Americký Federální rezervní systém se ocitl v mimořádně citlivé situaci, v níž se měnová politika prolíná s otevřeným politickým tlakem. Prezident Donald Trump dlouhodobě prosazuje snížení úrokových sazeb a v posledních týdnech svůj tlak ještě zesílil – slovně i institucionálně. Přesto se všeobecně očekává, že Fed na nadcházejícím zasedání sazby ponechá beze změny. Důvodem nejsou jen samotná makroekonomická data, ale také snaha centrální banky chránit svou nezávislost a důvěryhodnost. Rozhodnutí Fedu přichází v době, kdy americká ekonomika vysílá smíšené signály. Inflace se sice drží nad cílem, ale nevymyká se očekáváním, zatímco trh práce začíná mírně zpomalovat. Do toho vstupuje bezprecedentní tlak z Bílého domu, včetně zahájení trestního vyšetřování předsedy Fedu Jaye Powella. To vše činí z nadcházejícího zasedání jedno z nejsledovanějších rozhodnutí posledních let. Současný stav americké měnové politiky Fed v prosinci snížil svou referenční sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 3,5 % až 3,75 %, čímž se úrokové sazby dostaly na nejnižší úroveň za poslední tři roky. Šlo zároveň o třetí snížení sazeb v řadě, což jasně ukazuje, že centrální banka už v posledních měsících reagovala na slábnoucí dynamiku ekonomiky. Inflace ve Spojených státech zůstala v prosinci na úrovni 2,7 %, tedy nad dvouprocentním cílem Fedu, ale přesně v souladu s očekáváním ekonomů. Nejde tedy o žádné negativní překvapení, které by vyžadovalo okamžitý zásah. Současně však měsíční data z trhu práce ukázala nižší než očekávaný růst zaměstnanosti, což naznačuje postupné ochlazování trhu práce. Finanční trhy na tuto kombinaci dat reagují poměrně jednoznačně. Futures kontrakty v současnosti připisují jen velmi nízkou pravděpodobnost, že by Fed na nejbližším zasedání sazby znovu snížil. Investoři však nadále počítají s tím, že během roku by mohlo dojít ke dvěma dalším snížením, pokud se trend zpomalování ekonomiky potvrdí. Jinými slovy, trh nečeká obrat v politice, ale spíše vyčkávání a opatrné ladění tempa uvolňování. Politický tlak a vyšetřování předsedy Fedu Situaci zásadně komplikuje fakt, že americké ministerstvo spravedlnosti tento měsíc zahájilo trestní vyšetřování předsedy Fedu Jaye Powella v souvislosti s renovací sídla centrální banky v hodnotě 2,5 miliardy dolarů. Powell se proti interpretacím, že by šlo o reakci na jeho svědectví v Kongresu nebo o samotnou rekonstrukci, důrazně ohradil. Podle Powella jde především o širší otázku: zda Fed bude moci i nadále stanovovat úrokové sazby na základě ekonomických důkazů, nebo zda se měnová politika stane nástrojem politického tlaku či zastrašování. Tento výrok je klíčový, protože jasně ukazuje, že vedení Fedu vnímá současnou situaci jako test své institucionální nezávislosti. Pro centrální banku je právě nezávislost jedním ze základních pilířů důvěry. Jakýkoli krok, který by mohl být vyložen jako ústupek politickému nátlaku, by mohl narušit důvěru trhů v dlouhodobou stabilitu americké měnové politiky. I proto je pravděpodobné, že Fed bude v nejbližším rozhodnutí postupovat maximálně opatrně a zdrženlivě. Eurozóna a Kanada: kontrastní, ale související vývoj Zatímco pozornost investorů ve Spojených státech směřuje k Fedu, v Evropě se zájem soustředí na vývoj hospodářského růstu v eurozóně. První odhad HDP za čtvrté čtvrtletí by měl podle očekávání ukázat zpomalení tempa růstu na 0,2 %, oproti 0,3 % v předchozím čtvrtletí. I tak by šlo již o deváté čtvrtletí růstu v řadě, což potvrzuje relativní odolnost ekonomiky bloku navzdory geopolitickým a obchodním nejistotám. Evropská centrální banka v prosinci podruhé upravila své prognózy HDP směrem vzhůru a nyní počítá s růstem 1,2 % v tomto roce, zatímco pro rok 2025 odhaduje 1,4 %. Přesto zůstává nálada spíše opatrná. Index podnikatelské aktivity v eurozóně zůstal beze změny, což naznačuje, že ekonomika se nachází v přechodné fázi bez jasného zrychlení. Podobně nejednoznačný obrázek nabízí i Kanada. Bank of Canada má podle očekávání ponechat svou základní sazbu na úrovni 2,25 %. Trhy sice připisují malou šanci překvapivému snížení, ale větší pozornost se soustředí na otázku, kdy by mohla centrální banka znovu začít sazby zvyšovat. Silná data z trhu práce kontrastují se slabšími údaji o HDP, včetně říjnového poklesu, což vytváří prostor pro vyčkávací strategii. Zachová si Fed nezávislost? Všechny dostupné informace ukazují, že Fed zatím nemá ani ekonomický, ani institucionální důvod podléhat tlaku Donalda Trumpa. Inflace zůstává nad cílem, ekonomika zpomaluje jen pozvolna a trhy se scénářem stabilních sazeb počítají. V takovém prostředí by náhlé snížení sazeb působilo spíše jako politické gesto než jako reakce na data. Nejpravděpodobnějším scénářem proto zůstává zachování současných sazeb a důraz na další vývoj ekonomických ukazatelů. Paradoxně tak může politický tlak dosáhnout opačného efektu: místo urychlení uvolňování měnové politiky posílí odhodlání Fedu postupovat nezávisle a obezřetně.