Slepý fond je možnou, ale legislativně neukotvenou variantou
Právní úprava střetu zájmů je nejasná a zpomaluje procesy
EU může pozastavit dotace při neřešeném střetu zájmů
Média v posledních týdnech spekulovala o možnosti převést Agrofert například na jeho dceru Vivien Babišovou, ale právní experti upozorňují, že takový krok by v praxi nepřinesl jasné řešení. Na konferenci Hospodářské komory ČR ke střetu zájmů v Praze to uvedl partner právní kanceláře Portos Milan Kučera, který zároveň zdůraznil, že převod na rodinu by problém spíše nevyřešil. Jako smysluplnější variantu zmínil možnost využít takzvaný slepý fond, přestože ani pro ten není v českém právu vytvořen ucelený mechanismus.
Kučera připomněl, že současná česká úprava střetu zájmů je nepřehledná a stávající zákony neposkytují jasný návod, jak se má veřejný činitel v takové situaci zachovat. To je problém nejen pro politiky, ale i pro podnikatele, státní orgány a instituce, které musí při jakémkoli rozhodnutí v oblasti dotací či regulací postupovat maximálně transparentně.
<!– DIP popup–>
Zdroj: Reuters
Slepý fond jako možné řešení?
Prezident Petr Pavel požádal Andreje Babiše, aby dopředu sdělil, jak bude svůj střet zájmů řešit, pokud by se stal premiérem. Babiš však uvedl, že nebude dělat nevratné kroky, dokud nebude mít jistotu, že ho prezident skutečně jmenuje předsedou vlády. Zároveň zopakoval, že vše vyřeší v souladu s evropskou legislativou i českými soudy, jak dlouhodobě tvrdí.
Milan Kučera se při debatě zaměřil na model slepého fondu, který funguje například v Kanadě. V tomto systému musí veřejný činitel, který se dostane do potenciálního střetu zájmů, vložit svůj majetek na určitou dobu do fondu spravovaného nezávislým komisařem. Ten musí mít podporu parlamentu, což zajišťuje důvěru i transparentnost. Kučera sice připustil, že české právo nic podobného v současnosti neumožňuje, ale podle něj nejde o nereálnou úpravu. Do budoucna by bylo možné zavést alespoň základní formu slepého fondu, která by situaci zpřehlednila a veřejný prostor uklidnila.
Nejasnosti v právní úpravě a dopady na praxi
Další partner kanceláře Portos, advokát Jaromír Císař, zdůraznil, že kroky, které Babiš podnikne, by měly být nevratné, aby bylo zřejmé, že skutečně dochází k odstranění střetu zájmů. Císař i Kučera se shodli na tom, že česká právní úprava střetu zájmů je nejasná a že v poslední době přibyly další komplikace. Jedním z problémů je výklad takzvaných nárokových a nenárokových zemědělských dotací, který není jednotný a vede ke zpomalování procesů v praxi.
Císař upozornil, že v důsledku nejasností jsou úřady, ale i soukromé osoby nuceny vyhledávat pomoc právníků. To celý postup prodlužuje a zároveň prodražuje. Podle něj státní orgány navíc postupují liknavě a místo zahájení legislativních změn by mohly začít alespoň vydávat metodiky, které by jasně stanovily standardní postupy. Připomněl také, že vláda Petra Fialy měla během čtyř let dost prostoru na to, aby situaci zpřehlednila, což se podle něj nestalo.
Riziko zastavení evropských dotací a další možné dopady
Odborník na evropské právo Michal Tomášek upozornil na zásadní riziko: Evropská unie může zastavit vyplácení dotací České republice, pokud by Babiš svůj střet zájmů nevyřešil a Agrofert by dál čerpal evropské prostředky. Podle Tomáška EU nevnímá střet zájmů jen jako otázku vlastnické struktury, ale především jako ohrožení objektivity a nestrannosti při správě veřejných financí. To je podle něj zásadní rozdíl, který nelze ignorovat.
Zdroj: ČTK
Agrofert je nyní stoprocentně vlastněn Andrejem Babišem. Ministr zemědělství v končící vládě Marek Výborný (KDU-ČSL) už dříve uvedl, že stát bude vymáhat více než sedm miliard korun po firmách z holdingu Agrofert, které měly získat prostředky v letech 2017 až 2021 navzdory Babišovu střetu zájmů. Eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin navíc deklaroval, že pokud by byl Babiš znovu jmenován premiérem, Evropská komise situaci znovu podrobně prověří.
Celý problém tak zůstává otevřený. Nejasná právní úprava, absence jasných pravidel pro slepý fond i hrozba pozastavení dotací vytvářejí tlak, který bude muset řešit nejen Babiš, ale i české instituce a zákonodárci. Debata se proto pravděpodobně potáhne dál a bez rychlé legislativní reakce se situace může dále komplikovat.
