Kvantové výpočty se posouvají z akademického výzkumu do strategické technologie s dopady na bezpečnost, průmysl i kapitálové trhy
Základní fyzika již funguje a hlavní výzvou se stává průmyslová výroba, škálování a dlouhodobá spolehlivost systémů
Zapojení vlád, armád a obranných programů potvrzuje, že kvantové technologie mají zásadní geopolitický význam
Kvantové akcie nabízejí vysoký růstový potenciál, ale zároveň extrémní volatilitu, takže vyžadují dlouhodobý horizont a omezenou váhu v portfoliu
Nejde už o teoretickou fyziku nebo vzdálenou budoucnost, ale o oblast, která má potenciál zásadně změnit způsob, jakým funguje kybernetická bezpečnost, průmysl, státní moc i kapitálové trhy. První země nebo subjekt, který zvládne kvantové výpočty ve funkčním a škálovatelném provedení, nezíská jen technologickou výhodu. Získá schopnost číst to, co je dnes považováno za bezpečně zašifrované.
Právě proto kvantové výpočty nelze srovnávat s běžnými inovacemi. Nejde o rychlejší procesor nebo efektivnější software. Jde o kvalitativně odlišný přístup k výpočtům, který může prolomit současné kryptografické standardy chránící bankovní transakce, státní komunikaci i vojenská tajemství. Tento moment má v odborných kruzích své označení – Q-Day – den, kdy se kvantové systémy poprvé stanou prakticky použitelnými k prolomení klasického šifrování. Nikdo přesně neví, kdy nastane, ale je zřejmé, že se s ním počítá na nejvyšších úrovních států i armád.
Zásadní rozdíl mezi klasickými počítači a kvantovými systémy spočívá v samotném principu práce s informací. Tradiční počítače operují s bity, které mají hodnotu nula nebo jedna. Kvantové výpočty využívají kubity, které díky jevu superpozice mohou existovat ve více stavech současně. To umožňuje řešit určité typy úloh způsobem, který je pro klasické superpočítače prakticky nedosažitelný.
Úlohy, jejichž výpočet by tradičním systémům trval déle než věk vesmíru, se u kvantových výpočtů mění na problém řešitelný v reálném čase. To má přímé dopady na oblasti, jako je objevování nových léčiv, vývoj materiálů, optimalizace složitých logistických procesů nebo analýza molekulárních struktur. Z investičního pohledu je ale klíčové zejména to, že kvantové výpočty zásadně narušují současné pojetí kybernetické bezpečnosti.
Právě tento aspekt vysvětluje, proč se o kvantové technologie intenzivně zajímají armádní a bezpečnostní struktury. Pokud je kvantová technologická převaha srovnávána s významem letadlových lodí nebo jaderných kapacit, nejde o marketingovou zkratku, ale o uznání strategického významu.
Kvantové výpočty se staly součástí globálního technologického soupeření. Spojené státy a Čína investují obrovské prostředky do výzkumu i praktického nasazení. Čína disponuje rozsáhlým kapitálem a dlouhodobou strategií, zatímco USA kombinují státní financování se silným soukromým sektorem a kapitálovými trhy.
V tomto kontextu nelze přehlédnout roli amerických institucí, jako je DARPA, která posunula desítky firem do pokročilých fází technologického hodnocení. Kvantové výpočty se tak přesouvají z akademického prostředí do rámce obranné a průmyslové strategie. Pokud se na něčem shodne Kongres i Pentagon, nejde o okrajové téma.
Zásadní posun spočívá v tom, že věda už v tomto případě není hlavním problémem. Základní fyzikální principy fungují. Skutečnou výzvou je výroba, škálování a spolehlivost. Kvantové výpočty vyžadují vlastní průmyslový ekosystém – od kryogenních systémů přes waferovou integraci až po architektury navržené pro tovární provoz, nikoli laboratorní demonstrace.
Právě zde se otevírá investiční rovina celého tématu. Zatímco vědecké průlomy jsou obtížně předvídatelné, průmyslové problémy lze řešit kapitálem, časem a motivací. A těchto tří faktorů je v tomto sektoru zjevně dostatek.
Kvantové výpočty jako investiční téma, ne akademická teorie
Z investičního hlediska je důležité vnímat, že kvantové výpočty už nejsou čistě teoretickým konceptem. Existují funkční systémy, konkrétní firmy, státní programy i měřitelné technologické pokroky. Například IonQ (IONQ) uvádí, že její kvantové systémy řeší určité typy problémů s méně než jedním procentem energetické spotřeby klasických superpočítačů a zároveň postoupila do další fáze hodnocení v rámci obranných programů USA.
