Trumpova hrozba vůči Rusku: sankce, cla a nové zbraně pro UkrajinuAmerický prezident Donald Trump znovu změnil tón vůči Rusku a varoval před přijetím „velmi přísných“ cel a dalších finančních sankcí, pokud nedojde k rychlému ukončení války na Ukrajině. Při pondělním setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Rutteem prohlásil, že je „velmi nespokojen“ s prezidentem Vladimirem Putinem a zklamán z toho, že se jednání o příměří nikam neposunula. Hrozba až 100% „sekundárních cel“ na Rusko a jeho obchodní partnery vyvolala silnou odezvu, zatímco Trump zároveň oznámil rozsáhlý plán dodávek amerických zbraní na Ukrajinu.Druhá vlna tlaku: cla a sekundární sankceTrumpova nová strategie zahrnuje sekundární cla, která by se vztahovala nejen na Rusko, ale také na země a firmy, jež s ním obchodují. Opatření by tak mělo globální dopad, jelikož by zasáhlo i třetí strany, které udržují obchodní styky s Moskvou. Tento přístup není v americké zahraniční politice zcela nový – Trump už dříve pohrozil podobnými cly v souvislosti s venezuelskou ropou.Bílý dům potvrdil připravenost využít ekonomické nástroje k tomu, aby Rusko bylo izolováno z globálního finančního systému. Hrozba přísnějších opatření navazuje na Trumpovu rostoucí frustraci s nedostatečným pokrokem v mírových jednáních. Podle ministra obchodu Howarda Lutnicka jsou cla a sankce „nástroje, které máme k dispozici“ a mohou mít zásadní dopad.Nové zbraně pro Ukrajinu: Patriot v centru pozornostiSoučástí Trumpova plánu je i dodávka nových zbraní Ukrajině. Podle prezidenta bude NATO prostřednictvím USA dodávat „vojenské vybavení v hodnotě miliard dolarů“, včetně raketových systémů Patriot. Ty jsou klíčovým prvkem ukrajinské obrany proti ruským balistickým raketám a útokům dronů, především íránského původu.Podle Marka Rutteho se na dodávkách budou podílet Německo, Norsko, Nizozemsko a další evropské země. Jedna z nich má připraveno až 17 systémů Patriot, které mohou být do Kyjeva dodány velmi rychle. Německý kancléř Friedrich Merz označil tento krok za „důležitý moment“ a přislíbil aktivní roli Berlína při posílení ukrajinské protivzdušné obrany.Frustrace a realita na bojištiV posledních týdnech došlo k zesílení ruských útoků na ukrajinská města, při nichž byly použity íránské drony, řízené střely a balistické rakety. I když se Ukrajině daří zachytit velkou část těchto útoků, omezené prostředky nutí armádu k obtížným rozhodnutím. Výsledkem je, že desítky dronů a několik raket se stále dostává na ukrajinské území a způsobuje civilní oběti.Podle údajů mise OSN pro lidská práva byl červen nejhorším měsícem za poslední tři roky – 232 civilistů bylo zabito a 1 343 zraněno. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj proto Trumpovi poděkoval za jeho podporu a vyzval k dalším opatřením, která zastaví tok financí do ruské války. „Financování ruské války musí být zastaveno,“ zdůraznil.Reakce Moskvy a evropská obavaKreml zatím oficiálně na Trumpova slova nereagoval, avšak místopředseda ruského senátu Konstantin Kosachev uvedl, že „jediným beneficientem“ současné situace je americký zbrojní průmysl. Dodal, že za 50 dní se může na bojišti i v přístupu Západu „hodně změnit“, ale ruský postoj zůstane neměnný.Trumpova hrozba tvrdých cel tak přichází v době, kdy USA i EU hledají nové způsoby, jak ovlivnit vývoj války. Evropa se zároveň obává sekundárních důsledků nových opatření, například vyšších nákladů na obchod s Ruskem nebo přesměrování sankčního režimu i na její firmy. Rutte však naznačil, že bude-li cílem ukončení války, jsou spojenci ochotni jít touto cestou.V nadcházejících týdnech bude klíčové sledovat, zda Rusko na Trumpovy hrozby jakkoli zareaguje, případně zda dojde k dalšímu kolu vyjednávání o míru. I když některé evropské země preferují diplomatické řešení, současná eskalace ukazuje, že Washington je připraven postupovat tvrdě a bez kompromisů. To může výrazně ovlivnit jak válečný vývoj, tak i mezinárodní obchodní vztahy.Zvýšený tlak Spojených států zároveň klade nové požadavky na koordinaci mezi členy NATO. Dodávky zbraní, rozdělení nákladů a přístup k novým obranným technologiím musí být v souladu, aby nedošlo k logistickým a strategickým problémům. Trumpova administrativa zdůraznila, že další vlna vojenské pomoci bude podmíněna aktivní spoluprací všech zainteresovaných států.Dalším aspektem jsou ekonomické dopady na evropské firmy, které stále mají obchodní vazby na Rusko. Pokud USA skutečně uvalí sekundární cla, bude to znamenat zásadní změnu pro evropské vývozce a investory. Některé sektory, zejména energetika, doprava a finance, by mohly být zasaženy velmi rychle a výrazně.V neposlední řadě se ukazuje, že Ukrajina zůstává v centru geopolitického dění. Vývoj v příštích dvou měsících může rozhodnout nejen o budoucnosti války, ale i o pozici USA v globálním vedení. Trump svým tlakem přenesl odpovědnost i na evropské spojence a ukázal, že nadcházející období bude testem soudržnosti a akceschopnosti západního bloku.