Média v posledních týdnech spekulovala o možnosti převést Agrofert například na jeho dceru Vivien Babišovou, ale právní experti upozorňují, že takový krok by v praxi nepřinesl jasné řešení. Na konferenci Hospodářské komory ČR ke střetu zájmů v Praze to uvedl partner právní kanceláře Portos Milan Kučera, který zároveň zdůraznil, že převod na rodinu by problém spíše nevyřešil. Jako smysluplnější variantu zmínil možnost využít takzvaný slepý fond, přestože ani pro ten není v českém právu vytvořen ucelený mechanismus.Kučera připomněl, že současná česká úprava střetu zájmů je nepřehledná a stávající zákony neposkytují jasný návod, jak se má veřejný činitel v takové situaci zachovat. To je problém nejen pro politiky, ale i pro podnikatele, státní orgány a instituce, které musí při jakémkoli rozhodnutí v oblasti dotací či regulací postupovat maximálně transparentně.<!– DIP popup–>Slepý fond jako možné řešení?Prezident Petr Pavel požádal Andreje Babiše, aby dopředu sdělil, jak bude svůj střet zájmů řešit, pokud by se stal premiérem. Babiš však uvedl, že nebude dělat nevratné kroky, dokud nebude mít jistotu, že ho prezident skutečně jmenuje předsedou vlády. Zároveň zopakoval, že vše vyřeší v souladu s evropskou legislativou i českými soudy, jak dlouhodobě tvrdí.Milan Kučera se při debatě zaměřil na model slepého fondu, který funguje například v Kanadě. V tomto systému musí veřejný činitel, který se dostane do potenciálního střetu zájmů, vložit svůj majetek na určitou dobu do fondu spravovaného nezávislým komisařem. Ten musí mít podporu parlamentu, což zajišťuje důvěru i transparentnost. Kučera sice připustil, že české právo nic podobného v současnosti neumožňuje, ale podle něj nejde o nereálnou úpravu. Do budoucna by bylo možné zavést alespoň základní formu slepého fondu, která by situaci zpřehlednila a veřejný prostor uklidnila.Nejasnosti v právní úpravě a dopady na praxiDalší partner kanceláře Portos, advokát Jaromír Císař, zdůraznil, že kroky, které Babiš podnikne, by měly být nevratné, aby bylo zřejmé, že skutečně dochází k odstranění střetu zájmů. Císař i Kučera se shodli na tom, že česká právní úprava střetu zájmů je nejasná a že v poslední době přibyly další komplikace. Jedním z problémů je výklad takzvaných nárokových a nenárokových zemědělských dotací, který není jednotný a vede ke zpomalování procesů v praxi.Císař upozornil, že v důsledku nejasností jsou úřady, ale i soukromé osoby nuceny vyhledávat pomoc právníků. To celý postup prodlužuje a zároveň prodražuje. Podle něj státní orgány navíc postupují liknavě a místo zahájení legislativních změn by mohly začít alespoň vydávat metodiky, které by jasně stanovily standardní postupy. Připomněl také, že vláda Petra Fialy měla během čtyř let dost prostoru na to, aby situaci zpřehlednila, což se podle něj nestalo.Chcete využít této příležitosti?Riziko zastavení evropských dotací a další možné dopadyOdborník na evropské právo Michal Tomášek upozornil na zásadní riziko: Evropská unie může zastavit vyplácení dotací České republice, pokud by Babiš svůj střet zájmů nevyřešil a Agrofert by dál čerpal evropské prostředky. Podle Tomáška EU nevnímá střet zájmů jen jako otázku vlastnické struktury, ale především jako ohrožení objektivity a nestrannosti při správě veřejných financí. To je podle něj zásadní rozdíl, který nelze ignorovat.Agrofert je nyní stoprocentně vlastněn Andrejem Babišem. Ministr zemědělství v končící vládě Marek Výborný už dříve uvedl, že stát bude vymáhat více než sedm miliard korun po firmách z holdingu Agrofert, které měly získat prostředky v letech 2017 až 2021 navzdory Babišovu střetu zájmů. Eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin navíc deklaroval, že pokud by byl Babiš znovu jmenován premiérem, Evropská komise situaci znovu podrobně prověří.Celý problém tak zůstává otevřený. Nejasná právní úprava, absence jasných pravidel pro slepý fond i hrozba pozastavení dotací vytvářejí tlak, který bude muset řešit nejen Babiš, ale i české instituce a zákonodárci. Debata se proto pravděpodobně potáhne dál a bez rychlé legislativní reakce se situace může dále komplikovat.