Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni 3,5 %. O rozhodnutí informoval ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Jde o potvrzení politiky stability, kterou centrální banka uplatňuje od května, kdy naposledy upravila měnové podmínky. <!-- DIP popup--> Všech sedm členů rady hlasovalo jednomyslně pro zachování sazeb, což odráží jednotný postoj vedení banky. Základní úroková sazba tak zůstává na stejné úrovni již půl roku, přičemž podle analytiků bylo toto rozhodnutí zcela v souladu s očekáváním trhu. Koruna na zprávu prakticky nereagovala, což potvrzuje, že investoři s tímto krokem počítali. Guvernér Aleš Michl oznámil, že podrobnější vysvětlení rozhodnutí i novou makroekonomickou prognózu představí na tiskové konferenci, která se uskuteční v odpoledních hodinách. ČNB zároveň zhoršila výhled hospodářského růstu – letos očekává růst ekonomiky pouze o 2,3 %. Tento odhad reflektuje přetrvávající nejistoty jak na domácí, tak mezinárodní scéně. Zdroj: Shutterstock Další klíčové sazby zůstávají beze změny Kromě základní úrokové sazby zůstaly beze změny i další dvě klíčové sazby. Lombardní sazba, která určuje, za jakých podmínek si mohou obchodní banky půjčovat peníze od centrální banky proti zástavě cenných papírů, zůstává na úrovni 4,5 %. Diskontní sazba, k níž se vážou například penále za nesplácené úvěry, zůstává na 2,5 %. Tyto sazby hrají důležitou roli v celkovém nastavení měnové politiky, jelikož ovlivňují dostupnost peněz pro komerční banky i jejich chování vůči klientům. Od úrovně základní sazby se následně odvíjejí úroky z bankovních vkladů a úvěrů. Vyšší sazby obvykle znamenají dražší úvěry pro podniky i domácnosti, což může brzdit investiční aktivitu. Na druhé straně přinášejí lepší zhodnocení vkladů, což motivuje k úsporám. ČNB držela během inflační vlny základní sazbu na 7 %, aby zmírnila tlak na růst cen. K prvnímu snížení došlo v prosinci 2023, kdy banka začala postupně uvolňovat měnovou politiku. Poslední pokles nastal letos v květnu, kdy byla sazba snížena o čtvrt procentního bodu na současných 3,5 %. Opatrnost kvůli trvajícím proinflačním tlakům Guvernér Michl na tiskové konferenci zdůraznil, že v české ekonomice stále převažují proinflační rizika, což je hlavní důvod, proč se rada rozhodla sazby zatím neměnit. Podle jeho slov „aktuální podmínky vyžadují relativně přísnou měnovou politiku“. Cílem rozhodnutí je zajistit, aby inflace zůstala dlouhodobě stabilní poblíž dvouprocentního cíle. To podle Michla vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nepředbíhal reálný výkon, úvěrová aktivita zůstala pod kontrolou a nedocházelo k přehřívání ekonomiky. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla meziroční inflace v říjnu 2,5 %. ČNB očekává, že po zbytek roku se bude inflace držet mírně nad dvěma procenty, což odpovídá jejímu střednědobému cíli. Bankovní rada upozorňuje na několik konkrétních faktorů, které mohou tlačit inflaci směrem vzhůru. Patří mezi ně zrychlující růst úvěrů domácnostem, rostoucí výdaje veřejného sektoru, ale i rychlý růst mezd v kombinaci s napjatým trhem práce. Další riziko představuje zdražování potravin a setrvačnost inflace ve službách, kde se vyšší ceny často udržují delší dobu. Nejistoty do výhledu přináší také válka na Ukrajině a možné otřesy finančních trhů v důsledku zadluženosti některých západních zemí. Tyto faktory mohou mít sekundární dopad na důvěru investorů, měnový kurz koruny i inflační očekávání. Nejasná budoucnost sazeb a vliv vládní politiky Na otázku ohledně dopadů programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě na inflaci Michl odpověděl, že ČNB teprve provádí analýzu. Dodal však, že zásadní změnu inflačního vývoje neočekává ani v souvislosti s odložením spuštění systému emisních povolenek ETS 2 pro dopravu a lokální vytápění o jeden rok. Tento krok podle něj problém pouze posunul v čase, nikoli odstranil. Zdroj: Shutterstock Pokud jde o další možné kroky centrální banky, Michl zdůraznil, že žádný člen bankovní rady dnes nepředjímal vývoj sazeb na prosincovém jednání. „Necháváme si všechny možnosti otevřené – směrem dolů i nahoru, podle vývoje rizik,“ uvedl guvernér. Tento postoj naznačuje, že ČNB bude i nadále postupovat velmi opatrně, pečlivě vyhodnocovat nové ekonomické údaje a reagovat na případné změny inflace, mezd nebo ekonomického růstu. Vzhledem k aktuální rovnováze mezi mírným růstem a nízkou inflací se však zdá, že rychlé snižování sazeb se zatím nečeká. Celkově tak dnešní rozhodnutí potvrzuje, že ČNB usiluje o stabilitu měnového prostředí a vyčkává na jasnější signály z ekonomiky, než přistoupí k dalším úpravám úrokových sazeb.