Čína rozšiřuje vliv v OSN, zejména v agenturách zaměřených na technické standardy a rozvoj
Využívá vakuum po USA po éře Trumpova odklonu od multilateralismu
Získává podporu rozvojových zemí díky investicím, aliancím a školením diplomatů
Západ reaguje koordinací, reformami a snahou o udržení rovnováhy v mezinárodním systému
Čína posiluje vliv v OSN: Strategická ofenziva v éře oslabeného Západu
V době, kdy Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa omezily svou angažovanost v systému OSN a snížily zahraniční pomoc, Čína zintenzivnila svou diplomatickou aktivitu a systematicky rozšiřuje vliv v klíčových agenturách OSN. Tento posun, podle západních diplomatů, představuje nejviditelnější pokus Pekingu o přetvoření multilaterálního systému podle vlastních pravidel a priorit.
Zdroj: Canva
Odvážná ofenziva v Ženevě: Více lidí, více peněz, více vlivu
Centrem čínských snah je Ženeva, sídlo více než 450 mezinárodních organizací a jedno z nejvýznamnějších diplomatických center světa. Čína zde zvyšuje počet svých diplomatů, buduje koalice s rozvojovými zeměmi a posiluje finanční příspěvky na podporu své agendy. V roce 2023 například zvýšila své příspěvky do Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva z 100 000 dolarů na 4 miliony dolarů.
Peking se zaměřuje zejména na organizace, které nastavují technické standardy nebo mají vliv na rozvojové politiky. Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a Světová zdravotnická organizace (WHO) jsou podle západních úředníků obzvláště klíčové. Čínská podpora WHO dosáhla letos 500 milionů dolarů na pětileté období, přičemž část prostředků má financovat stáže čínských odborníků.
V ITU Čína podporuje svou Digitální hedvábnou stezku, která financuje výstavbu digitální infrastruktury v rozvojových zemích. V roce 2027 navíc Šanghaj přivítá Světovou radiokomunikační konferenci (WRC), klíčové fórum pro nastavení globálních komunikačních standardů – rozhodnutí, které padlo navzdory opožděným námitkám USA.
UN80 a reformy: příležitost pro rozšíření čínského vlivu
Restrukturalizace OSN, známá jako iniciativa UN80, má za cíl sloučit některé agentury, snížit náklady a zvýšit efektivitu. Tento plán vznikl v reakci na rozpočtový tlak způsobený odchodem USA od multilateralismu během Trumpovy éry. Čína se podle diplomatických zdrojů aktivně zapojuje do této reformy, a podle některých expertů se snaží využít situace k posílení svého postavení v agenturách zaměřených na rozvoj.
Profesor Lu Xiaoyu z Pekingské univerzity, bývalý konzultant OSN, uvedl, že Peking chce „silnější zastoupení globálního Jihu, důraz na národní suverenitu a spravedlivější správu světa“. Pokud by došlo ke sloučení rozvojových agentur, Čína by byla podle něj ve výhodné pozici, jelikož je druhým největším přispěvatelem do mírových operací OSN a má široké vazby v rozvojovém světě.
Koalice globálního Jihu a nový jazyk OSN
Jednou z klíčových taktik Pekingu je budování hlasovacích aliancí s rozvojovými státy, zejména prostřednictvím Skupiny 77, která sdružuje 133 států globálního Jihu. Mnohé z těchto zemí získávají čínské investice a úvěry v rámci iniciativy Pás a stezka, což vytváří vazby, které mohou být přetaveny do diplomatické podpory v rámci OSN.
Západní diplomaté poukazují na to, že Čína využívá tyto koalice k prosazování svého politického jazyka v rezolucích a normách OSN. Místo důrazu na občanská a politická práva se klade větší důraz na rozvoj, suverenitu a nevměšování – hodnoty, které odpovídají čínskému pohledu na globální správu.
Tento trend posiluje i rostoucí personální zastoupení Číny na klíčových postech v systému OSN. V roce 2022 měla Čína podle výzkumu z Kalifornské a Macquarie University přibližně 1 600 zaměstnanců v OSN, zatímco USA měly přes 5 000. V posledních měsících byli čínští občané jmenováni stálými koordinátory OSN v Botswaně a na Maledivách. Získali také pozici zvláštního vyslance pro Africký roh, strategicky významný region, kde probíhají mírové procesy a humanitární intervence.
Zdroj: Canva
Reakce Západu: koordinace a varování
Evropské státy si narůstající vliv Číny uvědomují a snaží se koordinovat svou odpověď. V Ženevě i Bruselu se v posledních měsících konala setkání mezi zástupci EU a dalších západních států s cílem vyplnit vakuum po Spojených státech. „Otázkou pro nás Evropany je zaplnit tuto mezeru a nenechat ji Číňanům,“ uvedl jeden z diplomatů.
Zároveň však panuje obava, že čínský vliv může narušit tradiční principy OSN. Finanční příspěvky Pekingu jsou často doprovázeny tlakem na změnu priorit OSN – například upřednostnění ekonomického rozvoje před ochranou lidských práv.
Oficiální místa OSN sice tvrdí, že zaměstnanci musí být nestranní a nevystupovat jménem svých vlád, nicméně podle pozorovatelů se čínští diplomaté stávají sofistikovanějšími v prosazování zájmů své země. Umí dělat kompromisy, hledat konsensus a získávat podporu pro své návrhy. Výsledkem je, že Čína se stává jedním z nejvlivnějších hráčů v multilaterálním systému, jehož pravidla byla dříve formována především Západem.
