Klíčové body

Zlato mírně oslabilo, zatímco stříbro zůstává poblíž historických maxim
Investoři vyčkávají na údaje o inflaci v USA a rozhodnutí centrálních bank
Stříbro a platina tento týden výrazně překonaly výkonnost zlata
Nejistota kolem ekonomiky a geopolitiky podporuje zájem o drahé kovy

Investoři vyčkávají na zveřejnění klíčových údajů o inflaci ve Spojených státech a zároveň sledují sérii důležitých rozhodnutí centrálních bank, která mohou výrazně ovlivnit vývoj úrokových sazeb i kurz dolaru. Právě kombinace makroekonomických dat a měnové politiky vytváří prostředí zvýšené nejistoty, ve kterém jsou drahé kovy tradičně citlivé na jakýkoli nový impuls.

Spotová cena zlata ve čtvrtek klesla přibližně o 0,1 % na úroveň kolem 4 334 USD za unci, zatímco futures kontrakty na únor ztratily zhruba 0,2 % a pohybovaly se poblíž 4 365 USD za unci. Nešlo však o výrazný propad, ale spíše o mírné ochlazení po silném růstu z předchozích dní. Trhy s kovy čelily částečnému vybírání zisků poté, co zlato v minulém týdnu prudce posílilo v reakci na rostoucí nejistotu ohledně americké ekonomiky a vyhlídek měnové politiky Federálního rezervního systému.

Na rozdíl od zlata si však stříbro udrželo výrazně silnější pozici. Spotová cena stříbra vzrostla o zhruba 0,5 % na 66,51 USD za unci a zůstala jen nepatrně pod rekordním maximem 66,90 USD, kterého dosáhla během středeční seance. Ještě výraznější pohyb bylo možné sledovat u platiny, jejíž spotové ceny vystoupaly až k 1 978 USD za unci a přiblížily se tak k úrovním historických maxim nad 2 200 USD. Tento rozdílný vývoj ukazuje, že investoři v současnosti upřednostňují kovy s výraznějším průmyslovým využitím a napjatější nabídkou.

Výkonnost jednotlivých kovů v průběhu týdne tento trend jasně potvrzuje. Zatímco zlato od začátku týdne přidalo necelé jedno procento, stříbro posílilo o více než 7 % a platina dokonce o více než 12 %. Tyto pohyby naznačují, že část trhu sází nejen na roli drahých kovů jako bezpečného přístavu, ale také na strukturální faktory na straně nabídky a poptávky, zejména v průmyslu a energetice.

Klíčovým faktorem, který v posledních dnech podporoval poptávku po drahých kovech, je rostoucí nejistota kolem americké ekonomiky. Nedávno zveřejněná data z trhu práce poskytla smíšený obraz, kdy některé ukazatele naznačují ochlazení, zatímco jiné stále signalizují relativní odolnost. K tomu se přidávají debaty o likviditě trhu v souvislosti s operacemi Federálního rezervního systému, což u části investorů vyvolává otázky ohledně stability finančního systému v delším horizontu.

Pozornost trhu se nyní soustředí především na nadcházející údaje o inflaci měřené indexem spotřebitelských cen. Očekává se mírný nárůst celkové inflace, zatímco jádrová inflace by měla zůstat stabilní kolem úrovně 3 % meziročně. Právě kombinace inflace a vývoje na trhu práce představuje pro Fed dva nejdůležitější vstupy při rozhodování o nastavení měnové politiky. Jakékoli překvapení v datech může rychle změnit očekávání ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb, což by se okamžitě promítlo i do cen zlata a stříbra.

Vedle amerických dat hraje významnou roli také geopolitika. Přetrvávající komplikace v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou, zejména spory o územní otázky a zmrazená zahraniční aktiva Moskvy, zvyšují globální nejistotu. Tyto faktory tradičně podporují aktiva považovaná za bezpečný přístav, mezi něž zlato dlouhodobě patří, i když krátkodobé cenové pohyby mohou být ovlivněny technickými faktory a realizací zisků.

Chcete využít této příležitosti?

Dalším důležitým tématem jsou nadcházející rozhodnutí hlavních centrálních bank. Bank of England a Evropská centrální banka mají oznámit své kroky ve čtvrtek, zatímco Bank of Japan rozhodne v pátek. Očekává se, že britská centrální banka sníží sazby o 25 bazických bodů ve snaze podpořit stagnující ekonomiku. ECB by měla po předchozích krocích zůstat beze změny, přestože se objevují první známky mírného oživení v eurozóně.

Největší pozornost však poutá Bank of Japan, u které trhy široce očekávají zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. Tento krok by reflektoval přetrvávající tlak na japonskou inflaci a slabost jenu. Výhledy těchto centrálních bank směrem k roku 2026 budou pro trhy klíčové, zejména v kontextu rostoucích obav ze zpomalení hospodářského růstu ve vyspělých ekonomikách. Právě tento mix faktorů udržuje drahé kovy v centru pozornosti investorů po celém světě.