Širší expozici vůči sektoru nabízí ETF Defiance Quantum (QTUM), který zahrnuje společnosti působící napříč kvantovým ekosystémem. Jeho ocenění není nízké, ale odpovídá sektoru, kde potenciální vítězové mohou dosáhnout násobků současných valuací. To, že fond již výrazně vzrostl, lze číst dvěma způsoby: buď trh identifikoval trend včas, nebo je stále jen na začátku dlouhodobého příběhu.
Zajímavým příkladem je také Quantinuum, většinově vlastněný společností Honeywell International (HON). Jeho technologie založená na uvězněných iontech dosahuje výrazně lepší efektivity mezi fyzickými a logickými kubity než většina konkurence. Přitom samotný Honeywell není běžně vnímán jako kvantová společnost, což může vést k podhodnocení této expozice.
Za pozornost stojí i Hitachi, která dlouhodobě rozvíjí kvantové iniciativy v oblasti hardwaru, optimalizace i kvantově bezpečného šifrování. Její přístup je méně mediálně viditelný, ale systematický, což se odráží i ve vývoji ceny akcií.
Rizika, volatilita a realistický přístup investora
Je nutné otevřeně říci, že kvantové akcie patří k nejvíce volatilním titulům na trhu. Cenové pohyby v řádu desítek procent během krátkých období nejsou výjimkou. Technologie stále čelí zásadním výzvám – oprava chyb ve velkém měřítku není vyřešena, většina systémů vyžaduje extrémně nízké teploty a počet špičkových odborníků je omezený.
Kvantové výpočty dnes připomínají automobilový průmysl na počátku 20. století. Většina tehdejších společností nepřežila, ale samotná technologie změnila svět. Sázet na kvantové výpočty znamená přijmout nejistotu ohledně konkrétních vítězů, ale zároveň si uvědomit, že ignorovat tuto oblast může být strategickou chybou.
Rozumný přístup spočívá v omezené alokaci, dlouhodobém horizontu a ochotě akceptovat volatilitu jako cenu za účast na potenciálně transformačním technologickém trendu. Kvantové výpočty se mění z experimentu na strategické aktivum – a trhy na to postupně začínají reagovat.
Zdroj: Shutterstock
Klíčové body
Kvantové výpočty se posouvají z akademického výzkumu do strategické technologie s dopady na bezpečnost, průmysl i kapitálové trhy
Základní fyzika již funguje a hlavní výzvou se stává průmyslová výroba, škálování a dlouhodobá spolehlivost systémů
Zapojení vlád, armád a obranných programů potvrzuje, že kvantové technologie mají zásadní geopolitický význam
Kvantové akcie nabízejí vysoký růstový potenciál, ale zároveň extrémní volatilitu, takže vyžadují dlouhodobý horizont a omezenou váhu v portfoliu
Nejde už o teoretickou fyziku nebo vzdálenou budoucnost, ale o oblast, která má potenciál zásadně změnit způsob, jakým funguje kybernetická bezpečnost, průmysl, státní moc i kapitálové trhy. První země nebo subjekt, který zvládne kvantové výpočty ve funkčním a škálovatelném provedení, nezíská jen technologickou výhodu. Získá schopnost číst to, co je dnes považováno za bezpečně zašifrované.Právě proto kvantové výpočty nelze srovnávat s běžnými inovacemi. Nejde o rychlejší procesor nebo efektivnější software. Jde o kvalitativně odlišný přístup k výpočtům, který může prolomit současné kryptografické standardy chránící bankovní transakce, státní komunikaci i vojenská tajemství. Tento moment má v odborných kruzích své označení – Q-Day – den, kdy se kvantové systémy poprvé stanou prakticky použitelnými k prolomení klasického šifrování. Nikdo přesně neví, kdy nastane, ale je zřejmé, že se s ním počítá na nejvyšších úrovních států i armád.Zásadní rozdíl mezi klasickými počítači a kvantovými systémy spočívá v samotném principu práce s informací. Tradiční počítače operují s bity, které mají hodnotu nula nebo jedna. Kvantové výpočty využívají kubity, které díky jevu superpozice mohou existovat ve více stavech současně. To umožňuje řešit určité typy úloh způsobem, který je pro klasické superpočítače prakticky nedosažitelný.