Končící vláda premiéra Petra Fialy podle politiků nastupující koalice nevyužila potenciál České republiky a za čtyři roky ve funkci nepřinesla výsledky, které by odpovídaly možnostem země. Vyplynulo to z nedělní debaty v pořadu televize CNN Prima News, kde se střetli zástupci dosluhující vládní koalice i politikové budoucí vlády složené ze zástupců ANO, SPD a Motoristů. Kritici kabinetu poukazovali především na pokles reálných mezd, který podle nich patří k nejviditelnějším selháním vlády. Argument, že Česko si po celou dobu udrželo nízkou nezaměstnanost, označili za zavádějící, protože jde o dlouhodobý strukturální rys české ekonomiky, nikoli o výsledek konkrétních kroků posledních let. Připustili sice, že v posledním půlroce se některé hospodářské ukazatele zlepšily, vládu je ale podle nich nutné hodnotit v celém časovém horizontu jejího mandátu, nikoli podle závěrečné fáze. <!-- DIP popup--> Zdroj: Shutterstock Konsolidace financí a lepší výchozí pozice Zástupci dosluhující koalice naopak zdůrazňovali, že se v objektivních datech začínají projevovat dopady konsolidace veřejných financí, na kterou se kabinet soustředil. Podle tohoto pohledu přebírá nastupující vláda stát v lepším stavu, než v jakém byl při nástupu Fialova kabinetu v roce 2021, zejména pokud jde o nižší schodek veřejných rozpočtů. Zároveň zaznělo varování, že některé předvolební sliby nové koalice by mohly znamenat výraznou zátěž pro státní rozpočet, v řádu desítek miliard korun. Debata se odehrávala v souvislosti se zprávou o stavu země, kterou premiér v demisi představil veřejnosti a kterou má v nejbližších dnech předat svému nástupci. Podle Fialy je dnes Česko bezpečnější, odolnější a lépe připravené na budoucí výzvy než při nástupu jeho vlády. Zároveň ale připustil, že není zaručeno, že si země nastavené tempo dokáže dlouhodobě udržet. Dokument označil za základ pro další odbornou i politickou debatu a odmítl, že by šlo o volební nebo marketingový materiál. Kritika alibismu a evropské politiky Zástupci nastupující koalice zprávu hodnotili kriticky. Podle nich vykresluje situaci jednostranně a opomíjí některé zásadní problémy, které vláda během svého mandátu nedokázala vyřešit. Zazněla kritika alibismu a výtky, že kabinet se vyhýbal jasným rozhodnutím v citlivých tématech. Zvlášť ostře byla hodnocena oblast evropské politiky, kde podle kritiků vláda nedokázala důrazně odmítnout některá řešení v otázkách nelegální migrace či dekarbonizace. Pozornost se stočila také k domácím problémům. Kritici poukazovali na potíže s digitalizací stavebního řízení, které patří k nejčastěji zmiňovaným slabým místům vládní agendy. Zaznělo i to, že souhrnná zpráva nezohledňuje nedávné kauzy, včetně aféry spojené s kryptoměnami, jež vedla k odchodu ministra spravedlnosti. Podle zástupců končící vlády ale tyto jednotlivé události do takového bilančního dokumentu nepatří. Smíšené hodnocení konkrétních oblastí Vedle ostré kritiky zazněla i dílčí pochvala. Některé kroky vlády byly označeny za zvládnuté, například digitalizace přijímacího řízení na střední školy. V dalších oblastech, zejména ve školské politice jako celku, však podle kritiků kabinet nenaplnil očekávání. Opakovaně zaznělo také tvrzení, že vláda po sobě zanechává vysoké zadlužení, které bude muset nová exekutiva řešit. Fialův kabinet v demisi skončí ve funkci v pondělí, téměř přesně po čtyřech letech od svého nástupu. Nahradí jej nová vláda složená ze zástupců ANO, SPD a Motoristů, kterou jmenuje prezident republiky. Přechod moci tak uzavře jedno politické období a zároveň otevře otázku, zda se podaří naplnit sliby o lepším využití potenciálu české ekonomiky a společnosti. Zdroj: Shutterstock Výhled po změně vlády a otevřené otázky Nástup nové vlády bude zároveň testem, zda kritika končícího kabinetu byla založena především na politickém vymezování, nebo na reálné představě, jak potenciál Česka skutečně využít. V řadě oblastí se totiž nebude začínat od nuly, ale navazovat na rozpracované kroky, ať už v oblasti veřejných financí, energetiky nebo obrany. To s sebou nese nejen příležitosti, ale i odpovědnost za kontinuitu tam, kde je žádoucí. Z ekonomického pohledu bude klíčové, zda se podaří sladit rozpočtovou disciplínu s politickými sliby, které zaznívaly během kampaně. Očekávání veřejnosti jsou vysoká, zejména pokud jde o životní úroveň, dostupnost bydlení a tempo růstu mezd. Zároveň ale zůstává otevřená otázka, do jaké míry si stát může dovolit další výdajové programy bez toho, aby se znovu zvýšil tlak na schodek a veřejný dluh. Důležitým tématem bude také vztah nové vlády k Evropské unii a k dlouhodobým strategickým výzvám, jako je energetická transformace nebo bezpečnostní politika. Zatímco kritika dosavadního směřování byla hlasitá, konkrétní alternativy budou nyní pod drobnohledem nejen domácí veřejnosti, ale i zahraničních partnerů. Právě zde se může ukázat, zda rétorika o větší suverenitě povede k praktickým výsledkům. Celkově tak přechod moci neznamená jen uzavření jedné kapitoly, ale i začátek období, kdy se bude velmi rychle rozhodovat o dlouhodobém směřování země. Hodnocení Fialovy vlády se s odstupem času může dále proměňovat, avšak skutečným měřítkem jejího odkazu bude to, jaký stav předala svým nástupcům a jak s ním nová vláda dokáže naložit.