Akcie společnosti Intel ve čtvrtek výrazně posílily poté, co se objevily zprávy, že americký prezident Donald Trump jedná s vedením firmy o bezprecedentní formě vládní podpory – možném přímém kapitálovém vstupu státu do podniku. Pokud by se plán uskutečnil, šlo by o jeden z nejodvážnějších zásahů americké vlády do technologického sektoru v posledních desetiletích, a to v době, kdy se Washington snaží posílit svou národní bezpečnost a strategickou soběstačnost v klíčových odvětvích. Podle informací agentury Bloomberg News, která se odvolává na několik dobře obeznámených, ale nejmenovaných zdrojů, se Trumpův tým zabývá možností, že by americká vláda získala podíl v Intelu. Jedním z hlavních cílů by bylo urychlení výstavby nové továrny na čipy v Ohiu, jejíž realizace se potýká se zpožděními a rostoucími náklady. Reakce investorů byla okamžitá – akcie Intelu během čtvrtečního obchodování na burze vzrostly o 7,4 % a po uzavření trhu si připsaly dalších 4,6 %. Společnost samotná se k informacím odmítla detailně vyjádřit, ale uvedla, že je „hluboce odhodlána podporovat úsilí prezidenta Trumpa o posílení vedoucího postavení USA v oblasti technologií a výroby“. Intel Corporation (INTC) Mluvčí Bílého domu Kush Desai zdůraznil, že „diskuse o hypotetických dohodách by měly být považovány za spekulace, dokud nebudou oficiálně oznámeny vládou“. Intel jako strategické aktivum USA Přestože Intel v posledních letech ztratil část své technologické převahy kvůli zpožděním ve výrobních procesech a silné konkurenci zejména ze strany Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSMC), stále zůstává jedním z mála velkých výrobců čipů, kteří mají rozsáhlé výrobní kapacity přímo na území USA. To z něj činí strategicky důležité aktivum, které má potenciál sehrát klíčovou roli při snižování závislosti Spojených států na zahraničních dodavatelích. Podle analytika CFRA Angela Zina by větší přímá účast vlády mohla přinutit další americké výrobce čipů, kteří vlastní výrobní linky nemají, aby začali využívat zařízení Intelu na domácí půdě. Takový krok by nejen posílil domácí průmysl, ale také omezil rizika spojená s geopolitickým napětím kolem Tchaj-wanu, kde se koncentruje velká část světové produkce nejpokročilejších polovodičů. Intel ve svých posledních finančních výsledcích přiznal, že bude potřebovat významného externího zákazníka, aby mohl ekonomicky ospravedlnit investice do své nové generace výrobních procesů. Vládní podpora by mohla pomoci tyto kapacity naplnit a zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost. Politický kontext a změna rétoriky Trumpův zájem o Intel přichází krátce poté, co prezident minulý týden veřejně kritizoval generálního ředitele Lip-Bu Tana a upozorňoval na jeho údajné vazby na čínské subjekty. Přesto se v pondělí oba muži sešli osobně a podle Trumpa šlo o „velmi zajímavé“ setkání. Prezident uvedl, že Tan bude konzultovat další postup s členy kabinetu. Trump v poslední době zintenzivnil snahy zapojovat americkou vládu do klíčových soukromých firem. V červenci oznámil, že USA získají podíl ve výši 400 milionů dolarů ve společnosti MP Materials Corp., a to prostřednictvím preferenčních akcií. V případě společnosti U.S. Steel nejen schválil její fúzi s japonskou Nippon Steel Corp., ale také zajistil tzv. „zlatou akcii“, která vládě umožňuje vetovat přesuny pracovních míst do zahraničí nebo změnu sídla firmy. Zdroj: Unsplash Trump rovněž zasáhl do aktivit společností Nvidia a AMD, když jim umožnil obnovit prodej vybraných produktů v Číně výměnou za to, že odvedou americké vládě 15 % souvisejících příjmů. Možný zásah nebývalého rozsahu Potenciální vstup vlády do Intelu by byl pravděpodobně největším takovým krokem za dlouhou dobu – tržní kapitalizace Intelu se pohybuje kolem 100 miliard dolarů. Pro srovnání, během finanční krize v roce 2008 americká vláda zachránila pojišťovnu AIG a automobilku General Motors prostřednictvím kapitálových injekcí a dočasně získaných podílů, které později prodala. Zásah do Intelu by však nebyl jen ekonomickou otázkou, ale i strategickým krokem, který by mohl redefinovat vztah mezi vládou a technologickým sektorem. Případný úspěch by mohl posílit argumenty pro aktivnější roli státu ve strategických průmyslových odvětvích. Na druhou stranu by šlo o precedent, který by mohl vyvolat debaty o hranicích státního zasahování do soukromého podnikání. Výsledek jednání mezi Trumpovou administrativou a Intelem tak může ovlivnit nejen budoucnost samotné firmy, ale i celého amerického polovodičového průmyslu.