Na rozdíl od tradičních modelů, které kladou důraz na maximální výkon a měření produktivity skrze rychlost a výstupy, MTR zdůrazňuje potřebu integrace odpočinku, pohybu a reflexe do každodenní rutiny. Tento přístup má nejen zlepšit pracovní výsledky, ale i posílit kreativitu, duševní zdraví a dlouhodobou udržitelnost výkonu.Autorka tohoto konceptu, Dr. Natalie Nixon, působí jako generální ředitelka společnosti Figure 8 Thinking a řadí se mezi 50 nejvlivnějších řečníků světa podle žebříčku Real Leaders. Ve své knize Move. Think. Rest.: Redefining Productivity & Our Relationship with Time popisuje, proč je právě kombinace těchto tří prvků cestou k překonání kultury vyčerpání a k vytvoření zdravějšího pracovního prostředí. Podle Nixonové rámec MTR není jen produktivní strategií, ale „novým lidským operačním systémem“.Posun od tradiční produktivity ke kultivaci práceTradiční pojetí produktivity často redukuje výkon na kvantitativní ukazatele – počet vyřízených úkolů, rychlost doručení projektů či měřitelný výstup. Nixonová však zdůrazňuje, že produktivita by měla být vnímána komplexněji. Namísto pouhého „měření výkonu“ představuje MTR model kultivace – tedy pěstování prostředí, kde je prostor pro individuální i kolektivní růst. Tento přístup zahrnuje nejen rychlé výsledky, ale i pomalé, stabilní změny a skryté hodnoty, které se nemusí projevit okamžitě.Jako příklad lze uvést slova Angely Val, generální ředitelky Visit Philadelphia, která upozorňuje, že kvalita je často důležitější než kvantita. Podle ní je lepší soustředit se na menší počet projektů, které mají vysokou přidanou hodnotu, než se rozptylovat do desítek průměrných aktivit. Tento princip dobře ukazuje, jak rámec MTR pomáhá organizacím nacházet rovnováhu mezi výkonem a dlouhodobým rozvojem.Rozvoj a kultivace v pojetí MTR zahrnují i méně hmatatelné výstupy – od firemní kultury a spokojenosti zaměstnanců až po kreativní přínos a inovace. Firmy, které přijmou tento přístup, se podle Nixonové dostávají do „éry imaginace“, kde produktivita přestává být cílem sama o sobě a stává se výsledkem zdravějšího a udržitelnějšího přístupu k práci. Chcete využít této příležitosti?Hra a přechodné prostory jako zdroj inovacíJedním z nejzajímavějších prvků rámce MTR je důraz na hru a liminální prostory – tedy přechodná období a prostředí, kde se rodí kreativita. Nixonová zdůrazňuje, že právě během zdánlivě neproduktivních momentů, jako je snění, prokrastinace nebo mikropřestávky, vznikají nejcennější nápady. Výzkum MIT z roku 2023 například ukázal, že cílená inkubace snů dokáže podpořit divergentní myšlení a zlepšit kreativní výkon.Praktické příklady ukazují, že firmy začínají tento přístup zavádět. Platforma Flown například vytváří prostředí virtuálního coworkingu, které podporuje soustředěnou práci a zároveň poskytuje prostor pro hluboké myšlení. Podobně i kreativní týmy, jako například v Googlu, využívají netradiční metody – od tvůrčích cvičení přes týmové výjezdy až po experimentální hry – aby zaměstnancům umožnily nový pohled na problémy.Hra je zde chápána jako vědomá aktivita, která podporuje propojení, odolnost a otevřenost novým myšlenkám. Nixonová upozorňuje, že právě tato schopnost „hrát si“ je často tím, co odlišuje inovativní organizace od těch, které uvízly v tradičním pojetí práce.Implementace rámce MTR do praxeVýhodou rámce MTR je jeho flexibilita – lze jej aplikovat na jednotlivce, týmy i celé organizace. Pro jednotlivce to může znamenat drobné změny v každodenní rutině, například zavedení krátkých procházek místo formálních schůzek, „mikrodávkování pohybu“ během dne nebo vědomé zařazení krátkých přestávek na snění. Takové zdánlivě malé kroky mohou mít podle Nixonové výrazný dopad na dlouhodobou kreativitu i spokojenost.Týmy mohou rámec uplatnit například zaváděním pravidelných kreativních přestávek nebo střídáním členů mezi různými projekty, což podporuje sdílení poznatků a mezioborovou spolupráci. Spotify využívá tzv. model squad, kde týmy fungují v menších celcích a flexibilně se mění podle aktuálních potřeb. Publicis zase navrhlo své kancelářské prostory tak, aby podporovaly náhodná setkání, která mohou vést k novým nápadům.Na úrovni organizací může jít o systematickou podporu sabatických voleb, delších přestávek nebo zavádění učňovských modelů, které umožňují sdílení znalostí napříč generacemi. Firmy jako Meta poskytují svým zaměstnancům sabatické programy, které slouží jako forma resetu a prevence vyhoření.MTR navíc není v rozporu s technologiemi. Naopak zdůrazňuje, že technologie, včetně umělé inteligence, mohou být partnerem v procesu přemýšlení, pokud se využívají vědomě. AI může pomoci formulovat lepší otázky, prozkoumávat nápady z nových perspektiv nebo minimalizovat rušivé vlivy. Podle Nixonové je však klíčové si uvědomit, že technologie může podporovat proces, nikoli nahradit lidskou představivost.Rámec MTR představuje zásadní posun v chápání práce a produktivity. Namísto vyčerpávajícího honu za výkonem nabízí udržitelný model založený na pohybu, myšlení a odpočinku. Přináší nový pohled, v němž se kreativita a duševní zdraví stávají klíčovými ingrediencemi dlouhodobého úspěchu.Organizace, které dokáží tyto principy integrovat, získají výhodu v době, kdy inovace a schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám trhu rozhodují o přežití. A jednotlivci, kteří MTR přijmou, si mohou vybudovat kariéru bez rizika vyhoření a s větším smyslem pro rovnováhu.Produktivita tak již není jen o tom, kolik práce zvládneme, ale o tom, jakým způsobem ji vykonáváme a jaký přínos zanechává v nás i v našem okolí.