani to, že Japonsko je největším zahraničním věřitelem Spojených států – drží americké státní dluhopisy v hodnotě 1,1 bilionu dolarů. Tato finanční páka dodává Tokiu silnou vyjednávací pozici a činí z něj hráče, se kterým Washington musí počítat i mimo rámec cel a tarifů.