Visa to v podstatě dotáhla až tak daleko, že samotné její pojmenování dnes považujeme prakticky za synonymum ke slovům kreditní nebo debetní karta. A takový úspěch už se rozhodně počítá. Dne 8. října roku 1956 Bank of America představila první zákaznickou kreditní kartu BankAmericard, která se později stala legendární značkou – Visa. Tu dnes má v peněžence určitě více než polovina vás – našich čtenářů. Podle posledních statistik totiž právě Visa tvoří 61 % všech platebních karet na světě. Pojďme se podívat na tento působivý příběh. Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více: 1912 – Černá Hora vyhlásila válku Osmanské říši, čímž začala první balkánská válka. 1939 – Druhá světová válka: Třetí říše přímo anektovala západní Polsko a ve zbytku vytvořila tzv. generální gouvernement. 1941 – Druhá světová válka: Na východní frontě němečtí vojáci dorazili k Azovskému moři a dobyli přístav Mariupol. 1945 – Percy Spencer v USA patentoval mikrovlnnou troubu 1952 – Došlo ke srážce tří vlaků v Harrow, zemřelo 112 lidí. 1967 – Vůdce levicové guerilly Ernesto Che Guevara byl se svými muži zajat v Bolívii a nazítří bez soudu popraven. 1991 – Chorvatský parlament zpřetrhal poslední pouta s Jugoslávií. A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky: 1997 – Společnost International Business Machines Corporation (IBM) oznámila, že se dohodla na převzetí softwarové společnosti Lotus Development Corporation, známé svými populárními produkty Lotus Notes a Lotus 1-2-3. 2008 – Dow Jones Industrial Average klesl o více než 500 bodů kvůli přetrvávajícím obavám o stabilitu finančních institucí a širší ekonomiky. 2015 – Nejvyšší soud Evropské unie, Evropský soudní dvůr, zrušil platnost dohody Safe Harbor, která upravovala předávání osobních údajů mezi EU a Spojenými státy. Toto rozhodnutí mělo významné důsledky pro ochranu osobních údajů a mezinárodní obchod. 2019 – Nobelovu cenu za ekonomické vědy získali Abhijit Banerjee, Esther Duflo a Michael Kremer za experimentální přístup ke zmírnění globální chudoby. Byli oceněni za svou práci v oblasti využívání randomizovaných kontrolovaných studií k posouzení dopadu různých politik a intervencí na snižování chudoby. Visa — Platební karty, které změnily svět a to jak přistupujeme k našim financím Visa je pravděpodobně jedním z nejznámějších log a značek na světě. Zábavný fakt: název si vzali proto, že je dostatečně jednoduchý na to, aby zněl ve všech jazycích stejně. Visa umožňuje elektronické převody finančních prostředků po celém světě a zpracovává až 1 700 transakcí za sekundu. Je druhou největší platební organizací na světě, hned za čínskou Union Pay, která je lokální, a Visa tak má největší globální dosah. Na rozdíl od konkurenčních společností American Express a Discover společnost Visa nevydává karty, neposkytuje úvěry ani nestanovuje sazby či poplatky pro spotřebitele, čímž se spolu se svou příbuznou společností Mastercard odlišuje od ostatních zprostředkovatelů plateb. Většina z nás zná společnost Visa a pravděpodobně má ve svých peněženkách tři nebo více karet, ať už fyzických nebo virtuálních, ale kolik z nás zná historii této společnosti nebo ví, jak vznikla? Je to zajímavý příběh, který pomáhá osvětlit, jak platíme dnes a navíc v budoucnu. Dnes je používání debetní nebo kreditní plastové karty synonymem pro placení za věci. Nedokážeme si představit svět bez těchto prvků, a když vycházíme z domu, všichni si bereme to nejdůležitější: klíče, mobilní telefony a peněženky. Placení za věci v hotovosti, debetní nebo kreditní kartou se stalo běžným způsobem života, přičemž používání plastových forem placení roste. Používání plastů nahrazuje hotovost jako formu placení. V roce 2019 předstihly debetní karty hotovost jako nejčastější formu placení v USA a tento zvyk se od začátku pandemie jen ještě více zrychluje. O úvěru si myslíme, že je to nový vynález, ale ekonomiky prosperovaly na úvěr daleko dříve, než byly vytvořeny peníze. V době bronzové probíhaly téměř všechny transakce formou úvěru. K první zaznamenané transakci, která položila základ našeho moderního systému kreditních karet, došlo před více než 5 000 lety, kdy starověká civilizace Mezopotámie používala hliněné tabulky k obchodování se sousední civilizací Harappanů. Již v 19. století se v USA objevily příklady prvních kreditních karet v podobě kreditních mincí a platebních tabulek, které obchodníci na Divokém západě vydávali farmářům, aby jim poskytli úvěr do doby sklizně úrody. Další vývoj kreditních karet přinesla společnost Western Union, která nabízela kovové destičky svým nejlepším zákazníkům k odložení platby. V roce 1946 vytvořil brooklynský bankéř John Higgins kartu "Charge-it-card", která využívala Higginsovu banku jako prostředníka mezi zákazníky a obchodníky. Fungovaly následovně: banka zaplatila obchodníkovi za transakci zákazníka a později od něj inkasovala peníze. Jejich systém byl prvním příkladem uzavřeného platebního systému. První moderní kreditní karta, jak ji známe dnes, se zrodila v roce 1949. Frank McNamara a jeho partner Ralph Schneider vytvořili v roce 1949 "Diner's Club". Vypráví se, že McNamara dostal nápad, když vyjednával s vedoucím restaurace, aby se vrátil druhý den zaplatit účet poté, co si zapomněl peněženku.