Úlohy, jejichž výpočet by tradičním systémům trval déle než věk vesmíru, se u kvantových výpočtů mění na problém řešitelný v reálném čase. To má přímé dopady na oblasti, jako je objevování nových léčiv, vývoj materiálů, optimalizace složitých logistických procesů nebo analýza molekulárních struktur. Z investičního pohledu je ale klíčové zejména to, že kvantové výpočty zásadně narušují současné pojetí kybernetické bezpečnosti.Právě tento aspekt vysvětluje, proč se o kvantové technologie intenzivně zajímají armádní a bezpečnostní struktury. Pokud je kvantová technologická převaha srovnávána s významem letadlových lodí nebo jaderných kapacit, nejde o marketingovou zkratku, ale o uznání strategického významu.Chcete využít této příležitosti?Geopolitika, státní kapitál a závod o nadvláduKvantové výpočty se staly součástí globálního technologického soupeření. Spojené státy a Čína investují obrovské prostředky do výzkumu i praktického nasazení. Čína disponuje rozsáhlým kapitálem a dlouhodobou strategií, zatímco USA kombinují státní financování se silným soukromým sektorem a kapitálovými trhy.V tomto kontextu nelze přehlédnout roli amerických institucí, jako je DARPA, která posunula desítky firem do pokročilých fází technologického hodnocení. Kvantové výpočty se tak přesouvají z akademického prostředí do rámce obranné a průmyslové strategie. Pokud se na něčem shodne Kongres i Pentagon, nejde o okrajové téma.Zásadní posun spočívá v tom, že věda už v tomto případě není hlavním problémem. Základní fyzikální principy fungují. Skutečnou výzvou je výroba, škálování a spolehlivost. Kvantové výpočty vyžadují vlastní průmyslový ekosystém – od kryogenních systémů přes waferovou integraci až po architektury navržené pro tovární provoz, nikoli laboratorní demonstrace.Právě zde se otevírá investiční rovina celého tématu. Zatímco vědecké průlomy jsou obtížně předvídatelné, průmyslové problémy lze řešit kapitálem, časem a motivací. A těchto tří faktorů je v tomto sektoru zjevně dostatek.Kvantové výpočty jako investiční téma, ne akademická teorieZ investičního hlediska je důležité vnímat, že kvantové výpočty už nejsou čistě teoretickým konceptem. Existují funkční systémy, konkrétní firmy, státní programy i měřitelné technologické pokroky. Například IonQ uvádí, že její kvantové systémy řeší určité typy problémů s méně než jedním procentem energetické spotřeby klasických superpočítačů a zároveň postoupila do další fáze hodnocení v rámci obranných programů USA.
Širší expozici vůči sektoru nabízí ETF Defiance Quantum , který zahrnuje společnosti působící napříč kvantovým ekosystémem. Jeho ocenění není nízké, ale odpovídá sektoru, kde potenciální vítězové mohou dosáhnout násobků současných valuací. To, že fond již výrazně vzrostl, lze číst dvěma způsoby: buď trh identifikoval trend včas, nebo je stále jen na začátku dlouhodobého příběhu.
Zajímavým příkladem je také Quantinuum, většinově vlastněný společností Honeywell International . Jeho technologie založená na uvězněných iontech dosahuje výrazně lepší efektivity mezi fyzickými a logickými kubity než většina konkurence. Přitom samotný Honeywell není běžně vnímán jako kvantová společnost, což může vést k podhodnocení této expozice.
Za pozornost stojí i Hitachi, která dlouhodobě rozvíjí kvantové iniciativy v oblasti hardwaru, optimalizace i kvantově bezpečného šifrování. Její přístup je méně mediálně viditelný, ale systematický, což se odráží i ve vývoji ceny akcií. Rizika, volatilita a realistický přístup investoraJe nutné otevřeně říci, že kvantové akcie patří k nejvíce volatilním titulům na trhu. Cenové pohyby v řádu desítek procent během krátkých období nejsou výjimkou. Technologie stále čelí zásadním výzvám – oprava chyb ve velkém měřítku není vyřešena, většina systémů vyžaduje extrémně nízké teploty a počet špičkových odborníků je omezený.Kvantové výpočty dnes připomínají automobilový průmysl na počátku 20. století. Většina tehdejších společností nepřežila, ale samotná technologie změnila svět. Sázet na kvantové výpočty znamená přijmout nejistotu ohledně konkrétních vítězů, ale zároveň si uvědomit, že ignorovat tuto oblast může být strategickou chybou.Rozumný přístup spočívá v omezené alokaci, dlouhodobém horizontu a ochotě akceptovat volatilitu jako cenu za účast na potenciálně transformačním technologickém trendu. Kvantové výpočty se mění z experimentu na strategické aktivum – a trhy na to postupně začínají reagovat.