Hlavním bodem balíčku je zavedení 100% cla na všechny značkové a patentované léky dovážené do Spojených států. Tento krok okamžitě vyvolal reakci na trzích a způsobil pokles akcií velkých hráčů v oboru.Na evropských trzích zaznamenaly výrobci léků jako Novo Nordisk, Roche, Novartis a AstraZeneca pokles o 1,2 % až 2 % podle platformy Tradegate. Tyto společnosti patří mezi nejvýznamnější světové dodavatele léčiv a USA jsou pro ně jedním z klíčových trhů. Investoři proto začali rychle přehodnocovat rizika spojená s jejich obchodní strategií a možností, že se cla významně podepíší na jejich ziscích.Nový balíček, který má vstoupit v platnost již příští týden, zahrnuje kromě 100% cla na léky také 25% clo na dovoz těžkých nákladních vozidel. Trump při představení opatření uvedl, že cílem je ochrana amerického průmyslu a zajištění národní bezpečnosti. Podobně jako v předchozích kolech cel, která se vztahovala například na ocel či hliník, i tentokrát prezident zdůraznil potřebu bránit domácí producenty před tím, co označil za „nekalou konkurenci“ ze zahraničí.Tento krok však představuje další eskalaci v obchodní politice USA, která podle ekonomů může mít negativní dopad na globální růst. Federální rezervní systém již dříve upozornil, že cla přispívají ke zvýšení cen pro americké spotřebitele a zvyšují nejistotu, která omezuje investice podniků. Není proto překvapivé, že finanční trhy reagují citlivě a investoři zvažují, zda tato opatření nezhorší už tak křehkou rovnováhu ve světové ekonomice.Nejasnosti panují i ohledně toho, zda se nová americká cla budou vztahovat na stávající dohody s obchodními partnery. Smlouvy s Japonskem, Evropskou unií a Spojeným královstvím totiž obsahují ustanovení omezující možnost uvalovat cla na některé produkty, včetně léčiv. Tokio zatím oznámilo, že vyhodnocuje možné dopady, zatímco Austrálie krok označila za „nespravedlivý“ a „neopodstatněný“.Trump ve svém projevu zároveň potvrdil, že se chystá oživit i domácí výrobu nábytku. Od 1. října mají vstoupit v platnost 50% cla na dovážené kuchyňské a koupelnové skříňky a 30% cla na čalouněný nábytek. Prezident zdůvodnil tento krok tím, že americký trh zaplavily levnější zahraniční výrobky, které ohrožují domácí výrobce.Reakce na trzích v Asii byla obdobná jako v Evropě. Australská farmaceutická společnost CSL klesla na nejnižší hodnotu za posledních šest let, což signalizuje obavy investorů z dlouhodobějšího dopadu cel na zisky. Japonská Sumitomo Pharma oslabila o 3,4 % a farmaceutické indexy v Hongkongu i Indii zaznamenaly ztráty přesahující 1 %. Je zřejmé, že nejistota ohledně dalšího vývoje obchodní politiky Spojených států zasahuje farmaceutický sektor globálně.Chcete využít této příležitosti?Podle Trumpa se 100% clo na značkové a patentované léky bude vztahovat na všechny dovozy, pokud společnosti již nezačaly s výstavbou výrobních závodů přímo v USA. Tento detail ukazuje, že cílem opatření není jen omezení dovozu, ale i přímá motivace firem k přesunu výroby na americkou půdu. Otázkou zůstává, zda se společnosti rozhodnou podstoupit nákladné investice do nových závodů, nebo zda raději přehodnotí své obchodní strategie a zaměří se více na jiné trhy.Dopad na spotřebitele v USA je zatím obtížné přesně vyčíslit, ale analytici upozorňují, že vyšší cla mohou vést k růstu cen některých léků. To by mohlo vyvolat tlak na zdravotní pojišťovny i pacienty a v konečném důsledku zhoršit dostupnost moderní léčby. Situace tak vyvolává nejen ekonomické, ale i politické otázky, které mohou v budoucnu formovat další podobu obchodních vztahů mezi USA a jejich partnery.Celkově se ukazuje, že Trumpova obchodní politika směřuje k posílení domácí výroby na úkor dovozu, ale zároveň zvyšuje napětí na světových trzích a přináší nejistotu, která těžce dopadá na klíčová odvětví, jako je farmaceutický průmysl. Tento krok je dalším příkladem, jak politická rozhodnutí mohou okamžitě ovlivnit hodnotu akcií a náladu investorů nejen v USA, ale i v Evropě a Asii.