Čína se v létě 2025 znovu ocitla ve středu pozornosti světových trhů. Nejnovější data potvrzují, že domácí spotřebitelská poptávka zůstává slabá, a to navzdory celé řadě podpůrných kroků, které vláda v uplynulých letech spustila. Pro prezidenta Si Ťin-pchinga je to nepříjemný signál: ani masivní uvolňování úvěrových podmínek, ani opakované zásahy do realitního trhu nedokázaly zastavit postupný úpadek důvěry čínských domácností. Pět let od chvíle, kdy Peking začal systematicky omezovat zadlužování developerů, čínský trh s nemovitostmi stále hledá dno. Ceny nových i stávajících bytů padají prakticky nepřetržitě od srpna 2021 a v posledních měsících se tempo poklesu u nových jednotek dokonce zrychlilo. Investice do nemovitostí se od začátku roku propadly nejvýrazněji od šoku z pandemie v roce 2020 a celou situaci korunuje fakt, že kdysi největší developer China Evergrande bude vyřazen z burzy v Hongkongu. Přestože vláda i místní samosprávy spustily sérii kroků – od snížení sazeb, přes uvolnění hypoték, až po plán vycházející ze singapurského modelu sociálního bydlení – výsledky se zatím nedostavily. Slova Si Ťin-pchinga z loňského září, že realitní trh „zastaví pokles a stabilizuje se“, tak zatím zůstávají nenaplněná. Pokles hodnoty bydlení má přímý dopad na spotřebitele. Jejich důvěra, narušená nejprve přísnými lockdowny v roce 2022, se nikdy plně nezotavila. Domácnosti se místo nových investic snaží splácet staré dluhy – právě to vedlo v červenci k historicky prvnímu poklesu bankovních úvěrů za posledních dvacet let. Maloobchod a úvěry v útlumu Čerstvé měsíční údaje za červenec ukazují, že nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou se dál zhoršuje. Maloobchodní tržby vzrostly meziročně o 3,7 %, průmyslová výroba o 5,7 %. Na první pohled to vypadá jako solidní čísla, ale ve skutečnosti jde o zpomalení. Maloobchodní výdaje totiž poprvé od covidových uzávěr z roku 2022 klesly dva měsíce po sobě. Dočasným stimulem byl program typu „cash-for-clunkers“, který domácnosti motivoval k výměně starších spotřebičů za nové. Nyní však finance na tuto iniciativu docházejí a spotřebitelské výdaje začínají znovu slábnout. Ekonomové z Bloomberg Economics upozorňují, že poptávka postrádá vlastní dynamiku. Podobně varovné jsou i červencové údaje o úvěrech. Celkový objem sice meziměsíčně mírně vzrostl, ale převážně díky emisím státních dluhopisů určených na řešení problémových dluhů regionálních vlád. Podle výpočtů ekonomů JPMorgan Chase navíc téměř 55 % nových půjček neslouží k investicím, ale pouze k refinancování starých závazků a úrokových plateb. Reálný růst úvěrů očištěný o tyto platby tak dosahuje jen 3,5 % meziročně – což je méně než polovina průměru z let 2016–2023. Slabá domácí poptávka kontrastuje s exportní silou Navzdory problémům uvnitř země si Čína na globálních trzích vede překvapivě dobře. Červencový vývoz vzrostl o 7,2 % meziročně, což překonalo očekávání většiny analytiků. Silnější poptávka z Evropské unie, jihovýchodní Asie či Austrálie více než vyrovnala čtvrtý měsíc poklesu exportu do Spojených států, kde obchodní vztahy dál komplikují cla prezidenta Donalda Trumpa. Otázkou ale je, jak dlouho budou světové trhy schopné absorbovat přebytečnou čínskou kapacitu. Zvláště v Evropě se ozývají hlasy, že trpělivost s levným čínským dovozem má své meze. Proč tedy Peking nepřistoupí k masivnějšímu stimulačnímu balíčku zaměřenému na domácí spotřebu? Odpověď je dvojí. Zaprvé, vedení se soustředí na segmenty ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou, zejména pokročilé technologie, které stále rostou. Zadruhé, Čína už nemá stejný fiskální prostor jako v minulosti. Nominalní růst HDP dosáhl ve druhém čtvrtletí pouhých 3,9 %, což je nejméně od roku 1993 (pokud nepočítáme covidový šok). Pro srovnání: Japonsko, jehož dlouhodobá stagnace je pro Peking varovným příkladem, vykázalo ve stejném období 4,2 %. Čínský růst zůstává křehký a budoucnost závisí na důvěře spotřebitelů Souhrn posledních čísel přináší jasné sdělení: čínská spotřebitelská poptávka je křehká a ani sérií vládních zásahů se ji zatím nepodařilo oživit. Realitní trh dál oslabuje, spotřebitelé zůstávají zdrženliví a místo utrácení preferují splácení dluhů. Maloobchodní výdaje, úvěrová aktivita i důvěra domácností signalizují, že domácí motor čínské ekonomiky jede na nízké obrátky. Pro světové ekonomiky, které doufají v silnější čínský trh jako alternativu k vývozu, to není dobrá zpráva. Exportní síla Pekingu zatím drží výsledky nad vodou, ale dlouhodobě bez zdravé domácí poptávky hrozí ztráta rovnováhy. Pro prezidenta Si Ťin-pchinga je to varování, že opakované přísliby „stabilizace“ nestačí. Pokud se nepodaří obnovit důvěru domácností a nastartovat vnitřní spotřebu, zůstane čínský růst závislý na vnější poptávce – a to v době, kdy globální obchodní vztahy čelí rostoucím napětím.