Ceny drahých kovů vstoupily do čtvrteční asijské seance v opatrném duchu, když zlato mírně oslabilo a stříbro se nadále drželo v těsné blízkosti svých historických maxim. Investoři vyčkávají na zveřejnění klíčových údajů o inflaci ve Spojených státech a zároveň sledují sérii důležitých rozhodnutí centrálních bank, která mohou výrazně ovlivnit vývoj úrokových sazeb i kurz dolaru. Právě kombinace makroekonomických dat a měnové politiky vytváří prostředí zvýšené nejistoty, ve kterém jsou drahé kovy tradičně citlivé na jakýkoli nový impuls. Spotová cena zlata ve čtvrtek klesla přibližně o 0,1 % na úroveň kolem 4 334 USD za unci, zatímco futures kontrakty na únor ztratily zhruba 0,2 % a pohybovaly se poblíž 4 365 USD za unci. Nešlo však o výrazný propad, ale spíše o mírné ochlazení po silném růstu z předchozích dní. Trhy s kovy čelily částečnému vybírání zisků poté, co zlato v minulém týdnu prudce posílilo v reakci na rostoucí nejistotu ohledně americké ekonomiky a vyhlídek měnové politiky Federálního rezervního systému. Zdroj: BurzovniSvet.cz Na rozdíl od zlata si však stříbro udrželo výrazně silnější pozici. Spotová cena stříbra vzrostla o zhruba 0,5 % na 66,51 USD za unci a zůstala jen nepatrně pod rekordním maximem 66,90 USD, kterého dosáhla během středeční seance. Ještě výraznější pohyb bylo možné sledovat u platiny, jejíž spotové ceny vystoupaly až k 1 978 USD za unci a přiblížily se tak k úrovním historických maxim nad 2 200 USD. Tento rozdílný vývoj ukazuje, že investoři v současnosti upřednostňují kovy s výraznějším průmyslovým využitím a napjatější nabídkou. Výkonnost jednotlivých kovů v průběhu týdne tento trend jasně potvrzuje. Zatímco zlato od začátku týdne přidalo necelé jedno procento, stříbro posílilo o více než 7 % a platina dokonce o více než 12 %. Tyto pohyby naznačují, že část trhu sází nejen na roli drahých kovů jako bezpečného přístavu, ale také na strukturální faktory na straně nabídky a poptávky, zejména v průmyslu a energetice. Klíčovým faktorem, který v posledních dnech podporoval poptávku po drahých kovech, je rostoucí nejistota kolem americké ekonomiky. Nedávno zveřejněná data z trhu práce poskytla smíšený obraz, kdy některé ukazatele naznačují ochlazení, zatímco jiné stále signalizují relativní odolnost. K tomu se přidávají debaty o likviditě trhu v souvislosti s operacemi Federálního rezervního systému, což u části investorů vyvolává otázky ohledně stability finančního systému v delším horizontu. Pozornost trhu se nyní soustředí především na nadcházející údaje o inflaci měřené indexem spotřebitelských cen. Očekává se mírný nárůst celkové inflace, zatímco jádrová inflace by měla zůstat stabilní kolem úrovně 3 % meziročně. Právě kombinace inflace a vývoje na trhu práce představuje pro Fed dva nejdůležitější vstupy při rozhodování o nastavení měnové politiky. Jakékoli překvapení v datech může rychle změnit očekávání ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb, což by se okamžitě promítlo i do cen zlata a stříbra. Zdroj: Getty images Vedle amerických dat hraje významnou roli také geopolitika. Přetrvávající komplikace v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou, zejména spory o územní otázky a zmrazená zahraniční aktiva Moskvy, zvyšují globální nejistotu. Tyto faktory tradičně podporují aktiva považovaná za bezpečný přístav, mezi něž zlato dlouhodobě patří, i když krátkodobé cenové pohyby mohou být ovlivněny technickými faktory a realizací zisků. Dalším důležitým tématem jsou nadcházející rozhodnutí hlavních centrálních bank. Bank of England a Evropská centrální banka mají oznámit své kroky ve čtvrtek, zatímco Bank of Japan rozhodne v pátek. Očekává se, že britská centrální banka sníží sazby o 25 bazických bodů ve snaze podpořit stagnující ekonomiku. ECB by měla po předchozích krocích zůstat beze změny, přestože se objevují první známky mírného oživení v eurozóně. Největší pozornost však poutá Bank of Japan, u které trhy široce očekávají zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. Tento krok by reflektoval přetrvávající tlak na japonskou inflaci a slabost jenu. Výhledy těchto centrálních bank směrem k roku 2026 budou pro trhy klíčové, zejména v kontextu rostoucích obav ze zpomalení hospodářského růstu ve vyspělých ekonomikách. Právě tento mix faktorů udržuje drahé kovy v centru pozornosti investorů po celém světě.