Podle ministra zemědělství Marka Výborného se jedná o prostředky poskytnuté v letech 2017 až 2021, kdy byl koncový vlastník holdingu Andrej Babiš ve střetu zájmů. Největší část tvoří evropské nárokové dotace, zbytek pak národní podpory.<!– DIP popup–>Struktura dotací a postup ministerstvaVýborný upřesnil, že přibližně 4,24 miliardy korun představují nárokové dotace na plochu, zatímco národní podpory, například na dobré životní podmínky zvířat nebo prostředky z nákazového fondu, dosáhly celkem asi 860 milionů korun. Částky vycházejí z propočtů expertů ministerstva. Celkově šlo v uvedeném období o téměř 3000 žádostí jednotlivých firem z holdingu.Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý zdůraznil, že proces bude veden standardním způsobem – jednotlivé podniky pod holdingem obdrží rozhodnutí o vratce prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu. Agrofert jako celek výzvu nedostane. Pokud firmy s vracením prostředků nebudou souhlasit, mohou se odvolat, přičemž odvolacím orgánem bude samo ministerstvo zemědělství.Politická reakce a stanovisko AgrofertuPiráti vyzvali vládu, aby okamžitě začala s vymáháním prostředků z doby Babišova střetu zájmů. Na svém webu dokonce zveřejnili výzvu veřejnosti, aby se podpisem připojila k požadavku na urychlený postup. Podle Pirátů by vláda měla podniknout kroky nejen k vymáhání 5,1 miliardy, ale celkem až 10 miliard korun z nelegálně vyplacených dotací a zakázek.Holding Agrofert zastoupený mluvčím Pavlem Heřmanským považuje celou věc za součást předvolební kampaně a tvrdí, že dosud nebyl nikým oficiálně kontaktován. Generální ředitel Agrofertu Josef Mráz dříve uvedl, že neexistuje důvod, proč by měly firmy dotace vracet. Zároveň avizoval, že se holding bude bránit právní cestou. Chcete využít této příležitosti?Soudní kontext a ekonomický dopadSpolečnosti z koncernu Agrofert v posledních letech čelily sérii neúspěchů u Nejvyššího správního soudu, který opakovaně potvrdil postup státních orgánů při odepření dotací. Stejně se vyjádřil i Ústavní soud, když odmítl minimálně čtyři návazné stížnosti. Soudy zdůraznily, že obavy státu z možného neproplacení prostředků Evropskou komisí byly oprávněné.Podle vedení Agrofertu však dotace tvoří pouze malé procento celkových tržeb – přibližně jedno procento. U nárokových dotací jde jen o půl procenta. Zisk holdingu loni vzrostl o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun, což ukazuje, že finanční zdraví skupiny není na dotačních prostředcích existenčně závislé. Přesto by vymáhání dotací v objemu 5,1 miliardy znamenalo významný právní i reputační zásah.Další možné kroky a dopadyMinisterstvo zdůrazňuje, že bude postupovat maximálně precizně, aby proces obstál před soudy i kontrolními orgány Evropské unie. Výborný dodal, že vláda nechce obcházet zákony, ale zároveň nebude ustupovat ani o „milimetr“. Připustil však, že většina praktických kroků může připadnout až na novou vládu po podzimních volbách.Celý proces bude mít nepochybně i politický rozměr. Andrej Babiš zůstává klíčovou postavou české politiky a spor o dotace se pravděpodobně stane jedním z hlavních témat volební kampaně. Piráti i další opoziční strany se snaží případ využít k tlaku na koalici Spolu, aby prokázala důslednost a transparentnost.Ekonomicky se očekává, že i pokud by Agrofert musel dotace vrátit, holding by to dokázal ustát díky své diverzifikované činnosti a silnému finančnímu zázemí. Zároveň by ale musel čelit dlouhodobým právním sporům a zvýšenému dohledu ze strany úřadů.Na evropské úrovni by případ mohl posílit argumenty pro přísnější kontrolu čerpání zemědělských dotací v členských státech. Pokud by české orgány uspěly, šlo by o precedent ukazující, že střet zájmů na nejvyšší úrovni politiky může vést ke konkrétním finančním důsledkům.