Podle nejnovějších údajů Eurostatu vzrostl poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) v celé EU o 0,4 procentního bodu na 81,9 % HDP, zatímco v eurozóně se zvýšil o 0,5 procentního bodu na 88,2 % HDP.

Růst zadlužení se nevyhnul ani České republice. Podle údajů statistického úřadu vzrostl dluh Česka o 0,5 procentního bodu na 43,8 % HDP. Tím se Česko sice stále drží pod evropským průměrem, ale nárůst naznačuje pokračující tlak na veřejné finance.

<!– DIP popup–>

Zadlužení EU i eurozóny meziročně roste

Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku je zadlužení vyšší téměř ve všech členských státech. V EU vzrostlo meziročně o 0,7 procentního bodu a v eurozóně o 0,5 procentního bodu. Česká republika vykázala ještě rychlejší tempo zadlužování – nárůst o 1,4 procentního bodu.

Celkový hrubý veřejný dluh EU na konci druhého čtvrtletí činil téměř 15,05 bilionu eur (366 bilionů Kč), přičemž samotná eurozóna měla závazky ve výši 13,68 bilionu eur (332,7 bilionu Kč). V České republice vzrostl vládní dluh na rekordních 3,63 bilionu Kč, což představuje nejvyšší hodnotu v historii země. Tento údaj zahrnuje veškeré závazky státu i veřejných institucí.

Nejvíce zadluženou zemí EU zůstává Řecko, jehož dluh činí 151,2 % HDP. Následují Itálie (138,3 % HDP), Francie (115,8 % HDP), Belgie (106,2 % HDP) a Španělsko (103,4 % HDP). Na opačném konci žebříčku stojí Estonsko s nejnižším zadlužením ve výši 23,2 % HDP, následované Lucemburskem (25,1 %), Bulharskem (26,3 %) a Dánskem (29,7 %).

Vývoj mezi čtvrtletími: Finsko nejvíce přidalo, Litva zadlužení snížila

Z 27 členských států 15 zemí vykázalo ve druhém čtvrtletí nárůst poměru dluhu k HDP a 12 zemí jeho pokles. Největší nárůst zaznamenalo Finsko, kde se dluh zvýšil o 4,3 procentního bodu, následovalo Bulharsko (+2,6 p. b.) a Lotyšsko (+2,2 p. b.).

Naopak nejvýraznější pokles byl zaznamenán v Litvě, která snížila svůj dluh o 1,4 procentního bodu, a v Irsku, kde klesl o 1,2 procentního bodu. Mírné zlepšení zaznamenaly také Řecko a Lucembursko, v obou případech o 1,1 procentního bodu.

Tyto rozdíly odrážejí různé fiskální strategie jednotlivých států. Zatímco některé země se snaží o konsolidaci po období masivních pandemií a energetických výdajů, jiné pokračují v expanzivní politice financované dluhem.

Česká republika: historický vývoj zadlužení od 90. let

Česká republika patří dlouhodobě k méně zadluženým zemím EU, avšak její dluh v posledních letech stabilně roste. Nejnižší úroveň zadlužení zaznamenala země v letech 1996 až 1998, kdy činilo pouhých 9 % HDP za vlády premiéra Václava Klause.

Od roku 1999 až do roku 2013 zadlužení nepřetržitě rostlo – zhruba z deseti procent až na 41 % HDP. V tomto období se u moci vystřídali premiéři Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Jiří Paroubek, Mirek Topolánek, Petr Nečas, a také nestraničtí předsedové vlád Jan Fischer a Jiří Rusnok.

Po roce 2013, za vlád Bohuslava Sobotky a později Andreje Babiše, zadlužení klesalo a v roce 2019 dosáhlo 29 % HDP, tedy nejnižší úrovně od roku 2004. Tento trend přerušila pandemie covidu-19, která vedla k prudkému nárůstu vládních výdajů.

V roce 2020 dluh poprvé překročil 37 % HDP, a v následujících letech nadále rostl. Za současné vlády Petra Fialy dosáhl v roce 2024 podle Eurostatu 43,3 % HDP, přičemž ve druhém čtvrtletí 2025 se vyšplhal na 43,8 % HDP.

Růst českého dluhu je dán kombinací vysokých deficitů rozpočtu, zvýšených výdajů na obranu, sociální transfery a investice do energetiky. Přesto si Česko udržuje dlouhodobě nižší míru zadlužení než průměr EU, což mu dává větší prostor pro fiskální manévrování.

Deficity veřejných financí a pravidla Evropské unie

Eurostat zároveň zveřejnil údaje o vývoji deficitu veřejných financí, které ukazují, že fiskální situace zůstává napjatá. Deficit EU se ve druhém čtvrtletí prohloubil o 0,1 procentního bodu na 2,9 % HDP, zatímco v eurozóně zůstal na 2,7 % HDP. Česká republika si naopak polepšila – její deficit se snížil o 0,3 procentního bodu na 1,6 % HDP, čímž se zařadila mezi rozpočtově nejdisciplinovanější státy Unie.

Zpřesněné údaje za loňský rok ukazují, že zadlužení EU v roce 2024 vzrostlo na 80,7 % HDP z 80,5 % v roce 2023. V eurozóně se zvýšilo z 87 % na 87,1 % HDP. Rozpočtový schodek se přitom snížil – v EU i v eurozóně klesl zhruba na 3,1 % HDP, což je stále nad cílem stanoveným unijními pravidly, ale představuje zlepšení oproti roku 2023.

Evropská rozpočtová pravidla, známá jako Pakt stability a růstu, stanovují, že zadlužení členských států by nemělo překročit 60 % HDP a rozpočtový schodek by měl být do 3 % HDP. Tato pravidla byla během pandemie dočasně pozastavena, aby vlády mohly financovat mimořádná opatření. Jejich plná účinnost se nyní obnovuje, což může pro některé členské země znamenat nutnost rozpočtových škrtů nebo zvýšení daní.

Evropa tak vstupuje do dalšího období, kdy se bude muset vyrovnávat s kombinací vysokého dluhu, rostoucích úrokových nákladů a pomalejšího ekonomického růstu. Otázkou zůstává, jak rychle se jednotlivé země dokážou vrátit k udržitelným veřejným financím a zároveň podpořit hospodářské oživení.