Američané vlastní rekordních 45 % finančních aktiv v akciích
Velké technologické firmy dominují a koncentrují tržní zisky
Nerovnosti se prohlubují, bohatí tvoří téměř polovinu výdajů
Akciový trh je motorem ekonomiky i potenciálním rizikem
Tento vývoj přináší nejen vyšší zisky investorům, ale také rostoucí riziko, že případný propad trhu zasáhne miliony domácností. Podle údajů Federálního rezervního systému představovaly akcie a s nimi spojené investiční nástroje ve druhém čtvrtletí rekordních 45 % všech finančních aktiv amerických domácností. To je historicky nejvyšší podíl a pro mnohé ekonomy také varování, že americká ekonomika je na vývoj burzy napojena mnohem těsněji než kdykoli dříve.
Rekordní expozice vůči trhu
Růst akciového trhu je výsledkem kombinace několika faktorů: ceny akcií dosahují rekordních maxim, stále více Američanů se aktivně účastní obchodování a penzijní plány, jako je systém 401(k), se staly klíčovou součástí spoření. Tato kombinace umožnila desítkám milionů domácností podílet se na růstu hodnoty amerických firem.
Podle Jeffreyho Roache, hlavního ekonoma společnosti LPL Financial, je dnes vliv trhu na celou ekonomiku nesrovnatelně vyšší než před deseti lety. Každý prudký růst či propad má okamžitý dopad na spotřebitelskou důvěru i na rozhodování domácností. John Higgins z poradenské společnosti Capital Economics upozorňuje, že podíl akcií v majetku Američanů překonal úroveň z konce 90. let, tedy období před prasknutím dot-com bubliny. I když jeho prognóza očekává další růst indexu S&P 500, současnou situaci označuje za varovný signál.
Zdroj: Shutterstock
Od začátku roku posílil S&P 500 o 13 %, od dubnového minima dokonce o 33 %. Index letos překonal 28 rekordních maxim. Tahounem jsou zejména velké technologické společnosti, jejichž růst je úzce spojen s boomem umělé inteligence.
Dominance velkých technologických firem
Mezi hlavními vítězi stojí takzvaná „velká sedmička“ technologických akcií: Nvidia (NVDA), Alphabet (GOOG), Amazon (AMZN), Apple (AAPL), Meta (META), Microsoft (MSFT) a Tesla (TSLA). Podle Howarda Silverblatta ze společnosti S&P Dow Jones Indices tvoří tyto firmy zhruba 41 % letošních zisků indexu S&P 500. Jejich váha v indexu se vyšplhala na 34 % celkové tržní kapitalizace.
Pro investory to znamená dvojí efekt. Na jedné straně jim prudký růst těchto gigantů přináší výrazné zisky. Na druhé straně se trh stává stále více koncentrovaným a závislým na osudu několika málo firem. Pokud by se vývoj otočil, dopad na celý index i na bohatství milionů domácností by mohl být dramatický.
Riziko nepředstavují jen americké domácnosti. Podle údajů Fedu dosáhl ve druhém čtvrtletí rekordní úrovně také podíl zahraničních investorů na amerických akciích. To potvrzuje globální význam amerického trhu, ale zároveň i jeho zranitelnost. Jak upozorňuje Rob Anderson ze společnosti Ned Davis Research, historie ukazuje, že rekordní úrovně vlastnictví akcií často předcházejí obdobím slabších výnosů. Investoři by proto neměli očekávat, že výnosy z poslední dekády se v příštích deseti letech zopakují.
Rostoucí hodnoty akcií přinášejí zisky především bohatším Američanům, což prohlubuje nerovnosti. Objevuje se koncept tzv. „K-shaped economy“, kdy bohatí investoři své jmění zvyšují, zatímco chudší domácnosti stagnují nebo dokonce ztrácejí.
Michael Green ze společnosti Simplify Asset Management upozorňuje, že lidé s vysokým jměním mají pocit, že se jim daří mimořádně dobře. Ti, jejichž příjmy závisí výhradně na zaměstnání, se naopak cítí mnohem více omezeni. To vytváří zkreslení v ekonomických údajích: rostoucí bohatství malé skupiny posiluje spotřebu, což podporuje ekonomický růst, zatímco většina populace podobný efekt nepociťuje.
Mark Zandi z Moody’s Analytics uvádí, že 10 % nejbohatších Američanů, s ročním příjmem přes 353 000 dolarů, se ve druhém čtvrtletí podílelo na více než 49 % všech spotřebitelských výdajů. To je nejvyšší hodnota od roku 1989. Tento podíl ukazuje, jak moc je americká spotřeba – a tím i ekonomika – závislá na nejbohatší části společnosti.
Pod povrchem přitom zůstává řada zranitelností. Nižší příjmové skupiny čelí rostoucím nákladům a pokud by došlo k propadu trhu, mohl by to být šok i pro bohatší domácnosti, jejichž výdaje dnes americkou ekonomiku táhnou.
Zdroj: Shutterstock
Akciový trh jako motor i riziko
Kevin Gordon ze společnosti Charles Schwab upozorňuje, že akciový trh se stal jedním z hlavních motorů ekonomiky. To je výhodné v období růstu, ale nebezpečné, pokud by nastal delší pokles. V takovém případě by mohly domácnosti výrazně omezit spotřebu a pesimismus by se rychle přelil do celé ekonomiky.
Zisky na trhu tak nejen zvyšují bohatství, ale ovlivňují i psychologii investorů. Stejně silný efekt může mít i pokles. Pokud by došlo k delší korekci, hrozí oslabení důvěry a prudké omezení výdajů, což by mělo přímý dopad na hospodářský růst.