Čína posiluje vliv v OSN: Strategická ofenziva v éře oslabeného ZápaduV době, kdy Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa omezily svou angažovanost v systému OSN a snížily zahraniční pomoc, Čína zintenzivnila svou diplomatickou aktivitu a systematicky rozšiřuje vliv v klíčových agenturách OSN. Tento posun, podle západních diplomatů, představuje nejviditelnější pokus Pekingu o přetvoření multilaterálního systému podle vlastních pravidel a priorit.Odvážná ofenziva v Ženevě: Více lidí, více peněz, více vlivuCentrem čínských snah je Ženeva, sídlo více než 450 mezinárodních organizací a jedno z nejvýznamnějších diplomatických center světa. Čína zde zvyšuje počet svých diplomatů, buduje koalice s rozvojovými zeměmi a posiluje finanční příspěvky na podporu své agendy. V roce 2023 například zvýšila své příspěvky do Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva z 100 000 dolarů na 4 miliony dolarů.Peking se zaměřuje zejména na organizace, které nastavují technické standardy nebo mají vliv na rozvojové politiky. Mezinárodní telekomunikační unie a Světová zdravotnická organizace jsou podle západních úředníků obzvláště klíčové. Čínská podpora WHO dosáhla letos 500 milionů dolarů na pětileté období, přičemž část prostředků má financovat stáže čínských odborníků.V ITU Čína podporuje svou Digitální hedvábnou stezku, která financuje výstavbu digitální infrastruktury v rozvojových zemích. V roce 2027 navíc Šanghaj přivítá Světovou radiokomunikační konferenci , klíčové fórum pro nastavení globálních komunikačních standardů – rozhodnutí, které padlo navzdory opožděným námitkám USA.UN80 a reformy: příležitost pro rozšíření čínského vlivuRestrukturalizace OSN, známá jako iniciativa UN80, má za cíl sloučit některé agentury, snížit náklady a zvýšit efektivitu. Tento plán vznikl v reakci na rozpočtový tlak způsobený odchodem USA od multilateralismu během Trumpovy éry. Čína se podle diplomatických zdrojů aktivně zapojuje do této reformy, a podle některých expertů se snaží využít situace k posílení svého postavení v agenturách zaměřených na rozvoj.Profesor Lu Xiaoyu z Pekingské univerzity, bývalý konzultant OSN, uvedl, že Peking chce „silnější zastoupení globálního Jihu, důraz na národní suverenitu a spravedlivější správu světa“. Pokud by došlo ke sloučení rozvojových agentur, Čína by byla podle něj ve výhodné pozici, jelikož je druhým největším přispěvatelem do mírových operací OSN a má široké vazby v rozvojovém světě.Koalice globálního Jihu a nový jazyk OSNJednou z klíčových taktik Pekingu je budování hlasovacích aliancí s rozvojovými státy, zejména prostřednictvím Skupiny 77, která sdružuje 133 států globálního Jihu. Mnohé z těchto zemí získávají čínské investice a úvěry v rámci iniciativy Pás a stezka, což vytváří vazby, které mohou být přetaveny do diplomatické podpory v rámci OSN.Západní diplomaté poukazují na to, že Čína využívá tyto koalice k prosazování svého politického jazyka v rezolucích a normách OSN. Místo důrazu na občanská a politická práva se klade větší důraz na rozvoj, suverenitu a nevměšování – hodnoty, které odpovídají čínskému pohledu na globální správu.Tento trend posiluje i rostoucí personální zastoupení Číny na klíčových postech v systému OSN. V roce 2022 měla Čína podle výzkumu z Kalifornské a Macquarie University přibližně 1 600 zaměstnanců v OSN, zatímco USA měly přes 5 000. V posledních měsících byli čínští občané jmenováni stálými koordinátory OSN v Botswaně a na Maledivách. Získali také pozici zvláštního vyslance pro Africký roh, strategicky významný region, kde probíhají mírové procesy a humanitární intervence.Reakce Západu: koordinace a varováníEvropské státy si narůstající vliv Číny uvědomují a snaží se koordinovat svou odpověď. V Ženevě i Bruselu se v posledních měsících konala setkání mezi zástupci EU a dalších západních států s cílem vyplnit vakuum po Spojených státech. „Otázkou pro nás Evropany je zaplnit tuto mezeru a nenechat ji Číňanům,“ uvedl jeden z diplomatů.Zároveň však panuje obava, že čínský vliv může narušit tradiční principy OSN. Finanční příspěvky Pekingu jsou často doprovázeny tlakem na změnu priorit OSN – například upřednostnění ekonomického rozvoje před ochranou lidských práv.Oficiální místa OSN sice tvrdí, že zaměstnanci musí být nestranní a nevystupovat jménem svých vlád, nicméně podle pozorovatelů se čínští diplomaté stávají sofistikovanějšími v prosazování zájmů své země. Umí dělat kompromisy, hledat konsensus a získávat podporu pro své návrhy. Výsledkem je, že Čína se stává jedním z nejvlivnějších hráčů v multilaterálním systému, jehož pravidla byla dříve formována především Západem.
Hudební streamovací platforma Spotify získala ve středu výraznou podporu od analytické společnosti Oppenheimer, která zvýšila hodnocení jejích akcií z „perform“...
