Podle západních diplomatů se Peking snaží prosadit své úředníky a agendu v Ženevě. Čína posiluje vliv v OSN: Strategická ofenziva v éře oslabeného Západu V době, kdy Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa omezily svou angažovanost v systému OSN a snížily zahraniční pomoc, Čína zintenzivnila svou diplomatickou aktivitu a systematicky rozšiřuje vliv v klíčových agenturách OSN. Tento posun, podle západních diplomatů, představuje nejviditelnější pokus Pekingu o přetvoření multilaterálního systému podle vlastních pravidel a priorit. Zdroj: Canva Odvážná ofenziva v Ženevě: Více lidí, více peněz, více vlivu Centrem čínských snah je Ženeva, sídlo více než 450 mezinárodních organizací a jedno z nejvýznamnějších diplomatických center světa. Čína zde zvyšuje počet svých diplomatů, buduje koalice s rozvojovými zeměmi a posiluje finanční příspěvky na podporu své agendy. V roce 2023 například zvýšila své příspěvky do Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva z 100 000 dolarů na 4 miliony dolarů. Peking se zaměřuje zejména na organizace, které nastavují technické standardy nebo mají vliv na rozvojové politiky. Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a Světová zdravotnická organizace (WHO) jsou podle západních úředníků obzvláště klíčové. Čínská podpora WHO dosáhla letos 500 milionů dolarů na pětileté období, přičemž část prostředků má financovat stáže čínských odborníků. V ITU Čína podporuje svou Digitální hedvábnou stezku, která financuje výstavbu digitální infrastruktury v rozvojových zemích. V roce 2027 navíc Šanghaj přivítá Světovou radiokomunikační konferenci (WRC), klíčové fórum pro nastavení globálních komunikačních standardů – rozhodnutí, které padlo navzdory opožděným námitkám USA. UN80 a reformy: příležitost pro rozšíření čínského vlivu Restrukturalizace OSN, známá jako iniciativa UN80, má za cíl sloučit některé agentury, snížit náklady a zvýšit efektivitu. Tento plán vznikl v reakci na rozpočtový tlak způsobený odchodem USA od multilateralismu během Trumpovy éry. Čína se podle diplomatických zdrojů aktivně zapojuje do této reformy, a podle některých expertů se snaží využít situace k posílení svého postavení v agenturách zaměřených na rozvoj. Profesor Lu Xiaoyu z Pekingské univerzity, bývalý konzultant OSN, uvedl, že Peking chce „silnější zastoupení globálního Jihu, důraz na národní suverenitu a spravedlivější správu světa“. Pokud by došlo ke sloučení rozvojových agentur, Čína by byla podle něj ve výhodné pozici, jelikož je druhým největším přispěvatelem do mírových operací OSN a má široké vazby v rozvojovém světě. Koalice globálního Jihu a nový jazyk OSN Jednou z klíčových taktik Pekingu je budování hlasovacích aliancí s rozvojovými státy, zejména prostřednictvím Skupiny 77, která sdružuje 133 států globálního Jihu. Mnohé z těchto zemí získávají čínské investice a úvěry v rámci iniciativy Pás a stezka, což vytváří vazby, které mohou být přetaveny do diplomatické podpory v rámci OSN. Západní diplomaté poukazují na to, že Čína využívá tyto koalice k prosazování svého politického jazyka v rezolucích a normách OSN. Místo důrazu na občanská a politická práva se klade větší důraz na rozvoj, suverenitu a nevměšování – hodnoty, které odpovídají čínskému pohledu na globální správu. Tento trend posiluje i rostoucí personální zastoupení Číny na klíčových postech v systému OSN. V roce 2022 měla Čína podle výzkumu z Kalifornské a Macquarie University přibližně 1 600 zaměstnanců v OSN, zatímco USA měly přes 5 000. V posledních měsících byli čínští občané jmenováni stálými koordinátory OSN v Botswaně a na Maledivách. Získali také pozici zvláštního vyslance pro Africký roh, strategicky významný region, kde probíhají mírové procesy a humanitární intervence. Zdroj: Canva Reakce Západu: koordinace a varování Evropské státy si narůstající vliv Číny uvědomují a snaží se koordinovat svou odpověď. V Ženevě i Bruselu se v posledních měsících konala setkání mezi zástupci EU a dalších západních států s cílem vyplnit vakuum po Spojených státech. „Otázkou pro nás Evropany je zaplnit tuto mezeru a nenechat ji Číňanům,“ uvedl jeden z diplomatů. Zároveň však panuje obava, že čínský vliv může narušit tradiční principy OSN. Finanční příspěvky Pekingu jsou často doprovázeny tlakem na změnu priorit OSN – například upřednostnění ekonomického rozvoje před ochranou lidských práv. Oficiální místa OSN sice tvrdí, že zaměstnanci musí být nestranní a nevystupovat jménem svých vlád, nicméně podle pozorovatelů se čínští diplomaté stávají sofistikovanějšími v prosazování zájmů své země. Umí dělat kompromisy, hledat konsensus a získávat podporu pro své návrhy. Výsledkem je, že Čína se stává jedním z nejvlivnějších hráčů v multilaterálním systému, jehož pravidla byla dříve formována především Západem.