Celkový obrázek je tedy dvojsečný. Rekordní účast Američanů na akciovém trhu posiluje jejich majetek a zvyšuje význam investic pro chod ekonomiky. Zároveň však vytváří prostředí, kde se výkyvy na burze mohou velmi rychle promítnout do každodenního života.
Tento vývoj přináší nejen vyšší zisky investorům, ale také rostoucí riziko, že případný propad trhu zasáhne miliony domácností. Podle údajů Federálního rezervního systému představovaly akcie a s nimi spojené investiční nástroje ve druhém čtvrtletí rekordních 45 % všech finančních aktiv amerických domácností. To je historicky nejvyšší podíl a pro mnohé ekonomy také varování, že americká ekonomika je na vývoj burzy napojena mnohem těsněji než kdykoli dříve.Rekordní expozice vůči trhuRůst akciového trhu je výsledkem kombinace několika faktorů: ceny akcií dosahují rekordních maxim, stále více Američanů se aktivně účastní obchodování a penzijní plány, jako je systém 401, se staly klíčovou součástí spoření. Tato kombinace umožnila desítkám milionů domácností podílet se na růstu hodnoty amerických firem.Podle Jeffreyho Roache, hlavního ekonoma společnosti LPL Financial, je dnes vliv trhu na celou ekonomiku nesrovnatelně vyšší než před deseti lety. Každý prudký růst či propad má okamžitý dopad na spotřebitelskou důvěru i na rozhodování domácností. John Higgins z poradenské společnosti Capital Economics upozorňuje, že podíl akcií v majetku Američanů překonal úroveň z konce 90. let, tedy období před prasknutím dot-com bubliny. I když jeho prognóza očekává další růst indexu S&P 500, současnou situaci označuje za varovný signál.Od začátku roku posílil S&P 500 o 13 %, od dubnového minima dokonce o 33 %. Index letos překonal 28 rekordních maxim. Tahounem jsou zejména velké technologické společnosti, jejichž růst je úzce spojen s boomem umělé inteligence.Dominance velkých technologických firemMezi hlavními vítězi stojí takzvaná „velká sedmička“ technologických akcií: Nvidia , Alphabet , Amazon , Apple , Meta , Microsoft a Tesla . Podle Howarda Silverblatta ze společnosti S&P Dow Jones Indices tvoří tyto firmy zhruba 41 % letošních zisků indexu S&P 500. Jejich váha v indexu se vyšplhala na 34 % celkové tržní kapitalizace.Pro investory to znamená dvojí efekt. Na jedné straně jim prudký růst těchto gigantů přináší výrazné zisky. Na druhé straně se trh stává stále více koncentrovaným a závislým na osudu několika málo firem. Pokud by se vývoj otočil, dopad na celý index i na bohatství milionů domácností by mohl být dramatický.Riziko nepředstavují jen americké domácnosti. Podle údajů Fedu dosáhl ve druhém čtvrtletí rekordní úrovně také podíl zahraničních investorů na amerických akciích. To potvrzuje globální význam amerického trhu, ale zároveň i jeho zranitelnost. Jak upozorňuje Rob Anderson ze společnosti Ned Davis Research, historie ukazuje, že rekordní úrovně vlastnictví akcií často předcházejí obdobím slabších výnosů. Investoři by proto neměli očekávat, že výnosy z poslední dekády se v příštích deseti letech zopakují.Chcete využít této příležitosti?Nerovnováha v americké ekonomiceRostoucí hodnoty akcií přinášejí zisky především bohatším Američanům, což prohlubuje nerovnosti. Objevuje se koncept tzv. „K-shaped economy“, kdy bohatí investoři své jmění zvyšují, zatímco chudší domácnosti stagnují nebo dokonce ztrácejí.Michael Green ze společnosti Simplify Asset Management upozorňuje, že lidé s vysokým jměním mají pocit, že se jim daří mimořádně dobře. Ti, jejichž příjmy závisí výhradně na zaměstnání, se naopak cítí mnohem více omezeni. To vytváří zkreslení v ekonomických údajích: rostoucí bohatství malé skupiny posiluje spotřebu, což podporuje ekonomický růst, zatímco většina populace podobný efekt nepociťuje.Mark Zandi z Moody’s Analytics uvádí, že 10 % nejbohatších Američanů, s ročním příjmem přes 353 000 dolarů, se ve druhém čtvrtletí podílelo na více než 49 % všech spotřebitelských výdajů. To je nejvyšší hodnota od roku 1989. Tento podíl ukazuje, jak moc je americká spotřeba – a tím i ekonomika – závislá na nejbohatší části společnosti.Pod povrchem přitom zůstává řada zranitelností. Nižší příjmové skupiny čelí rostoucím nákladům a pokud by došlo k propadu trhu, mohl by to být šok i pro bohatší domácnosti, jejichž výdaje dnes americkou ekonomiku táhnou.Akciový trh jako motor i rizikoKevin Gordon ze společnosti Charles Schwab upozorňuje, že akciový trh se stal jedním z hlavních motorů ekonomiky. To je výhodné v období růstu, ale nebezpečné, pokud by nastal delší pokles. V takovém případě by mohly domácnosti výrazně omezit spotřebu a pesimismus by se rychle přelil do celé ekonomiky.Zisky na trhu tak nejen zvyšují bohatství, ale ovlivňují i psychologii investorů. Stejně silný efekt může mít i pokles. Pokud by došlo k delší korekci, hrozí oslabení důvěry a prudké omezení výdajů, což by mělo přímý dopad na hospodářský růst.Celkový obrázek je tedy dvojsečný. Rekordní účast Američanů na akciovém trhu posiluje jejich majetek a zvyšuje význam investic pro chod ekonomiky. Zároveň však vytváří prostředí, kde se výkyvy na burze mohou velmi rychle promítnout do každodenního života.
